Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Těch vodostavů z jazýčkama jsem rozebral několik. Jsou tam obyčejný 5A jazýčky. U nich jsou slabý magnetky, co je dokážou udržet seplý, ale slabý na to, aby je seply. Plováček jdoucí nahoru je postupně sepne, plováček jdoucí dolů je pozvypíná. Ten vodostav spíná přímo žárovičky. Myslím si,že není potřeba řešit stav hladiny v nádrži na dešťovku z přesností na mm. Pokud použiješ nevhodnou sondu, může se Ti stát, že Ti ji časem doblbne usazenina spolu z vlhkostí. Plováčkový řešení je blbuvzdornější. Ještě jde použít termistory,který hladina vody ochlazuje. Pak jsem neěco kdysi četl o magnetostrikčních snímačích hladiny, ale to už je docela luxus.

Proc tam nechces dat ten tenzometr, mi to porad vychazi jako mnohem jednodussi nez kapacitni snimani. Plovak tam sice je, ale prakticky se nepohybuje (nejake setinky mm). Das tam bud dva obycejne OZ

Nebo jeden diferencialni http://www.blog.exrockets.com/blog/tiny ... amplifier/ a mas hotovo.
Ty magnetostrikcni potrebuji aby kolem tycky behal magnet. Par tech snimacu tu mam, problem je ze ten magnet musi byt dost atypicky zmagnetovan a blbe se shani. Cidla jdou obcas koupit za par stokorun.

EKKAR píše:V tomhle případě to laciný nebude. Opravdu blbovzdorně se to dá vyřešit lineárním převodníkem tlak/napětí, kdy se dole na nádrži pod úrovní nejnižší hladiny vyvede trubička pro snímač tlaku a snímá se hydrostatickej tlak vyvozovanej vejškou vodní hladiny nad čidlem (rozdíl tlaku mezi okolním a hydrostatickým). Pohyblivýho tam není nic a pokud se programově zabrání vyčerpání nádrže pod určitou mez, nemělo by hrozit ani zavzdušnění přívodu k čidlu ... O bastlení snímače to pak už ale nebude. Musíš ho koupit hotovej, případně i nakalibrovanej.

Ono to vlastně už bylo řečeno.
I když se všechno dokonale utěsní, stejně bude hladina vody pomalu stoupat v té trubičce, protože se vzduch v trubičce bude pomalu rozpouštět ve vodě.
Nedokážu odhadnout, jak rychle ten proces probíhá, ale jednou za čas by to asi chtělo do té trubičky fouknout nebo ji naplnit plynem, který se ve vodě nerozpouští.

Artaban001 píše:Těch vodostavů z jazýčkama jsem rozebral několik. Jsou tam obyčejný 5A jazýčky. U nich jsou slabý magnetky, co je dokážou udržet seplý, ale slabý na to, aby je seply...

Tím se právě od těch obyčejných liší. A to fatálně.

breta1 píše:

EKKAR píše:V tomhle případě to laciný nebude. Opravdu blbovzdorně se to dá vyřešit lineárním převodníkem tlak/napětí, kdy se dole na nádrži pod úrovní nejnižší hladiny vyvede trubička pro snímač tlaku a snímá se hydrostatickej tlak vyvozovanej vejškou vodní hladiny nad čidlem (rozdíl tlaku mezi okolním a hydrostatickým). Pohyblivýho tam není nic a pokud se programově zabrání vyčerpání nádrže pod určitou mez, nemělo by hrozit ani zavzdušnění přívodu k čidlu ... O bastlení snímače to pak už ale nebude. Musíš ho koupit hotovej, případně i nakalibrovanej.

Ono to vlastně už bylo řečeno.
I když se všechno dokonale utěsní, stejně bude hladina vody pomalu stoupat v té trubičce, protože se vzduch v trubičce bude pomalu rozpouštět ve vodě.
Nedokážu odhadnout, jak rychle ten proces probíhá, ale jednou za čas by to asi chtělo do té trubičky fouknout nebo ji naplnit plynem, který se ve vodě nerozpouští.

Pleteš se. Diferenciální snímače mají i takový provedení, kdy jedna strana je libovolně zaplnitelná měřeným médiem, to znamená, že nepotřebujou vzduchem naplněnou trubičku.

Jen se obavam ze zamrznuti vody ve snimaci to neprezije.

Jo, to je riziko. Ale proto jsou mu tady navrhovaný jiný metody, který jsou zase proti mrazu odolnější, takže i když je zmrznutí dočasně znefunkční (plovák a magnety), tak je nezničí. To je volba každýho, kdo konstruuje podobnou věc. Průmyslový udělátko by samozřejmě bylo vyhřejvaný nebo umístěný do nezámrzovýho prostoru, případně hloubky.

tomas001 píše:...Spočítal jsem si, že při průměru tyčí 5 mm a vzdálenosti 5 mm by byla kapacita v závislosti na výšce hladiny mezi cca 9-700 pF, což je fakt málo a pokud tuhle kapacitu použiji v nějakém astabilním multivibrátoru, budu na frakvencích v řádu GHz, což je blbost...
...Kdybych teoreticky místo měřících tyčí použil třeba 10 cm široké desky, tak se dostanu třeba na desítky nF, ale to budou u multivibrátoru pořád minimálně desítky MHz...

Myslím, že blbost jsou tvé výpočty frekvence oscilátoru.
A taky si myslím, že výpočet kapacity snímače bude hodně záviset na vlastnostech vody, hlavně εr, kterýžto parametr je velmi závislý na kmitočtu, teplotě atd. Proto by rozhodování o měřící metodě měly předcházet nějaké měřící testy.
O tom, jak vypadá "stabilita" εr, se můžeš dočíst např. zde.

Koukam ze to je docela veda. Ja kdyz jsen to kapacitni mereni zkousel, dal jsem do vody kabel. Jenze izolace casem navlhla a frekvence sla do haje. Pak jsem jeste zkousel dat medenou trubku do plastove, ale tam byl mj problem s kondenzaci vzdusne vlhkosti. Dal uz jsem nemel chut kapacitni princip koumat. Verim ze pokud je snimac dobre proveden, muze to fungovat, ale urcite to nebude jednoduche.

tomas001 píše:...by byla kapacita v závislosti na výšce hladiny mezi cca 9-700 pF, což je fakt málo a pokud tuhle kapacitu použiji v nějakém astabilním multivibrátoru, budu na frakvencích v řádu GHz, což je blbost.

Ale jak jsem zmínil, při kapacitě v řádu max. stovek pF je to nereálné. Kdybych teoreticky místo měřících tyčí použil třeba 10 cm široké desky, tak se dostanu třeba na desítky nF, ale to budou u multivibrátoru pořád minimálně desítky MHz.

Kdes tyhle informace vzal?
S normálním ladičákem z libovolného rádia (pár pF až max 500 pF) lze z pár diskrétních součástek postavit generátor slyšitelného signálu v celém rozsahu natočení toho kondenzátoru. Tedy max 20kHz, ale to jsem slyšel naposledy možná jako mimino, takže určitě ještě o dost míň. Kdysi jsem něco takového dělal. Víc než 3 trandy to určitě nemělo.

A co použít plovák z palivové nadrže auta? To by bylo spojité měření, ne? Arduino by ten "potenciometr" na tom plováku zvládl v poho.

Problem bude v tom, ze v nadrzi auta se vetsinou moc vody nevyskytuje a proto ten mechanismus nebude prilis korozivzdorny.

kdyby použil mechanizmus přímo z nádrže, bylo by mu to k ničemu - ale co může, použít jej jako inspiraci. Jednak by se nemělo co zadírat, protože by plovák po ničem nešoupal. Fungovalo by to jako pákový plovák na starým hajzlu. Pootočení hřídele by mohl snímat od drátovýho potenciometru až po optické čidlo polohy. Taky by šel na konec hřídelky dát magnet a druhý magnet ven na hřídel drátovýho potenciometru, takže by se přenesl točivý moment skrz nemagnetickou stěnu.
Kapacitní snímání by mohl řešit tak, že stabilním signálem z oscilátoru by krmil můstkové zapojení snímače. V jednom rameni můstku by byla známá kapacita, v druhým rameni proměnná - která představuje ten snímač. Poměr kapacit se Ti projeví rozvážením můstku a tím i výstupním signálem
(Google "Capacitive fluid level sensor")
Další řešení zde:
http://docplayer.cz/15941926-3-kapacitni-senzory-c-d-princip-cinnosti-princip-cinnosti-kapacitni-senzory-realiace.html

On ma nejspis podobnou nadrz jako tato http://www.pouzite-nadrze.cz/fotky45128 ... C_7262.jpg
Moc si nedokazu predstavit jak tam instalovat nejaky potenciometr s plovakem na hrideli aby snimal metrovy rozsah hladiny.

Napadla mě možnost plováčku vedenýho třeba vlascem nebo tenkou tyčí, aby jeho půdorysná poloha v nádrži byla bez ohledu na vejšku hladiny ode dna až po vrch stabilní - a na plováček nalepit průmyslovou reflexní samolepku, určenou pro spolupráci s IR závorama schopnýma měřit i vzdálenost. Takový dálkoměrný závory jsou dostupný - a ve vodě by se žádná elektronika necachtala, dokonce při umístění tý samotný závory nad nádrž by jí ani v nejhorším případě nehrozilo zaplavení (teda dobrý krytí před deštěm předpokládám) - a to hádrujýno si určitě poradí s jejím výstupním formátem... Akorát to rozhodně nebude levný řešení.