Napsal: 16 srp 2013, 19:28
Samozřejmě se dává chráničová zásuvka jen jedna, tam, kde končí dvoudrát. V třídrátu se pak dává tam, kde za ní následují zásuvky vyžadující rychlé vypnutí, zatímco v hlavním rovaděči máš chránič se zpožděným vypnutím (selektivita jištění, aby ten bližší k místu poruchy vypadl dřív, než ten, který chrání všechno ostatní.
Abys rozuměl funkci chrániče: ten kontroluje, jestli proud, který přitekl fází, také odtekl pracovní nulou. Pokud možno veškerý. Protože ale nejde fyzikálně udělat chránič, který nepotřebuje žádnou energii k vypnutí, dělají se chrániče, které vypadávají při rozdílu těch dvou proudů do 10 mA, 30 mA, 100 mA a 300 mA. Ty poslední dva se dávají většinou jako hlavní kvůli požární bezpečnosti, 30 mA je standardně předepsaný pro domácnosti.
Zkrátka, když část pracovního proudu teče ochranným vodičem nebo třeba skrz tebe do země (například přes radiátor topení, o který ses, drže v ruce fázi, opřel), tato část proudu pak ve vodiči pracovní nuly chybí achránič musí vypnout ihned, jak zjistí velikost tohoto proudu, že přesáhl jmenovitý vybavovací proud chrániče. Obvykle stačí chrániči o nějaký ten miliampér méně, ten jmenovitý proud je maximální přípustný.
Když se chytneš mezi dvě fáze, ať už vedou obě skrz čtyřpólový chránič, nebo jen jedna z nich přes chránič dvoupólový, opět nebude součet proudů v pracovních vodičích nulový (ty dvě fáze mají mezi sebou fázový posuv 120° a proud pracovní nulou musí mít záporné znaménko, protože si to můžeš představit zrovna v té půlvlně, kdy fází teče proud tam, jenže každou jindy, a pracovní nulou opačným směrem), takže chránič zjistí nějaký rozdíl proudů a, překročí-li ten rozdíl hodnotu jmenovitého proudu, chránič musí vybavit.
Abys rozuměl funkci chrániče: ten kontroluje, jestli proud, který přitekl fází, také odtekl pracovní nulou. Pokud možno veškerý. Protože ale nejde fyzikálně udělat chránič, který nepotřebuje žádnou energii k vypnutí, dělají se chrániče, které vypadávají při rozdílu těch dvou proudů do 10 mA, 30 mA, 100 mA a 300 mA. Ty poslední dva se dávají většinou jako hlavní kvůli požární bezpečnosti, 30 mA je standardně předepsaný pro domácnosti.
Zkrátka, když část pracovního proudu teče ochranným vodičem nebo třeba skrz tebe do země (například přes radiátor topení, o který ses, drže v ruce fázi, opřel), tato část proudu pak ve vodiči pracovní nuly chybí achránič musí vypnout ihned, jak zjistí velikost tohoto proudu, že přesáhl jmenovitý vybavovací proud chrániče. Obvykle stačí chrániči o nějaký ten miliampér méně, ten jmenovitý proud je maximální přípustný.
Když se chytneš mezi dvě fáze, ať už vedou obě skrz čtyřpólový chránič, nebo jen jedna z nich přes chránič dvoupólový, opět nebude součet proudů v pracovních vodičích nulový (ty dvě fáze mají mezi sebou fázový posuv 120° a proud pracovní nulou musí mít záporné znaménko, protože si to můžeš představit zrovna v té půlvlně, kdy fází teče proud tam, jenže každou jindy, a pracovní nulou opačným směrem), takže chránič zjistí nějaký rozdíl proudů a, překročí-li ten rozdíl hodnotu jmenovitého proudu, chránič musí vybavit.