Je tranzistor 2N3055 opravdu náhradou KD501/2/3?

Zpráva

weed_smoker · #46 Příspěvek od **weed_smoker** » 21 dub 2017, 09:16

V tom případě nezbejvá,než se někdy v úterý vypravit do Zboží u Dvora Králové n/L a trandy koupit tam.Zrovna KD503 tam má na prodej kotel,minimálně 5kg,kus asi za 40,- .To samý s KUY12 na měniče DC/DC,ty jsou asi za 25,- a pán by tam našel i jiný(SU169,BUX/KUX41,KD60x a KD367), inějaký 2Nxxxx,hlavně 3055).Má použitý i nepoužitý,z let 1975-1996,který jsou ještě poctivý.Dokonce i moduly ČKD má docela levný(do 400,- za kus).Měl i NEPOUŽITÝ BSM111AR SIEMENS,ale ty jsem tenkrát vykoupil,moc jich neměl.

Victronix · #47 Příspěvek od **Victronix** » 21 dub 2017, 10:27

hmm...trošku z ruky.

danhard · #48 Příspěvek od **danhard** » 28 dub 2017, 17:28

Zkoušel jsem 10ks KDY76 a byly v porovnání s KD503 zcela srovnatelné.

ZdenekHQ · #49 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 28 dub 2017, 17:37

To jsou naprosto zbytečný hádky, protože Tesla v technologii docela solidně plavala. Když už jim ten čip hezky "narostl", objevil se problém s kontaktováním atd.

danhard · #50 Příspěvek od **danhard** » 30 dub 2017, 10:31

Ale to snad není nějaké hádání ? tranzistory ale neposuzuji podle toho, jak se dají strčit do nějakého AUJ, ale nakolik splňují katalogové údaje a jaké mají konkrétní vlastnosti.
Co se týče provedení a kontaktování, tak na tom byla Tesla ve srovnání se zbytkem RVHP velmi dobře

ZdenekHQ · #51 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 03 kvě 2017, 22:45

Však taky díky tomu, aby se vlezla do tolerancí, tak všechno vyráběla 4x větší. I čipy. 8-)

Např. v TTL solidně plavala, ty zmetkový série se ještě dlouho vyprodávaly po bazarech. Intermetalický slitiny při kontaktování čipů byla jejich černá můra. Časem ta vrstvička nevodivýho oxidu narostla a s kontaktem byl konec...

danhard · #52 Příspěvek od **danhard** » 04 kvě 2017, 06:52

Asi jsi nedělal s ruskejma broukama, to byla černá můra

4x větší chipy ? buď laskavě konkrétní.

rudolf02 · #53 Příspěvek od **rudolf02** » 04 kvě 2017, 20:32

No, já nevím, ale z mých zkušeností:
Pro koncové stupně jsem musel pro párování vždy vybírat z většího množství, a to jak kvůli zesílení, tak kvůli Uce. Snazší to bylo u kvazikomplementáru, u NPN proti PNP byl průšvih se zesílením. Od GC5xx po KD6xx. Přestože KD503 byly příjemným překvapením, i ony se musely párovat. Jak na zesílení v pracovním bodě (spíše rozsahu, někdy se chovaly při různých proudech řekněme zajímavě), tak na Uce (po zahřátí).

K ostatním tranzistorům:
Taktéž jsem vybíral tranzistory na vstupy do předzesilovačů dle šumu (KC5xx a KC1xx), z dřívějších jsem měl dobré zkušenosti s OC170. Jinak KCxxx a KFxxx měly zesílení a max. napětí často i mimo toleranci do plusu i do mínusu.

S výkonovou ztrátou problémy nebyly, Tesly si nechaly dosti líbit.
Z KU6xx jsme ochotně přecházeli na KDxx i pro rozhodně větší zesílení u většiny kusů a slušnější chování v zesilovačích (nakonec KUxxx nebyly pro nf určeny).
U švábů nebyl až tak problém s typem 8048, ale s pamětí, zde jenom západní, sovětské nestály za nic. Jinak řada 84xx, 54xx bez větších problémů, zato (UCY) 74121 a 74123 jsem nakonec nahrazoval zapojením s tyristory, ty se spouštěly dle nálady. V tom žádný znalec nejsem, těch pár projektů jsem se snažil řešit mikroprocesory.
Proto nemohu říci, že TESLY by byly špatné, ale hodně se mezi sebou lišily, muselo se pro některá místa v zapojení holt vybírat.

Polovodiče v sovětské vojenské technice, ke které jsem se z povzdálí dostal, v osmdesátých letech se mi jevily celkem spolehlivé, asi sami věděli, co jim funguje a co ne. No, nevzpomínám si, že by v ní číslicové obvody řešily pomocí hradel. A na opravu sovětských TV dovážených a prodávaných olomouckou posádkou si kolega založil slušně prosperující živnost, jinak je opravoval spolu s oravskou TV pomstou kdo měl ruce a nohy.
Teď jsem si uvědomil, že jsem vlastně s vyjímkou MBA810 a MAA723 jiné analogové integrované obvody prakticky nepoužíval.