Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Netuším, jakou má ten zes IRF510 na výstupu impedanci, takže výpočet PI článku nebo vazebního vinutí tráfka na 3.276800 MHz asi nedám .
Navíc to bude mít souvislost s nastavením pracovního bodu tím trimrem.
Takže napřed bych připojil odporovou zátěž (ale jakou?) a nastavil prac. bod na největší amplitudu na d, pak zjistil výstupní impedanci (ale jak ) a podle toho spočítal vazební vinutí či co...
Nebo metodou pokus omyl, udělám PI s cívkou od oka a dvojitým ladícím kondenzátorem a budu ladit na největší výstupní napětí do 50ohm.
Prosím o radu...

Edit: teď jsem se dočetl, že šířka pásma dvojitého PI článku může až 1MHz, takže bych se teoreticky měl vejít do hodnot podle návodu, pro pásma 3,500-3,800MHz ?

Dej tam to co tam mám nakreslené, vazební cívka, sériová cívka a kond => anténa.

No dobře, ale musím určit to vazební vinutí, aby se správně převedla impedance, ne?
Mosfet má přece jinou impedanci než ku611.

Jako vazební vinutí dej šest až osm závitů, pak deset v sérii a kond 2n5, Celé to udělej bachraté, cívce u mosfetu bych přidal tak na 15 až 20 závitů.

Čím větší trafo tím líp.

15-20 závitů na "bachratém" jádře? Neděláš si legraci, že ne? Mezi různými jádry jsou přece velké rozdíly v konstantě Al, namotal bych trafo o naprosto neurčité indukčnosti.

Měl jsem na mysli bachratou vzduchovou cívku, tak 20 až 40 mikro Henry, jádro odežírá výkon.

- (beru zpět)
Pi članek je dolní propust, bude fungovat i na nižší frekvenci.

Já osobně bych to vyzkoušel. Tady je důležité spíše než frekvenční charakteristika, transformační vlastnosti pí-článku. Koncové stupně vysílačů se ve většině případů dělají na 50Ohm protože pro tuto impedanci se vyrábějí koaxy a také impedance jednoduchých rezonančních antén (dipól v rezonanci má cca 73 Ohm) se k této hodnotě blíží. U MLA je vlastní impedance velice nízká, vazba na koncový stupeň se provádí několika způsoby, například indukční smyčkou. Tato vazba také transformuje impedanci, takže teoreticky nemusíš lpět na té kouzelné hodnotě 50 Ohm a udělat impedanci jinou a na ni přizpůsobit MLA. Jenomže s tím já nemám zkušenosti, nevím zda půjde MLA bezeztrátově (případně s malými ztrátami) navázat např. na 200 Ohm. To je důvod, proč doporučuji standardně udělat konec na 50 Ohm, nastavit pí- článek do odporu 50 Ohm a pak zkoušet přizpůsobit anténu. Tyto výpočty se dobře dělají se Smithovým diagramem http://www.fritz.dellsperger.net/smith.html, problém je ale jak zjistit výstupní impedanci samotného zesilovače. Přibližně je dána paralelní kombinací indukčnosti 10z a 1/y22. Pokud se budeš chtít vrhnout do teorie, napiš SZ, dáme to nějak dohromady.

Teorii se prozatím pokusím vyhnout, postavím napřed tu anténu a vyzkouším různé PI články. Tenhle vysílač je na netu k nalezení s různými propustmi, ale nikde není navázán na smyčkovou anténu.
Budu se držet Tvé rady ohledně 50Ω, předpokládám, že autoři PI článků s tím taky tak počítají...
V simulaci mě zmátla "špička" 4MHz, ale i oblast 3MHz má stále menší útlum než dvojitý PI článek.

EDIT: simulaci jsem dělal včetně koncového zesilovače a na výstup PI článku dal odpor 50Ω.

Myslím, že na frekvenční charakteristiku pí-článku se můžeš vykašlat. Jedná se o dolní propust a pokud se budeš pohybovat pod 3.7 MHz, tak útlum bude stejný. Kdybys chtěl nahoru, tak to by bylo něco jiného. Impedance se asi na 3.2 MHz nějak dramaticky lišit nebudou. Takže klidně můžeš začít zkoušet s tím zapojením od LA3ZA

Nebo tam dej normální toroidní jádro z PC zdroje ( rovnou tak jak je i se závitama ) 20závitů na tom velkým průměr 36mm má 40µH a 10 závitů 10µH.

Na tom menším průměr 28mm má 19 závitů 50µH.

Pak tam přidej cca 3 závity a za to zapoj PI článek s anténou.

Ještě bych si chtěl ujasnit způsob, jakým indikovat správně přizpůsobenou anténu. Zatím jsem vždycky umístil čichátko do vhodné vzdálenosti od měřeného systému. Často bývá k vidění v různých návodech žárovka, zapojená mezi výstup vysílače a anténu. Je tato metoda použitelná i v tomto případě? Mohl bych také sledovat amplitudu signálu na osciloskopu, ale jelikož ten můj pracuje jen do 1 MHz, není už při frekvenci kolem 3MHz patrný tvar signálu. Vidím jen pás určité šířky, podle amplitudy signálu.
Jako měřící bod bych zvolil spojnici mezi pí článkem a anténou.

Správným přístrojem pro takovéhle měření je PSV metr (SWR meter). Ten měří poměr mezi postupnou a odraženou vlnou na vedení. Na internetu je spousta návodů na stavbu. V případě nouze postačí i jedn závit se žárovkou, který se navleče na vedení. Tím čichátkem to asi půjde také. Jestli už máš v provozu ten přímosměšující RX s S-metrem, tak to můžeš také použít s nezávislou anténou. Rozhodně bych nedával nic mezi výstup TX a anténu co není na 50 Ohmech. To bys mohl perfektně naladit a když bys to odendal, tak by to nevysílalo. A to především v případě MLA. Ta anténa je velice citlivá na cokoli v okolí. Ideální by bylo zkoušet ji ve volném prostoru s dálkovým ovládáním. Jenomže ideálu se v anténařině a v elektronice vůbec těžko dosáhne, tak stejně musíš přijímat různé kompromisy abys vůbec něco vytvořil a alespoň vzdáleně se to tvářilo, že to funguje.

Abys nemusel začínat úplně od píky, tak tady je plošňák pro takový jednoduchý indikátor PSW http://hamshop.cz/plosne-spoje-c7/plosny-spoj-psv-mustek-i30/. Na to, jak je to jednoduché to funguje až překvapivě dobře.

No jo, právě toho se obávám, že to celé horko těžko naladím, ale ve stísněném prostoru jeskyně, obklopen vlhkým vápencem, budu s milým vysílačem v kchejlu... Je otázka, jestli bude lepší MLA, nebo zkrácená prutová anténa, např. podle http://ok1ike.nagano.cz/soubory/prut_ant.htm, nebo obyč. rámovka, ale to bude obdobné, jako ta MLA.
V každém případě bude nutné to na místě doladit.

Přijímač ještě nemám, rozhodl jsem se tady pro určité zjednodušení. Mám už přijímač pro nf, s laditelnou propustí na 3.7KHz. http://pokorap.sweb.cz/Obrazky/Gyrator%20III-S%20schema.jpg , kde mám v plánu prostě místo rámové cívky připojit výstup směšovače.
Sice budu muset poslouchat vysoké pištění, ale to při použití majáku na 3,7KHz poslouchám taky.