Stránka 4 z 4
Napsal: 21 čer 2017, 08:03
od procesor
Za mojich mladých čias sa trafa bez záťaže takmer nehriali.
Pozdejšie sa prišlo na to (optimalizáciou), že sa pripustili väčšie straty naprázdno v železe. Pri plnom zaťažení straty v železe klesnú vďaka úbytku napätia na vinutí.
Takže sa trafo hreje v optimálnom prípade stále rovnako v celom rozsahu záťaží.
Takéto trafo má menej železa a menej medi. Keď sa to preženie, tak naprázdno to hreje ako prasa, pri záťaži teplota klesne(trafa made in CHINA).
Napsal: 21 čer 2017, 08:27
od microlan
Ach jo...
Napsal: 21 čer 2017, 11:49
od serviceman
mtajovsky píše:už je tu zas objevila ta pověra, že je přenášený výkon omezen velikostí jádra trafa
Výkon ovšem není jediným parametrem trafa, takže ta "pověra" je velmi
praktická. Minimální ztráty trafa jsou když se ztráty v mědi rovnají ztrátám v jádře. Aby tomu tak bylo, je vhodné když určitému průřezu jádra odpovídá přiměřené okno pro vinutí. Proto se také u určitého rozměru jádra udává pro jaký výkon je vhodný.
Napsal: 21 čer 2017, 12:21
od mtajovsky
To je pravda, ale to není ten problém. Ostatně, když se změní chlazení trafa například olejem, už to vychází jinak, zrovna tak autotrafo vychází jinak při zachování velikosti jádra.
Ta pověra má podstatu v tom, že někdo si myslí, že se výkon přenáší velikostí průřezu jádra a sycením - potažmo energií mag.pole v jádře, a že je to tím teoreticky limitováno. Tohle platí pro blokovací měnič, ale ne pro klasické trafo. Tam má jádro za účel jenom snížit potřebný počet závitů a snížit rozptyl a tak umožnit reálnou konstrukci trafa. Teoreticky ale žádné jádro potřeba není.
Napsal: 21 čer 2017, 17:31
od ZdenekHQ
Já jsem rád, že jsem si v tom udělal pořádek, a asi zvážím přesun do sekce Teorie.
Můj pokus před cca 30 lety o výpočet a navinutí trafa skončil katastrofou, protože se mně tam nevlezlo ani vinutí, ani jádro. Ale ten článek zůstal jako torzo v paměti a nakonec se asi smíchal s teorií spínaných zdrojů. Každopádně od té doby nechávám výpočty a výrobu trafáků profesionálům.
I když ta myšlenka, že jádro je součástí mg pole trafa, tak se musí účastnit i přenosu energie, je docela vtíravá.
Mám tady i reakci pana Stejskala:
Dobrý den,
Vzorec Vám ukáži na příkladu:
Požadovaný autotransformátor s převodem 250/230V 1000VA
(Největší napětí mínus nejmenší napětí) děleno největší …. (250-230)/250 = koeficient 0,08 x požadovaný výkon 1000VA = 80VA velikost jádra.
Napsal: 21 čer 2017, 17:49
od Achab
To je přece upravený vzorec který jsem uvedl na předchozí stránce:
St = Sp*(1 - U2/U1) ==> 1000*(1-230/250)=80VA
Napsal: 21 čer 2017, 17:52
od mi-ro
Pokud je to pravda, pak by autotrafo pro "americký" 1kW vysavač mělo 478W.
Napsal: 21 čer 2017, 18:03
od Achab
Vzorce by měly platit - jsou ze starší příručky o elektrických strojích.
Napsal: 21 čer 2017, 18:10
od Bernard
ZdenekHQ píše:...Mám tady i reakci pana Stejskala:
...(Největší napětí mínus nejmenší napětí) děleno největší …. (250-230)/250 = ..
Tak jo, což tak to zobecnit:
(250 - 230)/250 = 1 - 230/250 =
1 - 1/p ;
To už tu někde bylo. Experti se shodnou.

Napsal: 21 čer 2017, 18:12
od ZdenekHQ
A teď si představte, že vezmeme vysavač jako stroj, co běží jen chvilku, tím pádem přežije (podle běžné teorie výrobce) všechno kolem větší ohřev (lépe řečeno nestihne se to ohřát), zapomeneme na normy ohledně teplotní třídy trafa a posuneme se více na východ, co se týká výrobce.
Kam se dá až zajít?
Hlavně nepište, že až do Číny...
Napsal: 21 čer 2017, 18:41
od ZdenekHQ
@Bernard: Kdybys viděl tu moji husí kůži, když jsi napsal ten parametrický vzorec. Jak vidím písmeno "p", mám před očima studium na VUT. Ještě horší byly Z-transformace.
Já jsem totiž evidentně Tvůj opak, jsem praktik jak poleno, a docela s tím občas bojuju, protože já měřím, zatímco někteří moji zákazníci "předpokládají". Zatím teda málokdo počítá. Ale z toho, co jsme museli umět, to zatím nedal nikdo, aby to v praxi využil.
Napsal: 29 čer 2017, 23:09
od Kremik
Síťové trafo bez jádra jsem si nedávno vyskoušel. Funguje, ale nic moc..
Sešly se mi tu dvě 100m kluba káblu 5x2,5mm. Jedno klubo jsem zapojil tak, že všechny vodiče byly zapojeny v sérii a stejným smyslem vinutí. Po připojení na síť klubo mírně vrčelo a skoro nehřálo. Položil jsem na něho druhé klubo a změřil napětí indukované na jednom z vodičů. Čekal jsem něco pod 50V, naměřil 15. Zřejmě rozptyl. Šlo by to vylepšit tak, že v jednom káblu by byl i sekundár, ale přepojovat už se mi to nechtělo.
Napsal: 02 črc 2017, 12:42
od weed_smoker
Klasickym CY 1-4 jsem kdysi motal primáry k samokmitům a silnějším trafům.Něco to dávalo,účinnost na prd a trandy topily.Tim PVC jsou závity dost daleko od sebe.