pokousala mne hoblovka
Moderátor: Moderátoři
PavelFF píše:... před obličejem klepat proti sobě dvěma kladívky, (což jsme hned pochopitelně zkoušeli), ...
Rozumím dobře tomu, že jste skutečni šli a udělali tohole:
Namířili si vzájemě kladiva na obličej a pokoušeli se trefit protihráčovu plošku o rozměru, hm, dejme tomu 2x2cm?
Pokud ano, tak jsi vážný adept na zařazení do mé soukromé sbírky Darwin awards.
První jednoznačně vyhrává můj spolubojovník ze základní vojenské služby, který přitiskl hlaveň samopalu vz. 52 na břicho tzv. "zobáka" a odpálil mu do břicha slepý náboj. Tlak plynů prohodil zobákovy střeva přes půl chodby. Milý lojza spatřiv důsledky svého činu chladnokrevně přebil, obrátil hlaveň proti sobě, vstrčil si ji do úst a pokusil se čestně spáchat sebevraždu. Bohužel tentokrát tlaková dynamika plynů byla proti němu a on si toliko vystřelil ke stropním zářivkám část obličejové kosti včetně horního patra a nosu. Pokud je mi známo žije dodnes.
Druhé místo zabírá kolega z Kovopodniku m. Brna, který se pokoušel usadit pružinu na zavírání dveří průmyslové mikrovlnné trouby kombinačkami tahem proti tělu. Čelisti kombinaček samozřejmě nevydržely tah pružiny, která po uvolnění skončila v jeho oku. Tak zhruba asi jedenáct centimetrů. Překvapivě bez následků na zrak i kognitivní funkce.
Tipuju vás kladívkáře tak na čtvrté páté místo...
Vogon píše:Rozumím dobře tomu, že jste skutečni šli a udělali tohole:
Namířili si vzájemě kladiva na obličej a pokoušeli se trefit protihráčovu plošku o rozměru, hm, dejme tomu 2x2cm?
Podle mě to Pavel myslel tak, že si jeden člověk vzal dvě kladiva a třískal s nima o sebe a protože jsou kalená, takže tvrdá a křehká, tak se můžou odletovat malé ulomky velkou rychlostí. Když člověk používá kladivo normálně, tak ty úlomky odlétavaji do boku, ale když si ty kladivat někdo natočí kolmo k sobě, tak může jít hezky do oka
Taky jsme to jen zkusili a hned toho nechali, neboť na tom, kromě zákazu, nebylo nic zajímavého. Leda snad , jak to občas pěkně odskočilo.
Už si to pořádně nepamatuju, jdu to zkusit....
Chápu tu touhu vzít pořádnej kus železa a mlátit s ním do věcí kolem sebe, kámoš kovář mi občas dá kus nějakýho zbytku a zhruba mi nakreslí tvar kterej z toho mám vymlátit a je to super když můžu půl hodiny řezat vší silou do rozžhavenýho kusu kovu; ale upřímně řečeno, nerozumím tomu co někoho pudí vzít ty kusy železa dva, a třískat s nimi vzájemně o sebe.
Zrovna jsem to zkusil a není to ono... asi už nejsem učeň.
No a já jsem nasazoval klínový řemen na stavebním výtahu a hlavou jsem si drcnul do otočného vypínače. Takže mi prst a část ukazováčku pravé ruky projeli přes řemenici. Naštěstí byl řemen starý a vytahaný takže se mi prsty zahojily bez následků. Není nad staré dobré vypínače "tahem zapni, stiskem vypni".
Sice je morbidní a smutné prijít o část těla, ale bohužel i to patří k práci. A jak se říká - kdo nic nedělá, nic nepokazí a tak i já přispěji svou troškou do mlýna.
Zatím tady chybí příspěvek z naší branže, tj. elektro a tak to sem šoupnu já. Podotýkám, že 50ku mám platnou a §6 není to, co mám, ale jsem malinko výš...
Jednoho krásného dne jsem navštívil kamarády zedníky, kteří zrovna dělali zateplení domu. Po příjezdu vidím na domě starou, litinovou HDS a tak říkám: chlapi, já mám jednu plonkovní v autě, tak ji vyměním. Inu, zeptali se zákazníka, zda-li ji chce vyměnit, on, že ano a tak jsem se jal díla. Podotýkám, že jsem tuto práci dělal předtím již mnohorát a až na vyjímky, vždy pod napětím, stejně jako v tomto případě...
A tak postavím žebřík, otevřu skříňku, vyšroubuji pojistky a začnu s demontáží. Vzhledem k tomu, že jsem výměnu HDS dělal již mnohokrát, vznikla u mne jakási rutina a tudíž jsem přestal u této práce přemýšlet, což se mi málem stalo osudným.
Stalo se to, že jsem já totální vůl a idiot, zapomněl nejdřív odpojit PEN od litinové skříňky a při odpojovaní poslední fáze jsem kleštěmi brnkl o krabici a ohňostroj byl na světě.
Díky velikému štěstí jsem přišel pouze kombinačky, které mám uchované jako památku, narazil si celé tělo a měl popálený ksicht, toť vše...
Takže tak. Přidá se někdo s elektrikářskou?
Jeho příbuzný pracoval s rozbrušovačkou nad hlavou. Ochranné brýle nasazené. Na štaflích něco řezal ve stropě a žhavá špona či okuj mu propadla do ucha. Propálila mu bubínek a kus vnitřního ucha. Má teď prý bubínek umělý a kladívko(kovadlinku?) ze zlata.
Zní to hodně podezřele, ale dušoval se, že je to pravda.
- ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Ovšem známej řezal dřevo na cirkulárce a když se ohnul pro poleno, rozlítl se mu kotouč, proletěl v místech, kde měl hlavu a skrz dřevěnou stěnu kůlny vyrazil na výlet do okolí. Říkal, že na té zemi vedly pily seděl pěkně dlouho, než se dokázal opět postavit na nohy...
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]