Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Podle wikipedie neslouží chladící věže ke kondenzaci páry, ale k ochlazování vody.

serviceman píše:Podle wikipedie neslouží chladící věže ke kondenzaci páry, ale k ochlazování vody.

Ono je to složitější. Jde o to co je to vlastně pára. Na výstupu z kondenzační turbiny je uměle vytvořen podtlak a tím pádem tam bude pára,i když teplota bude např.70 stupňů a teď je otázka,když se to ještě chladí jestli chladíš páru nebo vodu. Neznám úplně přesně tuhle technologii,mám zkušenosti s protitlakou turbínou,ale rozhodně je to zajímavá záležitost.

Problém s využitím odpadního tepla, co jde jako pára z věž,í je v nízkém teplotním spádu. Na Dukovanech se uvažovalo o dálkovém vytápění Brna horkovodem, jenže to by se nebral rozdíl teplot na věžích, ale pára přímo z odběrů na turbíně, tudíž by se ubral výkon turbíny. Prostě ten horkovod musí mít nějaké tepelné parametry a ty odpadní teplo páry z výstupu turbíny do kondenzátoru nedá. Jak tu už tuším nadhodila lesana, z turbíny ven musí jít pára, kapičky vody zlikvidují lopatky turbíny. Pára na Dukovanech má na vstupu do VT dílu teplotu 256 stupňů Celsia, na výstupu z turbíny jme těsně nad kondenzací Uvažovalo se o výstavbě skleníků okolo fabriky, kde by se část odpadního tepla mohla využít, ale věže jsou jistota v chlazení.°

vasekpetr1 píše:. Jak tu už tuším nadhodila lesana, z turbíny ven musí jít pára, kapičky vody zlikvidují lopatky turbíny.°

proti vniku kapiček do turbiny se na potrubí dávají síta,kde se ty kapky rozbijí nebo se v některém ohybu udělá sběrná nádoba s odvodněním,kde pára zatočí bez problémů a těžké kapky letí rovně a odloučí se. Proti vzniku kapek v turbině se hlídá teplota nebo se to zajišťuje tím podtlakem jak tu bylo už zmíněno. Ta voda rozšvihá lopatkové kolo docela spolehlivě pokud něco selže.

Hubert_79 píše:No, řekl bych, že když je někde tepelná elektrárna, tak tato pomáhá vytápět města; zkrátka není potřeba teplárna. Myslím, že někde na Ostravsku to tak bylo/je.

Moc toho není, ale pár ano. Elektrárna Mělník vytápí východní část Prahy, elektrárna Opatovice topí pro Hradec, Pardubice a Chrudim. O tom, že by se z Temelína vedlo teplo do Budějic, se už roky jen uvažuje...

xsc píše:O tom, že by se z Temelína vedlo teplo do Budějic, se už roky jen uvažuje...

Rozhodně si vzpomínám, že jsem do ETE jezdil kolem teplovodního potrubí vedoucího do Týna n./Vlt. Co všechno tím vytápějí, jsem nezkoumal.

Teplovod a horkovod jsou dva různé systémy a v tomhle případě půjde o horkovod. Zjednodušeně, teplovod je napojen napřímo, bez předávácích stanic (výměníků).
http://www.revos.cz/reference/mereni-a- ... ad-vltavou

josef_novak píše:Teplovod a horkovod jsou dva různé systémy

Teplovod? Na dálkový rozvod tepla se používá ještě nějaké jiné médium než voda nebo pára?

Máme teplovody, horkovody a parovody.

V Opatovicích a Mělníce jsou to také horkovody s výměníkovými stanicemi. Ona by se jinak těžko dělala rozumná regulace vytápění v domech.

josef_novak píše:Máme teplovody, horkovody a parovody.

No mi tady máme jen parovod a horkovod,proto mne zarazil ten teplovod.

Edit: aha už jsem to našel ve wikipedii ono je to v podstatě to samé,ale slovem teplovod se označuje vše čím se vede teplo někam...

Kdysi byl standardně primární horkovod/parovod zakončený předávacími stanicemi, za kterými byla tzv. sekundérní část. Dnes se navíc na tom sekundéru v domech budují DPS (domovní předávací stanice), kde si každý dům může sjednat max. výkon této stanice a následně parametry (křivky) dle venkovní teploty. Pokud je dům slušně revitalizován, tak se dá na tomto dost ušetřit. Jsou klidně domy, kde je rozdíl tohoto max. výkonu před a po revitalizací 4-5 násobný.

Ale abych se vrátil k původnímu dotazu - ano, ztráta tepla při změně skupenství vody na páru a zpět je veliká. Existují tepelné stroje, které to nepotřebují, třeba Stirlingův motor. Účinnost přeměny tepla na mech. energii udává tzv. Carnotův cyklus n = 1 - T1/T2 , kde T jsou absolutní teploty. Tedy třeba při vstupu 273°C a výstupu 0°C bude maximální teoretická účinnost 50%. Ale praktická realizace Stirlingu na velké výkony je obtížná. Takže se holt musíme spokojit s méně účinným, ale technicky jednodušším cyklem voda - pára - voda.

A taky je důležitý vzít v úvahu tzv. "měrný teplo" teplonosnýho média - neboli počet kJ, který se spotřebujou na ohřátí respektive odvedou při ochlazení kila nosnýho média o 1°C čili 1K. Je to v podstatě míra zvýšení/snížení tzv. "vnitřní energie" nosnýho média odvislá od rozdílu teplot - a z fyziky střední školy víme, že voda samotná ve svý kapalný fázi má právě největší měrnou kapacitu - 4 186 J na každej kilogram váhy a Kelvin rozdílu teplot. Měrná tepelná kapacita (vodní) páry je přitom nižší (1,5 - 2kJ/kg/K podle aktuální teploty) = pro ohřátí každýho kila páry o 1° je potřeba míň než polovina tepla, potřebnýho k ohřátí stejný váhy kapalný vody o stejnej rozdíl teplot.

Ekkare to je pravda,jsou to fyzikální vlastnosti,které se prostě nedají ojebat. U páry je výhoda,že se dá přehřát jak potřebuješ a dát jí tím energetii,kterou pak někde může odevzdat. Navíc od kritické teploty 374 stupňů celsia s rostoucí teplotou nevzrůstá tlak,takže si sní můžeš dělat copotřebuješ. Pára v parovodu proudí rychlostí 20 + metrů za sekundu což si u vody nemůžeš dovolit,takže přepravíš tepla opravdu hodně.