Pořád ještě platí, že když se dotkneš zkratovanou sondou, tak tam jsou ty samé pulsy?
A když připojíš zátěž na půl metru dlouhých přívodech a měříš přímo na zátěži , tak tam jsou taky?
Páč desku máš navrženou podle doporučení výrobce.
DC-DC měnič - špičky na výstupu.
Moderátor: Moderátoři
PavelFF píše:Pořád ještě platí, že když se dotkneš zkratovanou sondou, tak tam jsou ty samé pulsy?
Koax mám připájený k výstupním kondenzátorům. Vše měřím pod zátěží 2A. Jako zátěž jsou použity 2 výkonové drátové rezistory v keramice připojené lankovým vodičem 1mm² o délce 5cm.
Na konci koaxu na + a - je Pk-Pk 524mV.
Na konci koaxu zkratovaná sonda a připojena na stínění koaxu Pk-Pk 250mV.
Na konci koaxu zkratovaná sonda a připojena na stínění koaxu a celé zapojení, včetně zátěžových rezistorů, v ocelové krabičce Pk-Pk 200mV.
Hledám ideální řešení...
PavelFF píše:A když připojíš zátěž na půl metru dlouhých přívodech a měříš přímo na zátěži , tak tam jsou taky?
Zátěžové odpory připojeny přes vodiče 1mm² a dlouhé 2m, měřeno přímo na rezistorech, tišťák mimo ocelovou krabičku, osciloskop 3m od tišťáku Pk-Pk 1V.
Při zkratu sondy a připojení na GND v místě rezistorů Pk-Pk 350mV.
Hledám ideální řešení...
- zkus uzemnit mínus měniče na ochranný kolík v zásuvce, jestli se to nějak projeví.
- zkus prohodit fázi a nulák na napájení osciloskopu i napájecího zdroje použitím socialistické roztrojky
- zkus odpory dát na delší přívody dál od té rušící bestie a měř napětí na odporu.
- počkej , co ti poradí danhard nebo lesana.
Dej sem fotky toho koaxu, sondy a vůbec celkového propojení.
- zkus prohodit fázi a nulák na napájení osciloskopu i napájecího zdroje použitím socialistické roztrojky
- zkus odpory dát na delší přívody dál od té rušící bestie a měř napětí na odporu.
- počkej , co ti poradí danhard nebo lesana.
Dej sem fotky toho koaxu, sondy a vůbec celkového propojení.
Jako napájení používám Li-Po akumulátor 3S = cca. 12V.
Při připojení GND na zemnící kolík (stále rezistory na 2m vodičích) Pk-Pk 1V. Socialistickou roztrojku nebo rozdvojku s přehozeným nulákem nemám, ale to je asi bezpředmětné, když obvod napájím akumulátorem.
Mám teď vybitý mobil a já už jsem dnes taky vybitý. Pokračování, snad, zítra.
Edit:
Ještě použité "důležité" součástky.
MCSDRH125B-100MHF - Výkonový Induktor (SMD), 10 µH, 7.5 A, Stíněný, 6.9 A, Série MCSDRH125B, 12.5mm x 12.5mm x 6mm
GRM32ER61C476KE15K - SMD Vícevrstvý Keramický Kondenzátor, 1210 [3225 Metrické], 47 µF, 16 V, ± 10%, X5R, GRM Series
C5750X7R1H106K230KB - SMD Vícevrstvý Keramický Kondenzátor, 2220 [5650 Metrické], 10 µF, 50 V, ± 10%, X7R, Série C
TPS54540DDAR - DC-DC Spínaný Buck Step Down Regulátor, Nastavitelný, 4.5V-42Vin, 2.5 MHz, 5Aout, HSOIC-8
C0603C822K5RACTU - SMD Vícevrstvý Keramický Kondenzátor, 0603 [1608 Metrické], 8200 pF, 50 V, ± 10%, X7R, Série C
DST10100S Dioda:usměrňovací Schottky;SMD;100V;10A;TO-277B
Při připojení GND na zemnící kolík (stále rezistory na 2m vodičích) Pk-Pk 1V. Socialistickou roztrojku nebo rozdvojku s přehozeným nulákem nemám, ale to je asi bezpředmětné, když obvod napájím akumulátorem.
Mám teď vybitý mobil a já už jsem dnes taky vybitý. Pokračování, snad, zítra.
Edit:
Ještě použité "důležité" součástky.
MCSDRH125B-100MHF - Výkonový Induktor (SMD), 10 µH, 7.5 A, Stíněný, 6.9 A, Série MCSDRH125B, 12.5mm x 12.5mm x 6mm
GRM32ER61C476KE15K - SMD Vícevrstvý Keramický Kondenzátor, 1210 [3225 Metrické], 47 µF, 16 V, ± 10%, X5R, GRM Series
C5750X7R1H106K230KB - SMD Vícevrstvý Keramický Kondenzátor, 2220 [5650 Metrické], 10 µF, 50 V, ± 10%, X7R, Série C
TPS54540DDAR - DC-DC Spínaný Buck Step Down Regulátor, Nastavitelný, 4.5V-42Vin, 2.5 MHz, 5Aout, HSOIC-8
C0603C822K5RACTU - SMD Vícevrstvý Keramický Kondenzátor, 0603 [1608 Metrické], 8200 pF, 50 V, ± 10%, X7R, Série C
DST10100S Dioda:usměrňovací Schottky;SMD;100V;10A;TO-277B
Naposledy upravil(a) Victronix dne 31 led 2019, 00:05, celkem upraveno 1 x.
Hledám ideální řešení...
trochu pozdě, ale něco k přečtení jsem hodil sem:
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=88244
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=88244
[quote="Cust"][/quote] - díky, hlavně za ten první dokument.
Jedna věc, kterou jsem zkusil aplikovat:
Paralelně k diodě jsem zkusil dát sériový RC člen. 9,4Ω a 1nF
Při vstupním napětí 22V bylo původně měřeno Pk-Pk 750mV.
Po připojení RC členu kleslo Pk-Pk na 350mV.
Což je sice pozitivní, ale i negativní. Negativní v tom smyslu, že dioda i integráč začaly více topit. Je to asi vlivem kapacitní zátěže na nástupnou hranu při sepnutí tranzistoru. To oteplení je takové, že se obávám, že při zátěži 5A to asi shoří. Jedině, že bych snížil kapacitu kondenzátoru a tím využil vlastnost RC členu alespoň částečně.
Jinak nevím co by jsem z těch materiálů využil.
Spíše tady padla od Kvicala_r, jestli jsem přepočítával kompenzační obvod. Zkoušel jsem to. Nechápu to.
Například parametr ∫Z(mod)=1/(2*pí*RESR*COUT)
Při jejich zadání 1/(2*pí*1mΩ*130µF), mě vychází 1 224 268,79Hz a jim 610kHz.
Píšou tam pro COUT použijte sníženou hodnotu. Ale proč to mají napsané takto?
Jedna věc, kterou jsem zkusil aplikovat:
Paralelně k diodě jsem zkusil dát sériový RC člen. 9,4Ω a 1nF
Při vstupním napětí 22V bylo původně měřeno Pk-Pk 750mV.
Po připojení RC členu kleslo Pk-Pk na 350mV.
Což je sice pozitivní, ale i negativní. Negativní v tom smyslu, že dioda i integráč začaly více topit. Je to asi vlivem kapacitní zátěže na nástupnou hranu při sepnutí tranzistoru. To oteplení je takové, že se obávám, že při zátěži 5A to asi shoří. Jedině, že bych snížil kapacitu kondenzátoru a tím využil vlastnost RC členu alespoň částečně.
Jinak nevím co by jsem z těch materiálů využil.
Spíše tady padla od Kvicala_r, jestli jsem přepočítával kompenzační obvod. Zkoušel jsem to. Nechápu to.
Například parametr ∫Z(mod)=1/(2*pí*RESR*COUT)
Při jejich zadání 1/(2*pí*1mΩ*130µF), mě vychází 1 224 268,79Hz a jim 610kHz.
Píšou tam pro COUT použijte sníženou hodnotu. Ale proč to mají napsané takto?
Hledám ideální řešení...
Kompenzační obvody mají na starosti stabilitu regulační smyčky, překmity při odlehčení , vyrovnání poklesu po zatížení, atd. To jsou podstatně pomalejší jevy a s tímto rušením nesouvisí.
RC(D) prvky se používají k ochraně polovodičů před přepětím a jak jsi zjistil, jsou na úkor účinnosti, o kterou se snaží výrobce integrovaného obvodu. Pokud polovodiče snášejí vzniklá napětí, tak jsou RC ochrany zbytečné.
Fotku sondy a rozložení zařízení na stole jsi nedal.
Nikdo z povolaných tu nevysvětlil jak je možné, že osciloskop ukazuje stejné píky i když je sonda zkratovaná. Podle mě, kdybys to celé zapojil do definitivní sestavy jako v letadle, tj. akumulátor, měnič, přijímač,serva atd. , tak to bude fungovat, protože to všechno bude tak říkajíc na stejném potenciálu. Taky můžeš pro klid duše doplnit pár tlumivek na výstup měniče.
Píšeš, že velikost píků záleží na tom, z které strany se přiblížíš a jak deska zrovna natočená. Když obvod uzemníš, píky se taky změní. Měnič ale přece musí mít překmity dané jen derivací proudu a parazitními indukčnostmi a ne polohou destičky.
Myslím,že to jsou projevy parazitních kapacit proti zemi. Kapacity akumulátoru, měniče i osciloskopu. Osciloskop ukazuje něco, co by tam nebylo, kdyby tam nebyl osciloskop. Neboli se jedná o ovlivnění obvodu měřícím přístrojem.
A my si to myslíme, ale nevíme to.". . jak říká Sam Hawkens.
RC(D) prvky se používají k ochraně polovodičů před přepětím a jak jsi zjistil, jsou na úkor účinnosti, o kterou se snaží výrobce integrovaného obvodu. Pokud polovodiče snášejí vzniklá napětí, tak jsou RC ochrany zbytečné.
Fotku sondy a rozložení zařízení na stole jsi nedal.
Nikdo z povolaných tu nevysvětlil jak je možné, že osciloskop ukazuje stejné píky i když je sonda zkratovaná. Podle mě, kdybys to celé zapojil do definitivní sestavy jako v letadle, tj. akumulátor, měnič, přijímač,serva atd. , tak to bude fungovat, protože to všechno bude tak říkajíc na stejném potenciálu. Taky můžeš pro klid duše doplnit pár tlumivek na výstup měniče.
Píšeš, že velikost píků záleží na tom, z které strany se přiblížíš a jak deska zrovna natočená. Když obvod uzemníš, píky se taky změní. Měnič ale přece musí mít překmity dané jen derivací proudu a parazitními indukčnostmi a ne polohou destičky.
Myslím,že to jsou projevy parazitních kapacit proti zemi. Kapacity akumulátoru, měniče i osciloskopu. Osciloskop ukazuje něco, co by tam nebylo, kdyby tam nebyl osciloskop. Neboli se jedná o ovlivnění obvodu měřícím přístrojem.
A my si to myslíme, ale nevíme to.". . jak říká Sam Hawkens.
přikláním se k názoru PavlaFF: není jisté, jestli to co ukazuje osciloskop je pravda
moje zkušenost z prosince: měřil jsem napětí na gate mosfetu spínám s ním pár kV v řádech jednotek ns. Na gate je transil 15V - při překmitu je tam cca 18 až 20 V. 20 V je mezní napětí udané výrobcem. Po připojení VN osciloskop ukazoval na gate až 50 V podle polohy sondy. Správné měření jsem dosáhl po odpojení zemnícího kablíku od sondy a výrobou vlastního o délce cca 5 mm.
moje zkušenost z prosince: měřil jsem napětí na gate mosfetu spínám s ním pár kV v řádech jednotek ns. Na gate je transil 15V - při překmitu je tam cca 18 až 20 V. 20 V je mezní napětí udané výrobcem. Po připojení VN osciloskop ukazoval na gate až 50 V podle polohy sondy. Správné měření jsem dosáhl po odpojení zemnícího kablíku od sondy a výrobou vlastního o délce cca 5 mm.