Bude to vypadat jako otravný štos, ale těm chytřejším se vyplatí přečíst.
Sovětské tyristory řady KU202G až KU202N, jsou proti "našim" KT701-708 děsný šrot. Tváří se nezničitelně, vývod katody je 4mm klacek s okem, jako na nějakém 100A tyristoru.
Ale řady KU202, 2U202 trvale drží pouze 10A, repete štos 20ms jen 30A.
Oproti tomu - naše levné KT701, napěťově srovnatelné, mají opakovatelný štos /ale 100ms!/ dovolen až 120A!
Naštěstí i tyhle sovětské, velké typy, mají anodu na šroubu.
Záměna za KT703 se zeleným potiskem, proto nebyla nijak těžká.
S typy KT703, jen přibližně spárovanými na shodný Igt, stejná nabíječka a s malou úpravou /odpory do G/ do přepálení pojistky udrží zkrat i přepólování.
Je to naprostý automat, ale je velmi dobré, že má ten ampérmetr, byť jen ten elektromagnetický. Majitel tak aspoň tuší, kolik se toho zrovna do akumulátoru láduje.
Bylo třeba, vyměnit a zvětšit přismahlý R4 na MLT 0,25-180R, opatrně vyoperovat z opálené desky shořelé R1, R2, drátem a hňupolepem vyztužit fólie, vyměnit R1,R2 za 180R stejného typu.
Probité diody D1, D2 a načnutou D3, jsem vyměnil za luxusní "industrial" KAY15, neboť byly po ruce.
Vyhověly by jistě i 1N4448 a podobné, se 75-150V/200-300mA/4-10ns.
Úplně v prdeli byly i oba tranzistory, jak KT361G, tak KT315G.
Ze žluté verze KT361G, rozstřelené po kastlíku, zbyly jen zaletované páskové přívody.
KT315 byl pěkný, ale "načatý", mezi C-E svod asi 5 uA. Zajímavé je, že žádný D multimetr nic takového neodhalí.
Při testu T drze ukáže betu, co se vejde do katalogového rozsahu a tak chudáka opraváře svede na scestí
Analogový ručkový multimetr, na rozsahu řekněme x1kΩ či x10kΩ, takový svod odhalí na první dobrou. Kupodivu, dva digitály s napájením devítkami, to ohmmetrem neodhalily.
Asi použitá metoda měření odporů, napájení v tom není, analog má 4 AA články.
Digitál s funkcí "testu" tranzistorů o tomhle neví, asi nemá jak a v 99% případů ukáže uvěřitelnou betu.
Stejně, jako v případě načatého přechodu E-B. Analog na přechodu E-B ukáže skoro dvojnásobný úbytek napětí, ale digitál si v klídku ukáže betu...
Zařízení je napájeno tvrdým C-trafem /štítkový příkon 180VA/, podobném C-trafům ze sovětských čbtv a dalších.
Sekundární napětí trafa je 2x18V při 233V v síti, přístroj samotný je ale štítkován na 220V, vodiče sekundárů jsou typ "klacek", s průměrem nejméně 1,8mm, spíše ale 2mm.
Bez tlumivky i dalších opatření, je myslím dimenzování tyristorů obzvlášť důležité. To ostatně potvrzují i doslova propálené sovětské typy, co při tom průpalu toho zlikvidují i dost kolem.
Kdo by to opravoval, tak v tomto zařízení a na místech tranzistorů KT315/ KT361, které mají po rusku
bázi vpravo a kolektor uprostřed, bezvadně fungují zde běžné typy BC635/BC636, nebo značkové, s dobrou betou asi nad 150 i typy BC639/BC640.
TY KU202G = KT703 až KT708, pokud možno pár s Igt, shodným na 20%
IO K176LA7 = CD4011BE
IO K176IE5 = CD4033BE
IO K176TM2 = CD4013BE
ZD KS175Ž = Uz 8 až 8,5V/10mA, 0,4W axial
FD KD510A = Uka=50V, If=200mA,Trr=4ns, axial
LD AL307BB = 4mm, Uf=2V, červená 10mA s vyšší svítivostí
Kdyby se někdo do Silvestra fakt nudil a vystřihl na tu řídící část se šváby /po diody u tyristorů/ zhruba-desku, byl by to možná fajn pokus. Rusáci nikdy nedělali zbytečnosti a nefunkční střepy