Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Aha

Víš co je Vašku divný? Někde se píše, že je na pájení lepší propan a když se koukneš, tak někdo prodává směsi který mají naopak převahu butanu 70%.
Přitom butan se za chladna blbě odpařuje.
Jinak jsem zjistil, že u Choboly v HK jsou opravdu "odborníci na svým místě".
Včera jsem chtěl náhradní manometr za rozbitej pro PB redukčák. Dnes jsem se divil, že i když je v 10kg flašce váhově ještě půlka, tak manometr je asi tak 1 mm za nulovou zarážkou. Nojo, PB do hořáku má tlak do 4 barů, expert mi prodal manometr do 4 MPa. 10 x víc nebo míň to je mu asi fuk nebo neví vztahy mezi bar - MPa - atmosféra. Asi taky jeden pouhej "podejpřespult".
No ale i tak jsem si dnes zapájel mosazí. Ten litrovej manometr na výstupu kyslíku pokud se vyšroubuje tryska v jeho hrdle tak je z něj obyčejnej maňas. Mám známýho z Mevy Roudnice a ten mi našel, že ten můj odpovídá kyslíkáči 0-16 barů. Takže asi ve třetině stupnice je 4 bary, což je pro kyslík s PB tak akorát. PB redukčák se chová podivně, dává moc velký tlak, kolečko na rukojeti je pár stupňů od polohy zavřeno. Na točítko na redukčáku to nějak nereagovalo.
Plamen se s malejma výstupníma tryskama č. 1 seřídit nedal, ale kombinace směšovací 4-6 a výstupní č.3 maká perfektně. Modrej plamen jde seřídit od cca 7 až do 30 mm a neštěká ani nestřílí.
Bude to chtít ještě bádat nad kombinacema. V nejhorším ty výstupní trysky převrtám na větší. Ale měď je takový divný bláto na malý vrtáky.

PB flaška by měla ukazovat furt stejně, pokud v ní šplouchá a pokud znáš teplotu. A poznáš podle toho při 20C, co tam máš za směs. Čím vyšší tlak, tím lepší, je tam víc propanu.
Bandasky jsou stavěný na 70C a čistej propan.

Není nad starej dobrej mincíř do 25 kg, stačí flašku zavěsit.
Co snese PB flaška můžu dokumentovat tímto: V našem kraji si jedna tetka při výpadku elektriky postavila na elektrickej vařič dvoukilovku. Bylo to ještě za bolševika, myslím že v Sadové u Hradce Králové. Mělo to drobnou vadu, zapoměla ten elektrickej vypnout. Barák bez střechy, zdi u stropu rozestouplý o 20 -50 cm, všechny okna venku, dveře i s futrama. Naštěstí ??? (možná by si všimla) někde drbala mimo dům a tak přežila. V místní hasičárně jsem viděl úlomek tý dvoukilovky, kus rovnýho zubatýho plechu.

Tak PB/O2 maká jak víno. Dnes jsem namontoval vyměněný manometry, rozebral, vyčistil, dal nový kroužky a promáznul PB redukčák. Hned se chová jinak, reguluje od 0 do 2 barů zcela lineárně k točítku.
A začal jsem zkoumat kombinace směšovací a výstupní trysky. Opravdu platí, že na PB je potřeba aby výstupní tryska ku směšovací byla o "číslo" větší než je na acetylén. Takže jsem odzkoušel kombinaci výstupní trysky č. 3 (průměr 1,6 mm) ku směšovací 2-4. Pak jsem jednu výstupní č. 1 převrtal na 1,8 mm a v kombinaci se směšovací 4-6 chodí dobře. To už je docela velkej fuk, Fe kulatina fí 20 mm byla za 15 sekund rudá v dýlce 30 mm. Blbý je, že k zbývající výstupní trysce č. 1 nemám směšovací 0,5-1, takže na malý věci zatím hořák nemám.
Jo a taky mě docela překvapilo, že ideální tlak na hořáky, co jsem zkoušel je 0,4 barů PB a 2-2,5 barů O2. Docela málo proti acetylénu.

Celeron píše:Není nad starej dobrej mincíř do 25 kg, stačí flašku zavěsit.

Mně nešlo o to, kolik je tam ještě PB, ale jaký je tam plyn ?
Teď Ti to funguje s propanem, jak se to chová s PB ?

Naplněj i čistej propan, ale jen někde, já mám blízko
https://bomby.cz/prodej/technicke-plyny/propan-10-kg/

Jakej je rozumnej kyslík ?
Mě by stačila 2L láhev, ale kdo mi to bude plnit ?

OBVYKLÁ spotřeba je 2 flašky kyslíku na jednu flašku plynu, Kemper to řeší různě velkýma flaškama, aby vycházely 1 : 1.

danhard píše:Teď Ti to funguje s propanem, jak se to chová s PB ?
Jakej je rozumnej kyslík ?
Mě by stačila 2L láhev, ale kdo mi to bude plnit ?

Teď jedu na 10kg PB, co jsem kdysi koupil při opravě střechy garáže z modifikovaných pásů po orkánu Kiril. To už je dost odleželej PB.
Dvoukilovka O2 je málo. Ta byla v sadě PB miniautogénu, co se dala koupit za bolševika a moc se s tím nenadělalo. Pokud nemáš někoho, kdo má booster, tak přepouštěním do dvoulitrovky dle páně Boyle-Mariotta moc objemu nedostaneš. Já bych šel do minimálně distribuční 10 litrovky. Distribuční protože ty musí mít test jen 1 x za 10 let. Potápěčský každý 2 nebo 4 roky.
Bacha na první datum testu. 40 let a více ti nikdo neotestuje a tím i nenaplní.
Naplnění, jak to máš daleko do Zdic k Raisnergasovi? No a nebo každej lepší potápěčskej krám, co má plnírnu na nitrox.

Tak to půjdu asi do 8 litrů, tu jsem našel nejlíp.
http://www.hasic-servis.eu/tlakova-lahe ... -1561.html

Mě to připadá s tím kyslíkem ještě horší, než psal EKKAR

300 bar ventil na 200 bar flašce? Nějaký divný, Raisner to má opačně 300 barů flašky, 200 barů ventil a náplň 10m3 (50l/200 barů).
Jestli tam je ventil na 300 barů, tak dávej bacha aby tam byl závit W21,8/14 chodů s plochým těsněním, co je běžně na našich kyslíkovejch redukčákách.
U 300 bar ventilů bývá kuželovej Nevoc, těsnění kov na kov kužel.

Spotřeba kyslíku... Dnes jsem si hrál s pájením stříbrem, mosazí, vaření železem, hořelo to asi hodinu až hodinu a půl. Na tý 20L distribučce za tu dobu ubylo cca 1 čárka na maňasu, což je cca 10 barů. Takže nějakých 200 litrů.
Překvapilo mě, že nerez jde pájet i mosazí s boraxem. Zkoušel jsem obrácený T z 2 ks 2 mm plechů. Normální kouťák ale na druhý straně T mosaz nevyvzlínala, kdežto stříbro jo. V nouzi použitelné. Jinak ať mě zase někdo tvrdí, že PB nezavaří železo. 2 mm plechy k sobě na kusu šamotu bez problému. Ale na jadernej reaktor by to asi nebylo.

Lahvový ventil obsahuje pojistné zřízení chránící tlakovou nádobu před roztržením při zvýšení tlaku vlivem teploty.
Lahev je opatřena uzavíracím ventilem s výpustným závitem G½" (W21.8, 1/14).

A to je nastavené na 315 bar, maximální tlak flašky.
Na 200 bar je ta flaška naplněna, pracovní tlak flašky.

K tomu prodávají redukčák http://www.hasic-servis.eu/redukcni-ven ... -1569.html

Veledílo na kterým jsem se učil pájet stříbrem. Trubka k přírubě vcelku v pohodě, ale ty trubky k nerezový krkačce, to byl trochu vyšší level. Trubka je 8 x tlustější stěna než krk.

U veškerýho pájení si pamatuj, co jsem ti říkal na tom plácku pod břízou - VZDYCKY se víc ohřejvá masivnější kus, menší/tenčí materiál si teplo přebere buď kontaktem = vedením z toho většího kusu, nebo prostě "odšlehem" = z rozptýlenýho plamene, kterým funíš na ten masivnější kus. Někdy je potřeba i záměrně na kratičkou dobu "fouknout vedle" - ale po většinu doby musíš "pálit" do toho tlustšího kusu kovu ... A když se tak koukám na tu fotku, tak ti to vyšlo fakt pěkně. Teď ještě co na ty zvlněný exhausty řekne ten tvůj boxer, jestli mu to nebude vadit v přechodech votáček a podobnejch situacích. ...

Jo, s tím nahřejváním masivnějšího jsem se řídil. Ono to ani jinak nešlo, na zkoušku jsem po zčervenání kousku krkačky na ní fouknul modrým jádrem a za 2 sekundy byla díra. A to jsem měl modrej hodně "dlouhej", redukční těsně před tím, než jeho konec přejde do červený.
Když bude boxer trochu přidušenej tak se prd stane, suchej stroj váží 13 kg a tah motoru je na zemi podle mincíře 24 kg. Takže odlet kolmo vzhůru do stratosféry, to neumí ani MIG 21
No a kdyby to mělo dělat problémy, tak od příruby až na konec bude jedna roura 25 x 1 a koleno nařezaný do klínů a naohejbaný jako segmentový. A možná by to stačilo pájet jen mosazí, ta na nerezu dělá housenku jako železo železem, takže větší škvíry v klínech vyplní líp než stříbro, který moc teče.
Jinak pasivační nerez gel to zčernání po AG4 moc nežere. Stejně se nemůže nechat dlouho, on totiž napadá stříbrnou pájku a barví se fest a rychle do zelenomodrý. Ale velmi dobře funguje mosazná "štětka" průměr 17 mm do vrtačky. Mnohem líp, než rotační kartáč, s ním se nedostaneš všude.