Mění se hmotnost Pb gelový baterie při nabíjení (otazník)
Moderátor: Moderátoři
-
tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Ale veď riešenie je také jednoduché: teplota materiálu. Plast sa obrábaním zahrial, a teda zväčšil svoj objem. Väčší objem = viac vytlačenej kvapaliny = väčšia vztlaková sila. Rúra skôr vychladla, lebo má tenké steny a voda pôsobí z oboch strán. Valec chladne dlhšie, tak plával. Po nejakom čase by sa tiež potopil.
Ďalšie riešenie je že pri opracovávaní materiálu sa jeho povrch čiastočne nataví a teda zmení hustotu. Ako keď nahrievate polystyrén.
Ďalšie riešenie je že pri opracovávaní materiálu sa jeho povrch čiastočne nataví a teda zmení hustotu. Ako keď nahrievate polystyrén.
Je na čase vymeniť primátora Bratislavy, a celú tú neschopnú pakáž okolo.
Ty bambulo jeden. Právě,protože jsem si o tom něco přečetl a na rozdíl od Tebe jsem to pochopil,tak vím,že je to povrchovým napětím. Jsem to psal už na začátlu tohoto vlákna,a kdyby jsi nebyl tak zabedněný,tak jsme to tady nemuseli zasírat něčím co souvisí jen s Tvým egem mít za každou cenu pravdu. Už jsem Ti to napsal dost jasně.
Nepiš sem,když nejsi schopen vysvětlit ten jev.
Nepiš sem,když nejsi schopen vysvětlit ten jev. To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
A skladovaný bol ako? Stačilo aby bol jeden bližšie tepelného zdroja, alebo aby naň svietilo viac svetlo, a už sa teplotne, a teda aj objemovo líšili.
Tiež ma napadá že boli drobné bublinky v materiáli, a akurát v tom valci. Skrátka iná hustota materiálu, materiál nebol homogénny.
Tiež ma napadá že boli drobné bublinky v materiáli, a akurát v tom valci. Skrátka iná hustota materiálu, materiál nebol homogénny.
Je na čase vymeniť primátora Bratislavy, a celú tú neschopnú pakáž okolo.
-
tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
No vida, na to som zabudol.Celeron píše:Kdyby byla nehomogenita, tak by se to po zatlačení pod vodu nechovalo obojí vztlakově stejně.
Potom je tu ďalšia možnosť. Na povrchu boli breberky ktoré to držali na hladine. Keď si to potopil, tak si ich všetky úbožiatka utopil.
A to už spomínané povrchové napätie kvapaliny. Trochu viac sa to zapacká rukami a je to viac mastné a je to. Alebo rýchlejšie ponorenie, a už to padá ku dnu. Na hladinu sa to musí položiť opatrne aby to tam ostalo.
Ďalšia vec, hladkosť materiálu. V mikroskopických nerovnostiach sa držia drobné bublinky ktoré nadnášajú materiál. Potom záleží ako rýchlo sa to ponorí do kvapaliny. Čím pomalšie, tým viac bubliniek ostane a viac nadnášajú. Rýchle ponorenie bublinky zlikviduje. Záleží aj na smere ponorenia. A také jemné ťuknutie tiež niečo spraví.
Je na čase vymeniť primátora Bratislavy, a celú tú neschopnú pakáž okolo.
-
tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Napadají mě dva jevy, které souvisí s velikostí smočeného povrchu (v poměru k nadnášené hmotnosti) a které by popsané chování podporovaly. To tvoje nasákání by byl třetíCust píše:No, já jsem tohle fakt neměřil - jen popis zkušenosti, která celý experiment může poslat doprdele.
Ty moje dva jevy jsou:
1) Při styku kapaliny s plynem dochází k více jevům - jednak je to povrchové napětí, ale také nižší hustota kapaliny těsně pod hladinou. Dá se tedy očekávat, že naopak při styku kapaliny s tuhým tělesem může dojít k tomu, že hustota tenké vrstvy kapaliny blízko toho tuhého tělesa bude o něco vyšší, a bude na něm lpět (je to způsobeno přitažlivými silami mezi molekulami). To pak bude mít stejný efekt, jako kdyby těleso bylo pokryto nátěrem o vyšší hustotě.
2) Těleso ponořené do vody je podrobeno hydrostatickému tlaku, a dojde tedy k jeho stlačení a tedy zvýšení hustoty. Toto stlačení není konstantní v celém objemu tělesa, ale je největší při povrchu a do hloubky materiálu klesá (každá vrstva část tlaku rozvede do stran a část pustí pod sebe do další vrstvy - např. u kruhového obvodu si lze každou vrstvu představit jako klenbu).
V obou případech (resp. ve všech třech
) je velký smočený povrch handicapem zhoršujícím nadnášení tělesa. Z uvedených těles je na tom roura nejhůř a špalek nejlíp - ovšem koule by byla ještě lepší.
Naposledy upravil(a) tomasjedno dne 10 bře 2019, 09:50, celkem upraveno 1 x.
Danharde,
ale platí jen je ještě další zákon,který ten Archimedům v této situaci přebije. Stačí do té vody,kde plavou předměty přidat trochu jaru a budou se válec i trubka chovat stejně.
Tomasjedno: Já Ti nenandávám,jen se snažím Tě nasměrovat,protože ten modrý nick Ti leze na mozek.
ale platí jen je ještě další zákon,který ten Archimedům v této situaci přebije. Stačí do té vody,kde plavou předměty přidat trochu jaru a budou se válec i trubka chovat stejně.
Tomasjedno: Já Ti nenandávám,jen se snažím Tě nasměrovat,protože ten modrý nick Ti leze na mozek.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
tomasjedno: s tím tlakem v materiálu, to je dobrý nápad, tady to máte natočené na videu: https://www.matfyz.cz/clanky/539-fyzika ... us-potapec
Danharde jenže voda je nestlačitelná jen odplyněná.
Naposledy upravil(a) pajosek2 dne 10 bře 2019, 10:00, celkem upraveno 1 x.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
-
tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha