Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tak jsme dochytali spoustu chyb.
Ten tranzistor jsme vykopli pryč a na zemnící elektrodu LM317 budeme přivádět napětí od -1,2V do 29V. Tím dosáhneme regulaci od nuly do 30V.
Napsal jsem to blbě, ale minimální krok bude 0,1V. Budou se moct nastavovat hodnoty ještě po 0,5,1V a 5V.

A nechcete se pochlubit s pracovní verzí toho schémátka? Jak bude řešen převodník s výstupem -1,2 až +29V a tedy pomocné napájecí zdroje?

je nějaký rozumný důvod rvát procesor do zdroje? a cotakhle se mrknout jak sou dělané zdroje třeba Rohde Schwarz nebo Amrel.....určitě to neřeší takto....

Myslím, že právě o to autorům jde. O unikátnost vlastního řešení. Oni přece nepotřebují zdroj. Ten je pouze předmětem jejich seberealizace.
To je sympatické a nelze proti tomu nic namítat. Představte si tu nudu, kdybyste si v literatuře vybírali zdroje, postavené na samých uA723 a pod. Fantazii se meze nekladou.
Co takhle použít místo zmiňovaných tlačítek malou číselnou klávesnici pro zadávání napětí a 3-místný displej pro jeho zobrazování. 8051 by to určitě zvládla.

on třeba ten Amrel co mám na praxi měří spolehlivě přesně napětí i proud na tři desetinná místa...použitý ten zdroj stojí devět prutů.....seberealizovat se je moc hezké....ale asi z toho vyleze věc která bude mít parametry naprd....jinak zdroj řízení myslím PICem vyšel na www.mcu.cz někde tam je...já bych teda do zdroje procák necpal....není nad klasické lineární řešení bez rušení.....vivat LM723

Já nevím, ale asi jste mě španě pochopili. Nejde nám o dokonalý zdroj, ale prostě o to, že se naučíme nějakým způsobem realizovat myšlenku a poznat tak některé záludnosti eletroniky. Sice vás chápu, je to zbytečnost ale prostě jenom chceme udělat něco svýho a poprat se s tím.

Jo ten předcozí anonym su já

Mam dotaz: Rozhodl jsem se pro zdroj na http://www.electronics-lab.com/projects/power/003/ , ale nemhu nikde sehnat trafo 24V/3A. Mám jen trafo s odbočkou na 15V a 30V. Myslíte si, že by šlo použít

Díval jsem se na ten zdroj a myslím, že je navržen na samé hranici bezpečné funkce vzhledem k tomu, že maximální dovolené napájecí napětí TL081 je +18/-18V. Tento zdroj toto napětí dokonce mírně překračuje při dodržení jmenovitého napětí(24x1,414+5,6V=39,53V).
Z toho důvodu je myslím další zvýšení napájecího napětí nemyslitelné.

Aha, čili použít 15V. Jaké tedy napětí na výstupu trafa by bylo tedy nejvhodnější?

Myslíte si, že je tento zdroj odolný i vůči zkratům,...?

Nejvhodnější napětí z trafa je co nejvyšší, ale zároveň takové, které součástky bezpečně vydrží. Tzn. v našem případě 24V maximálně. Pokud použijete 15V, budete moci regulovat výstupní napětí do maximální hodnoty kolem +20V. Jest-li je to dost, záleží na vás.
Odolnost vůči zkratu je samozřejmá. Při zkratu se proud omezí na nastavenou hodnotu proudu, tedy 0 až 3A.

Ale musia existovat operacne zosilnovace ktore dokazu pracovat s vacsimi napatiami. A ked nie tak by sa tam dal supnut obycajny vykonovy OZ pouzivani v NF zosilnovacoch ? alebo nie?

Ano, samozřejmě. Ale to je už jiná konstrukce, nemyslíte?

1. je sympatické, že jako studenti jste schopni hledat řešení tímto způsobem a cesta, kterou jste zvolili je dobrá a pro vaši budoucí praxi vynikající.
2. jen pár poznámek: Pokud se dobře dívám, jde vám o laboratorní zdroj. U takového zdroje je důležitá spolehlivá funkce ve všech provozních i poruchových stavech a přechodových dějích a snadné (ergonomické) ovládání. Proto se tyto zdroje dosud staví jako analogové. Přece jen je pro obsluhu přirozenější "zakroutit" potenciometrem, než požadované hodnoty honit tlačítky. Je to i podstatně rychlejší. Pokud je zdroj řešen jako částečně číslicový (s procesorem), přizpůsobuje se tomu použitím rotačního kodéru (obsluha má čím kroutit...).
Další důvod proti použití procesoru je rychlost regulace a odolnost proti rušení. Řídicí program u malých procesorů pracuje poměrně pomalu, takže např. rychlost reakce na skokovou změnu zátěže (než se regulační veličina převede v A/D převodníku, zpracuje programem a převede nějak v D/A části na řídicí veličinu pro výkonový stupěň) trvá podstatně déle, než u klasické analogové regulace. To je právě u laboratorního zdroje to podstatné, tady se totiž právě takové stavy dají předpokládat (využití při opravách či oživování zařízení, kdy je nutné přesně pracující proudové omezení i činitel stabilizace). Proto Vaši konstrukce není laboratorním zdrojem - jen číslicově řízeným zdrojem. Viz bod 1. - je ale dobré si i takovou konstrukci osahat, dokázat si, že to dokážu vymyslet a realizovat a hlavně vyzkoušet, co to umí a jak a co to neumí a proč!
Ještě jedna poznámka k použitému trafu - ze šrotu je sice levné, je ale nutno zkontrolovat, že je i bezpečné!!! Trafo pro laboratorní zdroj musí splňovat nejpřísnější bezpečnostní požadavky a to u trafa z druhé či třetí ruky nelze zaručit. Raději bych se přimlouval za trafo nové!

to brtnik:
Tak o tohle nám nějak jde. Vyzkoušet jak eletronika vlastně funguje.Každopádně díky za postřehy a určitě si je vezmem k sdrci!