Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

To z tebe. Co kdyby sis o povrchovém napětí [url=https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Povrchové_napět%C3%AD]něco přečetl[/url]?

Ale veď riešenie je také jednoduché: teplota materiálu. Plast sa obrábaním zahrial, a teda zväčšil svoj objem. Väčší objem = viac vytlačenej kvapaliny = väčšia vztlaková sila. Rúra skôr vychladla, lebo má tenké steny a voda pôsobí z oboch strán. Valec chladne dlhšie, tak plával. Po nejakom čase by sa tiež potopil.

Ďalšie riešenie je že pri opracovávaní materiálu sa jeho povrch čiastočne nataví a teda zmení hustotu. Ako keď nahrievate polystyrén.

Ty bambulo jeden. Právě,protože jsem si o tom něco přečetl a na rozdíl od Tebe jsem to pochopil,tak vím,že je to povrchovým napětím. Jsem to psal už na začátlu tohoto vlákna,a kdyby jsi nebyl tak zabedněný,tak jsme to tady nemuseli zasírat něčím co souvisí jen s Tvým egem mít za každou cenu pravdu. Už jsem Ti to napsal dost jasně.

Nepiš sem,když nejsi schopen vysvětlit ten jev.

PotPalo píše:Ale veď riešenie je také jednoduché: teplota materiálu. Plast sa obrábaním zahrial, a teda zväčšil svoj objem.

To ne, bylo to až za několik dní po obrábění.

A skladovaný bol ako? Stačilo aby bol jeden bližšie tepelného zdroja, alebo aby naň svietilo viac svetlo, a už sa teplotne, a teda aj objemovo líšili.

Tiež ma napadá že boli drobné bublinky v materiáli, a akurát v tom valci. Skrátka iná hustota materiálu, materiál nebol homogénny.

Kdyby byla nehomogenita, tak by se to po zatlačení pod vodu nechovalo obojí vztlakově stejně.

pajosek2 píše:Ty bambulo jeden.

Už zase si nadáváš? Nesmíš být na sebe tak přísný, pilným studiem to doženeš. Přečti si to několikrát, a zkus třeba přemýšlet, v jakých jednotkách se povrchové napětí udává a jaký má směr.

Celeron píše:Kdyby byla nehomogenita, tak by se to po zatlačení pod vodu nechovalo obojí vztlakově stejně.

No vida, na to som zabudol.

Potom je tu ďalšia možnosť. Na povrchu boli breberky ktoré to držali na hladine. Keď si to potopil, tak si ich všetky úbožiatka utopil.

A to už spomínané povrchové napätie kvapaliny. Trochu viac sa to zapacká rukami a je to viac mastné a je to. Alebo rýchlejšie ponorenie, a už to padá ku dnu. Na hladinu sa to musí položiť opatrne aby to tam ostalo.

Ďalšia vec, hladkosť materiálu. V mikroskopických nerovnostiach sa držia drobné bublinky ktoré nadnášajú materiál. Potom záleží ako rýchlo sa to ponorí do kvapaliny. Čím pomalšie, tým viac bubliniek ostane a viac nadnášajú. Rýchle ponorenie bublinky zlikviduje. Záleží aj na smere ponorenia. A také jemné ťuknutie tiež niečo spraví.

Cust píše:No, já jsem tohle fakt neměřil - jen popis zkušenosti, která celý experiment může poslat doprdele.

Napadají mě dva jevy, které souvisí s velikostí smočeného povrchu (v poměru k nadnášené hmotnosti) a které by popsané chování podporovaly. To tvoje nasákání by byl třetí

Ty moje dva jevy jsou:
1) Při styku kapaliny s plynem dochází k více jevům - jednak je to povrchové napětí, ale také nižší hustota kapaliny těsně pod hladinou. Dá se tedy očekávat, že naopak při styku kapaliny s tuhým tělesem může dojít k tomu, že hustota tenké vrstvy kapaliny blízko toho tuhého tělesa bude o něco vyšší, a bude na něm lpět (je to způsobeno přitažlivými silami mezi molekulami). To pak bude mít stejný efekt, jako kdyby těleso bylo pokryto nátěrem o vyšší hustotě.

2) Těleso ponořené do vody je podrobeno hydrostatickému tlaku, a dojde tedy k jeho stlačení a tedy zvýšení hustoty. Toto stlačení není konstantní v celém objemu tělesa, ale je největší při povrchu a do hloubky materiálu klesá (každá vrstva část tlaku rozvede do stran a část pustí pod sebe do další vrstvy - např. u kruhového obvodu si lze každou vrstvu představit jako klenbu).

V obou případech (resp. ve všech třech ) je velký smočený povrch handicapem zhoršujícím nadnášení tělesa. Z uvedených těles je na tom roura nejhůř a špalek nejlíp - ovšem koule by byla ještě lepší.

Třeba ten Archimédův zákon tak úplně neplatí

Danharde,
ale platí jen je ještě další zákon,který ten Archimedům v této situaci přebije. Stačí do té vody,kde plavou předměty přidat trochu jaru a budou se válec i trubka chovat stejně.

Tomasjedno: Já Ti nenandávám,jen se snažím Tě nasměrovat,protože ten modrý nick Ti leze na mozek.

tomasjedno: s tím tlakem v materiálu, to je dobrý nápad, tady to máte natočené na videu: https://www.matfyz.cz/clanky/539-fyzika ... us-potapec

Archimedův zákon platí pro nestlačitelné předměty ponořené v nestlačitelné kapalině.

Danharde jenže voda je nestlačitelná jen odplyněná.

pajosek2 píše:Tomasjedno: Já Ti nenandávám

To už jsem pochopil, že nadáváš sám sobě, a časem to možná pochopíš i ty.