Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Za komoušů bylo zcela normální, že stejně staří lidé - inženýr 40 let a uklízečka - členka KSČ, 40 let měli SROVNATELÉ platy. Kdo to zažil může to potvrdit... No a to byl "jeden" z těch zásadních průserů té doby.

tomu se říkalo "rovnost všech" akorát že někteří si byli rovnější, též specifikum
doby minulé

a co Austrálie tam je to platově taky dost vyrovnané. Asi tam jsou taky komunisti že.

V ČSSR jak ve kterém oboru, tohle tedy rozhodně potvrdit nemůžu.

v ČSSR byly tabulkové platy podle vzdělání, kvalifikace, praxe a vykonávané pozice, od operátora na lince až po ministra akorát že existovaly různé formy příplatků, prémii, os. ohodnocení a podílů na hosp. výsledcích

Podmínkou pro zařazení do vyšší platové třídy bylo členství v KSČ. Pamatuji se, že jinak T10 u středoškoláka a T11 byl strop. U dělnických kategorií snad tak striktní omezení nebyla.

V šedesátých a sedmdesátých letech byl hlavně znát rozdíl mzdových hladin mezi obory: pamatuji, že ještěrkář ve slévárně Metazu měl v roce 1980(± něco) nástupní mzdu 2300 Kčs, zatímco u Amati na Pouchově jen 1750 Kčs. Přitom oba vozili kovové díly, jen ten druhý je nesměl ani škrábnout...
A důvod byl jasný: jeden patřil pod Ministerstvo strojírenství, zatímco druhý pod ministerstvo lehkého průmyslu.

V jakémsi dokumentu Petr Miller (bývalý ministr) hovořil o tom jak v listopadu bral v ČKD Praha 12 500 kčs a jak těžko se přemlouvali kováci aby šli stávkovat.

I to je docela možné, ČKD přece patřila právě v rámci Ministerstva těžkého průmyslu a strojírenství a kdečeho ještě k těm preferovaným.
O elektronice, bižuterii, hudebních nástrojích, textilu, kůži, nábytkářském průmyslu, plastikařině a dalších oborech sdružených pod ministerstvo lehkého průmyslu, se nemá smysl bavit - vždy se tam platilo citelně méně za podobnou či stejnou práci a mnohde to trvá dodnes.
Myslím si, že stejně by vyznělo srovnání mezd stejných profesí mezi Transportou a Teslou, které byly takřka na dohled...
Vlastně - proč jsme u nás museli chtít dělat obrovské lodní motory, zatímco tradiční výrobky s vysokou přidanou hodnotou, jako jemnou mechaniku a optiku, jsme museli chtít předat do Sajuzu? Určitě to nebylo nedostatkem surovin, však ruda se vozila z Uralu do Košic. A životní úroveň se počítala podle vyrobených tun oceli na počet obyvatel.... ani k jídlu to nebylo.
Takže uvnitř téhož oboru bylo rovnostářství kontraproduktivní a demotivační, ale požadované oficiální doktrínou. Ta však neřešila nerovnost mezi odbory navzájem.

bu2520 píše:V jakémsi dokumentu Petr Miller (bývalý ministr) hovořil o tom jak v listopadu bral v ČKD Praha 12 500 kčs a jak těžko se přemlouvali kováci aby šli stávkovat.

že byl polistopadovým ministrem práce to se pamatuji ale co tam v ČKD dělal za takové prašule ? mít tohle na výplatní pásce tak mě na Letnou stávkovat nedostanou ani násilím a dvěmi páry volů, inu Praha je Praha...

Během let taky byly změny mzdové soustavy - RAMS ("Racionalizace mzdových soustav"), ZEÚMS I a II ("Zdokonalení ekonomické účinnosti MS").
Při poslední se zavedla pohyblivá složka mzdy "osobní ohodnocení," která měla pracovníky motivovat k vyšší snaze. Pokud vím, tak každý dostal ohodnocení spíš podle politické angažovanosti, věku, let u závodu a jak se subjektivně jevil nadřízenému, který o tom rozhodoval. Skutečné schopnosti pracovníka, nebo jeho přínos pro podnik byly někdy až v poslední řadě.
Přidělené ohodnocení se měnilo jenom vyjímečně a všichni brali přibližně stejně jako předtím, takže "motivace" nepřinesla žádný efekt.

koukám že i mocipáni jsou vzácně neshodní v názorech
https://www.novinky.cz/domaci/451408-ne ... odnou.html

Achab píše:Během let taky byly změny mzdové soustavy - RAMS ("Racionalizace mzdových soustav"), ZEÚMS I a II ("Zdokonalení ekonomické účinnosti MS").
Při poslední se zavedla pohyblivá složka mzdy "osobní ohodnocení," která měla pracovníky motivovat k vyšší snaze. Pokud vím, tak každý dostal ohodnocení spíš podle politické angažovanosti, věku, let u závodu a jak se subjektivně jevil nadřízenému, který o tom rozhodoval. Skutečné schopnosti pracovníka, nebo jeho přínos pro podnik byly někdy až v poslední řadě.
Přidělené ohodnocení se měnilo jenom vyjímečně a všichni brali přibližně stejně jako předtím, takže "motivace" nepřinesla žádný efekt.

To platí ve spoustě podniků i dneska - že prémie se udělujou ne podle výkonů, ale "podle xichtu/huby" (osobní zkušenost).

Bohudíky jsem to takto neměl - alespoň tedy po celou dobu, co mě zaměstnávala Tesla Eltos, s bolševikem jsem si taky tykat nemusel.
Jó, jistě, zkoušeli to na všecky, ale třeba mě to myslím nijak nepoškodilo, ani neomezilo na penězích.
Tam bylo dobrý to, že si kdokoliv, starý či mladý, mohl vydělat i víc, než náš vedoucí, stačilo trochu víc hejbnout prdelí a začít u práce konečně myslet
Ale tak to bylo myslím obecně ve všech opravnách a servisech podobného charakteru.

sinclaire Ty zde vše boříš !!!!!!!!!!!!!!

Nikdo Ti neuvěří , ale já jsem rád , že reality minulosti popíše i někdo, jiný , než já .