Stránka 4 z 8

Napsal: 30 čer 2017, 20:22
od elektrosvit
Zmenšení indukčnosti ti způsobí nárůst magnetizačního proudu. Velký magnetizační proud ti zřejmě zatíží předchozí obvody natolik, že poklesne primární napětí i sekundární napětí.

Indukčnost, magnetizační proud, primární napětí a sycení spolu souvisí takto:

Ψ(t) = ∫u₁(t)dt = L₁*i_mag₁(t) = N₁*B(t)*S_jádra

Pro primární indukčnost platí: L₁ = N₁²*lambda_mag,
kde lamba_mag = µ₀*µr*(S_jádra/l_siločáry)

Napsal: 30 čer 2017, 20:40
od microlan
FT50-77 (0,1T, 40kHz, 0,0001m2)


a to jsi vzal kde, že FT50 má 1 cm² průřezu, tak maximálně 0,25 (odhadem)

Napsal: 30 čer 2017, 21:46
od elektrosvit
Tady uvádějí průřez 13,3 mm² a délku siločáry 30,2 mm.

Napsal: 01 črc 2017, 08:59
od pirat077
microlan píše:
FT50-77 (0,1T, 40kHz, 0,0001m2)


a to jsi vzal kde, že FT50 má 1 cm² průřezu, tak maximálně 0,25 (odhadem)


Já jsem to předtím slepě okopíroval z tvého výpočtu.

Podle rozměrů je to přesně 24,15 mm2 / 0,00002415 m2


Se svým trafem (FT50-77 má plochu 26,688mm2) se pak dostávám na sycení 0,40 ...což je ale ještě OK

Jednoduše: Pokud bych chtěl v mém trafu nahradit FT50-77 za T50-26, musel bych tam namotat tolik závitů (daleko! víc), aby byly třeba na sekundáru stejné indukčnosti??


Původně mi šlo o to udělat teplotně nezávislé trafo

FT50-77 má při 0°C indukčnost 5mH a při 30°C 10mH.... a T50-26 má rozdíly při změně teplot minimální, ale potřeboval bych snad desetinásobný počet závitů a tímpádem i větší toroid, který se mi tam nevleze :(

(Teď dát teda ještě dohromady vzorec pro závislost výstupní amplitudy v závislosti na indukčnosti (a teplotě) ,abych to mohl nějak kompenzovat a dopočítávat)

Napsal: 01 črc 2017, 14:31
od elektrosvit
Průřez nemáš spočítaný dobře. Je to rozdíl obou průměrů dělený dvěma (což jsi neudělal) krát výška. Tedy ((OD - ID)/2)*Ht. Když tam dosadím ((12,7 - 7,1)/2)*4,8, vyjde mi těch datašitem udávaných 13 mm².

Jádro T50-26 (str. 6) je železoprachové s malou konstantou Al = 33 nH/závit². Takové jádro je vhodnější pro konstrukci různých proudově kompenzovaných tlumivek a do podobných aplikací.

Jádro FT50-77 je feritové s Al = 1100 nH/závit², takové jádro je vhodné pro konstrukci impulsních transformátorků.

Jak správně píšeš, abys dosáhl na jádru T50-26 stejné indukčnosti jako na FT50-77, musel bys namotat příslušně více závitů. Mně vychází přibližně 6x větší množství- jedná se o odmocninu z poměru konstant Al. Když budu věřit katalogovým údajům, vychází √(1100/33) = 5,77.

Odkud jsi vzal údaje o změně indukčnosti (resp. permeability) s teplotou? Změna se mi zdá příliš velká. V tabulce udávají teplotní součinitel 0,25%/K v rozsahu od -20 °C do +70 °C. Mírný nárůst permeability s teplotou není škodlivý, protože s růstem permeability roste indukčnost a tím klesá magnetizační proud.

A stále jsi nám neuvedl (nebo jsem to nezaznamenal), z jakého měniče je trafo napájeno. Microlanem udávaný vztah U = 4 f N B S platí pro dvojčinný propustný měnič. V jiných typech měničů nebo při napájení ze zdroje harmonického napětí (což není tvůj případ) je to číslo jiné.

Napsal: 01 črc 2017, 16:09
od pirat077
Zapojení:

7812 - (10uH, 2x10uF, 1x10nF) ICL7667 (spínáno MCU) - 1uF - 2x antiparalelní 1N5819 - trafo

snad to tak stačí ;)


K obrázku:
Naměřeno vlastním měřením. Namotal jsem cívku dané indukčnosti a poté ji důkladně zahřál horkovzdušnou pájkou a měřil teploty a indukčnost v době ochlazování...stejným způsobem jsem měřil i nízké teploty. Cívku jsem ochladil dusíkem ve spreji a měřil při zahřívání. Proběhlo pět párů měření, ty jsou všechny v jednom grafu.


Mým cílem je teď zjistit závislost výstupní amplitudy na teplotě (to znamená na změně indučnosti)

Edit: Otázka je, jakou indukčnost vlastně potřebuju??

Napsal: 01 črc 2017, 16:58
od microlan
Proč teda řešíš teplotní závislost, když nevíš jakou indukčnost potřebuješ. Opravdu by bylo záhodno napsat k čemu to má sloužit a řešit závislosti podstatné.

Napsal: 01 črc 2017, 17:09
od pirat077
Má to prostě z pulzu o trvání 1/40 000s a amplitudě 15V udělat stejně dlouhej pulz o amplitudě cca 130V (+-10%), amplituda ale musí být ale teplotně nezávislá (teplotně nezávislá ale nebude, tak bych chtěl co nejlepší matematický popis té závislosti) ...a nebo to prostě budu muset změřit.

Napsal: 01 črc 2017, 17:45
od elektrosvit
Dobře, jak je připojen primár trafa k tomu švábu? Mezi výstup a zem, takže primární napětí má tvar kladných obdélníkových pulsů?

Napsal: 01 črc 2017, 17:55
od pirat077
Jo. Jen je mezi výstupem IO a primárem vložen 1uF a dvě antiparalelní diody 1N5819

Napsal: 01 črc 2017, 18:42
od elektrosvit
Takto?

Napsal: 01 črc 2017, 18:47
od pirat077
jo. přesně tak.

Napsal: 01 črc 2017, 19:00
od elektrosvit
Dobře, šířka těch pulsů je 1/40000 s = 25 µs. Jaká je jejich opakovací frekvence?

Napsal: 01 črc 2017, 19:06
od pirat077
Budu to využívat pulzně. Maximálně 10 pulzů za sekundu

Napsal: 01 črc 2017, 20:26
od lesana87
Jaký tam mají smysl ty diody? A čím je výstup trafa zatížený?