Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

VU8585 Praha Dejvice 84-86

VÚ 8595 (Hradní stráž) Praha 10/1998

Můj praděda byl u hradní stráže ve Vídni (možná se to tenkrát jmenovalo jinak), mám po něm tři metály a prsten. Ale netušil jsem, že dnes vyznamenání znamená odchod na poštu...

Tak někdo dostane za zásluhy metál, někdo trafiku a někdo celou poštu.

tak abych přidal svou kapku do mlýna nastoupil jsen po přijímači na Vidouli k PVOS a pak jsme se přestěhovali do Drnovic u Slaného. Vú2516 a nakonec jsem to dotáhl na náčelníka magnetofonu

Pro bu2520 ,v kterých létech jsi byl na Vidouli, já tam byl celé dva roky
1967-69.
Jarda

Vidíš Zdeňku. Já metál nedostal žádný, jen týden basy. Můj tatík taky nic takového; jen vím, že sloužil někdy 1967-69 v Rokycanech.
Na té Vidouli jak jste psali, jsem byl několikrát courat, už tam asi nic původního nezbylo.
Ostatně ani kasárna v Dobré Vodě u Březnice, kam jsem nastoupil na výcvik (do Prahy jsme šli až po dvou měsících) neslouží svému účelu; spíš žádnému a chátrají.

já tam nastoupil když Vidoule končila a později se z ní stalo záložní stanoviště. A to byl rok 1985-87 . pak už Drnov u Slaného, teď je tam muzeum studené války, chtěl jsem se tam několikrát podívat, ale ještě mi to nevyšlo. Když o tom objektu čtu některé informace tak se usmívám, jak už se to liší od tehdejší skutečnosti. Když jsem sloužil tak jsem třeba půl roku neviděl denní světlo, ale bylo to lepší než nástupy na buzerplace.

U Slaného jsem nebyl, jen jsem o tom taky něco málo četl. No a na Vidouli není skoro nic, v nějakých podzemních objektech bydlí bezdomovci a v pár domech co zbyly sídlí nějaké firmy. Jde ale dobře vystopovat kudy např. vedlo oplocení a podobně.

V Drnově v bunkru jsem byl v poslední době 2x. Moc původního vybavení se tam nedochovalo, ale to co tam je (bylo svezeno) je dobře udržováno. Funguje to spíš jako muzeum. Doporučuji navštívit. Odkaz na jejich web je tady.

Zdravím, i já jsem tam našel svoje Kasárna VÚ 3412 - Prostějov , kde jsem dělal poddůstojnický výcvik a kurz na radiostanice pro letectvo a pak hurá na letště Plzeň - Líně (zsatávka autobusu - Moguntia) ...

Jarda

bu2520 píše:já tam nastoupil když Vidoule končila a později se z ní stalo záložní stanoviště. A to byl rok 1985-87 . pak už Drnov u Slaného, teď je tam muzeum studené války, chtěl jsem se tam několikrát podívat, ale ještě mi to nevyšlo. Když o tom objektu čtu některé informace tak se usmívám, jak už se to liší od tehdejší skutečnosti. Když jsem sloužil tak jsem třeba půl roku neviděl denní světlo, ale bylo to lepší než nástupy na buzerplace.

V tom Drnově jsem byl 2x za vojnu - jednou začátkem roku 1990 na povinným očkování proti tropickým nemocen před plánovanou cestou do Velký země na ostrý střelby (z těch nakonec po známejch událostech z konce roku 1989 a začátku roku 1990 sešlo) a podruhý mě tam poslali někdy před Vánoci 1990 na jednodenní seznámení s nějakým novým nařízením - a když jsme tam UaZem dojeli, zjistilo se, že to mábejt jen pro důstojníky a to já (naštěstí) nebyl. Takže jsem celou služebku strávil pokecem na místním Samechovu, kde jsem poprvé od Zvolena potkal dva kolegy ze "Školy špecialistov" ...

Musel bych se podívat do vojenský knížky, ale byl jsem v r. 1988 na tzv. "cvičení" v kasárnách v Uh. Hradišti.
Uvědomuju si, že už tehdy se tam uvažovalo o jejich úplném zrušení a že byly v provozu jen asi 3-4 baráky z mnoha.
Dali nás o patro výš nad tehdejších asi 40 záklaďáků, co to tam jaksi udržovali. Takřka celý ten měsíc si nás záložáků, kromě ranního a večerního počítání, vůbec nikdo nevšímal. Až na veledůležitého politruka, mjr. Durďáka..
Bylo nám naznačeno, že nemáme chodit zvenku moc ožralí, nemáme radši nic dělat a v tom velkém areálu nemáme lézt do žádného jiného baráku.
Nikdo nás vůbec na nic nepotřeboval. Dodnes jsem nepochopil, co to mělo znamenat.

Jo to bylo dobrý, protože vlastně skoro u všech bojovejch útvarů měl člověk
kámoše, já vám povím co jsem zažil v 86 na Boleticích u provozního
tank. praporu.

Každý půlrok jezdil náš tank. prapor do VVP a tam jsme přebírali jejich provozní tanky a po měsíci je zase zpětně předávali jejich praporu nazpátek. Jejich mechanik byl můj kámoš z PŠky . Takže jsem bydlel u provozního
praporu, chodil s nima na jídlo, prostě pohoda.

Celej měsíc jsme tak chlastali, že když můj tank. prapor z Vimperka odjel domů beze mě, nikdo se tím nevzrušoval.

Za tejden, jsem volal svýmu veliteli roty do Vimperka, že mě hadice nechaly v Boleticích a co mam, jako dělat ??
On se hrozně rozuřil a povídá mi ty kokote , když jsi taký kokot choď pešom do Vimperka a prásknul s tlf.
Nebudete mně věřit, já tam v těch Boleticích zůstal ještě dva a půl měsíce. Nakonec mě tam špinavýho, zarostlýho
někde chytil jejich velitel útvaru a když zjistil z mojí voj. knížky co jsem zač, tak volal do Vimperka dozorčímu
útvaru, jestli jim nechybí jeden svobodník ze spojroty a on mu povídá, že nikoliv. Následoval ovšem tlf. našemu
velitel útvaru a ten potom šíleně zjebal moje ho velitele roty a nějakýho poručíka od našich hadic, kterej musel
na svoje náklady pro mě dojed a dovézt do Vimperka, chudák byl z toho tak schlípnutej, že jsem mu dal kilo
na benzín

Trest pro mě byla podmínka, 3 dni na měsíc ? Už si nepamatuji. Lampasáci si to nějak ututlali, ale ten jejich provozní
major něco vykřikoval o mimořádné události, když bojovému útvaru chybí 2,5 měsíce poddůstojník, velitel družstva
oprav techniky.

Velitel roty patrně četl Švejka...