Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jenže kde ty dobré PL36 pořád brát? Taky mám jednu muzeální Kamélii, kde už PL36 umírá.

Uvedomuji si, ze ta Astra nema vzadu na zadnim deklu ten hrnec pro dlouhe hrdlo obrazovky, ale jen nejaky placaty bakelitovy disk na zaslepeni. Jeste jsem to nemel cas otevrit, tak to vypada, ze obrazovka asi nebude puvodni.

To bych se divil, předělat to na jinou obrazovku by bylo dost složité. Původní obrazovka má vychylovací úhel 70° a dost tlusté hrdlo. Rozhodně by to bylo složitější než sehnat dobrou obrazovku z nějakého vraku.

To môže ale i nemusí byť pravda. V knihe "Úpravy TV přijímačů" som videl veci, ktoré sú z dnešného pohľadu neštandardné. A pokiaľ servisák nemal vhodnú obrazovku, tak siahol i na menej vhodnú.
Potom je otázne, či nie je cennejšie úpravu, ktorá isto nebola jednoduchá a určite sa dotkla aj mechaniky ponechať.

Když měl člověk náladu bastlit, šlo toho dost i s barevnými CRT, natož s elektronkovými ČB, které snesly hodně.
Na koleji jsem měl několik let kombinaci střev z nějakého Thomsona pro 72cm obrazovku se 110° vychylováním s obrazovkou 51cm s 90° vychylováním a taky to šlo spojit

Duvsan by vedel rozpravat...

Léta letoucí jsem si v kutlochu "provozoval" bastl, nazvatelnej "televizní rádio" = kanálovej volič s předvolbama, vstupní tuner VHF/UHF s výstupem mf zvuku a za ním mf zesilovačem a demodulátorem, k tomu modul TV zvuku s MBA810 a reprákem - prostě na zjištění toho, co zrovna dávají v TV mi stačil zvuk, při míň náročným programu se to dalo při práci i sledovat (kulisa bez nutnosti čumět na obražofku). Součásti byly posbíraný křížem-krážem přes celou řadu Tesláckejch TV počínaje snad ještě Duklou (maďarskej tuner Videoton zaměnitelnej za jugoslávskej nebo východoněmeckej) spolu s TESLA mf částí univerzální přes celou řadu (osazení MAA661) a konče Laurou, Corinou a podobnýma (senzorový předvolby s MAS560A). Bohužel s přechodem na DVB tomuhle "divu techniky" odzvonilo...

Zdar, s tvrzením "Ale to vrabčí hnízdo - zlý sen všech opravářů." ani náhodou nesouhlasím. Co může být pro opraváře lepšího než takovéto provedení (mimochodem to není vrabčí hnízdo, to vypadá jinak). Když je někdy nutné odšroubovat např. 8 šroubků držících plošný spoj, odletovat třeba 3 páskové vodiče po 10 žílách a to vše jen kvůli výměně jednoho odpůrku 0,25W, myslím, že by každý opravář toto provedení spíš uvítal než aby bylo jeho zlým snem.

Vrabčí hnízdo je zlej sen tam, kde může docházet k ovlivnění vzájemný indukčnosti nebo kapacity mezi částma obvodu "v luftě". Pokud je "hnízdo" nějakým způsobem fixovaný aby se jeho části nemohly nekontrolovatelně pohybovat, není taková konstrukce naopak nic špatnýho - je přístupnější k doladění nebo opravě, přehlednější a mnohdy i lacinější než deska s případně i několikavrstvovým plošným spojem...

Ta montaz u starych stroju mi tey nevadi, ale nekdy je to "patrove" nad sebou. Byva problem vybagrovat soucastku zespod aniz by se nezacala rozpadat hmota soucastek vlivem stari a nekdy jsou jeste pro zpestreni jejich vyvody pred zapajenim ve vyrobe ohnute.

Tie zahnuté a pomotané vývody boli zrejme výsledok dôslednej deľby práce babosedu, jedna to motala a usadzovala, iná to cínovala. Videl som snímky továrne tuším radiotechna z r 1935 s popisom rozdelenia technologických postupov a následného zvýšenia produktivity. Zm_di čo takto optimalizovali boli už vtedy a keď baba /často hodne mladá/ zo stále opakujúcej sa činnosti scvokla, nastúpila na jej miesto iná. Tieti šedé stránky sa však pod leskom Tatíčekovského kultu nedochovali. Vzdušná montáž je však o hodne lepšia než tie prvé plošné spoje, tie sa lúpali už pri pomyslení na pájku

Dík za toto vlákno a nostalgickou vzpomínku na televizory 50.let. Tehdá ještě sběrné dvory nebyly, obvykle na jaře se organizovala "železná neděle", kde lidé před své domy vytáhly harampádí a tehdá to byl pro nás kluky ráj. Přitáhl jsem domů tehdá (70. léta) ruský televizor SSSR Record. Obrazovka nic moc, měla iontovou past, nic moc nekreslila, tak se nahradila podobnou z Mánesa 31QQ...., co si pamatuji, tak měl oddělené díly zvuku něco jako kvaziparalelní zvuk a dřevěná skříń přispívala k nádhernému přednesu, kanálový volič měl VKV pásma atd.Teď tak akorát jsem měl ze SD plasmu LG se závadou v modulu jež napájí výbojky podsvětlení. Jen jsem šel od zdroje kolem konektoru a pak kolem smd rezistouru s potiskem F a hle závada - SMD rezistor jako pojistka a přepálená. vyměnil jsem pár kondenzátorá a plasma běhá a vlastně na druhou stranu zklamání, že to není jako s tím starým Rekordem tenkrát, se schematem od Kottka. Co si pamatuji, tak Rekord neměl plošné spoje, součásky byly na lištách s pájecími oky a ty oka a součásky nebyly pájeny, ale bodově svařovány. Pájení bylo tak leda na přívodních drátech.

svařování součástek to bylo děláno stejně jako se svařovaly vinutí pro elektromotory. Jeden kolega sběratel po výměně hlavních elytů Rekorda zapnul a naběhl. Po tolika letech byl defacto funkční a to v původním stavu. Za 20 let bude problém sehnat funkční DVD přehrávač, ale rádio z roku 1930 bude (po výměně několika málo elytů) fungovat.

Ano, ovšem...již dnes je problém přehrát někde LP desku ba audio nebo VHS kazetu či 5.25" disketu...málokdo je používá. Půlstopé cívkové pásky nahrané na Plutu a Sonetu jsme museli přehrávat na poloprofi ReVoXu, jinej aparát nebyl k dispozici, dobré, co.

Martin_Fio píše:plasmu LG se závadou v modulu jež napájí výbojky podsvětlení.

Odkedy ma plazma podsvietenie?