Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

rnbw píše:

Duvsan píše:Neviete, akú obrazovku má Grundig P40-245 CTI, chassis CUC 2401 ? Tiež už má svoje roky.

No predpokladam, ze ma menej ako 40 rokov - tak hadaj, aka obrazovka tam asi bude...

Obvod CTI uvedl na trh Grundig v roce 1985. Takže obrazovka asi staší nebude.
Barevné obrazovky v antiimplozním provedení používal vždy. To platilo také už pro černobílé a to někdy od začátku šedesátých let.

Našel jsem, proč asi toto vlákno vzniklo: jedna soukromá stanice má zase senzaci. Tolik technických nesmyslů pohromadě jsem neslyšel ani na apríla. A že se kolegové snažili... Kdyby byl v obrazovce neon, sotva by se elektrony dostaly až na stínítko. Obrazovka obsahující jakýkoli plyn by prostě nikdy žádný obraz neukázala. Nehledě k tomu, že jde o inertní plyn, jehož chemická reakce s kyslíkem se ještě nikomu nepodařila uskutečnit.

Artaban001 píše:Hill: no vidíš, a já si myslel, že jsou antiimplózní kulivá tomu, že to přední sklo je tlustý a ta zadní část je k němu přilepena - že obrazovka není z jednoho kusu skla

Ano, kónus a stínítko se k sobě lepí. Sklem. Jestli si to dobře pamatuju, tak při asi 900°C. Takže vlastně se svaří.

Oravan je implozívny?

Barevné obrazovky používané u nás jsou všechy antiimplozní.
Oravany se dělaly od roku 1985...
Od roku 1966 měly antiimplozní obrazovku i všechny černobílé televizory.

Nepochybujte o tom, že jsem myslel toho druhého Oravana
http://www.aukro.cz/item1034568783_tesla_oravan.html

Aj ešte funguje a aj ho užívaš?

Když baňka nerupla jako nová, dnes už to nehrozí.

pida_m píše:Já likviduji obrazovky tak, že nejdříve vzduchovkou ustřelím hrdlo a pak jí rozbiju palicí. Rozbíjím je proto, že zabírají místo, do velkého kýble se vejde i 5 obrazovek, kdežto celá ani jedna. Kýbl z obsahem se pak odváží do tříděného odpadu.
Někdy, když je tam hezká ta katodová trysková část (nevim jak se to jmenuje, je v hrdle), tak si ji nechám na výstavku v mé knihovničce, hlavně z delta obrazovek jsou pěkné.
Zajímavý je také plech masky, dají se z něj vyrobyt ruzné věci, ale je prý toxický, tak ho před tím umeju (a sebe taky).

Píďo - tak tomuhle říkám "dokonalá ekologická likvidace"
Připomínáš mně tímhle pracovníky ekofirmy, která u nás dříve prováděla svoz nebezpečných odpadů. Jako "správní zlatokopové" recyklovali telky hned na míslě - urazili hrdlo na obr. a vyrvali z ní V.C. a degaussing cívku (zdroje "drahocenné" mědi), aby ji pak sami prodali Sběrným surovinám (kde vyděláš - tam vyděláš)
Anebo z ledničky vyrvali kompresor - samozřejmě freony "šly do stratosféry" - tomu říkám: "Řízená ekolikvidace"

Víš jak se odborně likvidovaly obrazovky v RETONu v Rožnově p.R.?
Taky se "urazilo hrdlo" - ale nejdříve jej chlapík "objel" diamantem, takže ulítlo tam, kde potřeboval. Z báně se potom (za pomoci nějakých chemikálií) rozpouštěly a vyplachovaly luminofory ze stínítka (to byl "zdroj" karcinogenních látek - to jsou vlastně ty jedy, co dělají z obrazovky "nebezpečný odpad" ) - no a zpětně se z nich zase "vydolovaly" jednotlivé prvky (k druhotnému využití).
Vlastní baňka (sklo) - ta už je nebezpečná tak akorát na pořezání se (při jejím rozbití)

Duvsan píše:Aj ešte funguje a aj ho užívaš?

Zatím ještě nefunguje, je to děsný vrak, renovuju to do sbírky. Kdyby se někomu doma válely tyto věci: zadní a spodní stěna, kryt VN kobky, VN cívečka na trafo (L136), příp. celé trafo, všechny cívky do řádkového rozkladu kromě linearizační (tedy L129, L131, L132, L134), cívka L82 a ozdobný kovový rámeček kolem skříně, dejte prosím vědět. Celou telku radši nechci, aby se mnou neseklo. Dík.

kokun píše:Taky se "urazilo hrdlo" - ale nejdříve jej chlapík "objel" diamantem,

To jako fakt? Na vlastní oči? Nám ukazovali vyfukování obrazovek tak, že ten "chlapík" propíchl VN špunt. A rozhodně doporučovali nic neurážet ani nerozbíjet a baně házet do kontejneru vcelku.
To že chtěl "Kovas" ušetřit a jednou za měsíc vlítl starej Popelka do kontejneru a porozbíjel to kladivem je jiná.

Vogon píše:

kokun píše:Taky se "urazilo hrdlo" - ale nejdříve jej chlapík "objel" diamantem,

To jako fakt? Na vlastní oči? Nám ukazovali vyfukování obrazovek tak, že ten "chlapík" propíchl VN špunt. ....

Ano skutečně tak, jak píšu. Dostat do báně luft, není problém - stačí kombinačkami uštípnout ten skleněný zátav (na to stačí dírka jak po špendlíku).
Ale oni potřebovali dostatečný otvor, kterým tam nalili tu chemikálii (pro rozpuštění luminoforu) a zase, aby to mohli vylít ven

Když sem byl menší tak sme s klukama na zdejším smeťáku obrazovky rozbíjeli Ďaha to byla vždy zajímavá a určitě slyšitelá široko daleko. Jednou sme při průzkumu našli obrazovku na půdě baráku co je na fotce a co nás nenapadlo Báň sme pracně vytáhli na střechu a poslali jí na betonovou střechu s asfaltem kotelny co je o několik pater níž. Člověk by čekal že z ní moc nezůstane, ale omyl . . . Báň se od tý střechy odrazila jak hopik a skočila do stromů a keřů za tim barákem Doteďka to nechápu . . . Ale ROMO pračka tou střechou už propadla

Dobrej barák. Kdepak to v tom Trutnově je?

To není v Trutnově To je v Radvanicích

Ještě se zde nabourám a zeptám se: V TV je vysoké napětí tedy více jak 1000V? Pokud ano proč?

A tuto otázku myslíš vážně?
Elektrony musí dostat pořádnou rychlost, aby doletěly na stínítko a neuhnuly cestou na anodu.
Černobílé obrazovky potřebují (podle úhlopříčky) 10kV až 17kV pro anodu, ostřicí napětí bývá mezi 300V a 900V.
Barevné obrazovky vyžadují stabilizované anodové napětí 25 - 27,5 kV, ostřicí napětí 0,5-6kV. Napětí se liší podle konstrukce (tady rozhoduje víc věcí, než jen to, zda jde o obrazovku typu in line nebo delta).
Trinitrony vyžadují možnost změny anodového napětí, protože se jeho velikostí seřizuje konvergence svislých čar po stranách obrazu. Starší typy trinitronů (s válcovým stínítkem) proto měly ve splittrafu potenciometr napájený asi 30kV, potřebné napětí se odebíralo z jeho běžce. Novějším se nastavuje vysoké napětí řízením na primární straně splittrafa, nezávisle na vodorovném rozměru obrazu.
Projekční CRT obrazovky používaly anodové napětí až 60kV, aby někam dosvítily. Proto se dává přednost "ztrátové" projekci - prosvětlováním LCD displeje. K tomu je nebo není vysoké napětí potřeba, záleží na světelném zdroji, jestli jde o žárovku nebo o výbojku.

Jinak by toho povídání bylo na tučnou knihu.