Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

EKKAR píše:... starým osvědčeným Sojuzem žebrat u ruSSáků

Asi žebrali dost, NASA si nechá vyvézt Pettita Sojuzem nahoru na ISS ve středu příští týden, no problem.

No ona jim dvě místa u SpaceX vypadla, tak asi hledali náhradu.

Oni mají i tak dohodu, že snad 2x do roka poletí Američan Sojuzem a zas Rus pomocí SpaceX. Jde o to, aby měl obě části stanice kdo udržovat, když by jednomu státu vypadla možnost startovat, což se může snadno stát i jen nepovedeným startem nějaké sondy používající stejný nosič.

Tak Starliner přistál na plánovaném místě a dokonce ani neupadly dveře...

První stupeň Starshipu při přistání bravurně zavěšený na rampě. Čuměl jsem na to jako puk.

https://www.youtube.com/watch?v=b28zbsnk-48

Pěkný. Já dávám přednost videu s českým komentářem od Komonautix CZ.

Kosmonautix CZ: Kosmotýdeník 630

- Záběry na hurikán Milton z ISS.

- Kosmický přehled týdne:

V pátek přistála v poušti Gobi „opakovaně použitelná čínská družice nové generace“ s názvem Shijian-19.

Dnes v 13:05 se od Mezinárodní kosmické stanice měla odpojit pilotovaná kosmická loď Dragon 2 Endeavour, která s čtyřčlennou posádkou měla zamířit zpět na Zemi.

- Snímek týdne: skrz okýnko lodi Dragon 2 Endeavour (sloužící nyní misi Crew-8), který zachycuje polární záři.

- Video týdne: V pondělí úspěšně odstartovala evropská mise Hera, která míří prozkoumat, jak po zásahu sondou DART vypadá planetka Dimorphos – měsíček větší planetky Didymos. Video zachycuje okamžik odpojení sondy od posledního stupně rakety Falcon 9. Sonda i stupeň se v té chvíli nacházely na únikové dráze od Země.

Kosmonautix CZ: Cesta k ledovému měsíci Europa začíná
Když se hovoří o místech ve sluneční soustavě, která by mohla mít podmínky vhodné pro život, velmi často bývá zmiňován Jupiterův měsíc Europa. Podle dosavadních poznatků jeho povrch tvoří několik kilometrů silná vrstva ledu, pod kterou se zřejmě nachází desítky kilometrů hluboký oceán kapalné vody. Prozkoumat Europu a především to, zda opravdu skýtá podmínky pro život, bude úkolem americké sondy Europa Clipper. Její start na raketě Falcon Heavy nás čeká možná už zítra 14. října v 18:06 našeho času. Podrobnější popis mise i vybavení na palubě sondy Europa Clipper viz odkaz výše.

Prečo používajú metán namiesto vodíku ?

Primárně jde hlavně o peníze. Podle některých analýz činí přímé náklady na start Falconu 9 kolem 15 milionů USD i méně. Metan je přitom bezkon­kurečně nejlevnější, následuje o 30 % dražší kerosin a srovnatelně drahý vodík, kterého by však pro stejný nosič bylo potřeba několikanásobně víc. A tady už začíná hrát významnou roli to, zda pohonné látky reprezentují desetinu ceny startu, nebo čtvrtinu.

Kromě nákladů na samotné palivo při použití metanu vycházejí z hlediska objemu menší a levnější nádrže a díky podobné teplotě kapalného kyslíku a metanu nemusí být mezi nádržemi kyslíku a metanu až tak silné přepážky jako u vodíku.

Vodík je sice „čistý“, ale zase nesmírně náročný technologicky. A kromě jiného způsobuje tzv. vodíkovou křehkost, jejíž příčina tkví v difuzi neboli pronikání zmíněného prvku do krystalové mřížky kovu, typicky v místech svarů: Atomy vodíku proniknou do kovu, spojí se do molekul a zvětší svůj objem – čímž dojde k vnitřnímu napětí a často k prasknutí svaru. Naproti tomu kryogenní teplota molekul metanu vede ke zvýšení pevnosti ocelových nádrží, které díky tomu nemusejí být tak silné a těžké jako by tomu bylo v případě vodíku.

Na poli opakované použitelnosti, k níž směřuje většina stávajících raket, tak metan zcela dominuje i navzdory některým jeho nevýhodám.

Zdroj: Přichází doba metanová? Jaké jsou výhody a nevýhody metanového paliva v kosmonautice?

Největší pozitiva metanu proti vodíku je o skoro 100K vyšší skladovací teplota a fakt, že tolik nepodchází pod těsněním. Cena je další důvod a fakt, že ho jde udělat velice snadno z bioodpaduje třešinka na dortu.

Už vidím tu ekoreklamu "Naše rakety létají na bioplyn" Ale zas tam máš jako produkt hoření fuj CO₂

Pronikání vodíku do různých materiálů je pěkná sviňárna. Třeba takový ocelový pružiny, pokud se před galvanickým pokovením neodvodíkují, tak jsou křehký a pokov se z nich loupe. Vlastní zkušenost z výroby pružin. Odvodíkování moc firem nedělá, já to vozil do Dako-Povrchové úpravy Třemešnice.
No a při sváření bez ochranný atmosféry je to ještě větší problém. Třeba takový to nevysvětlitelný praskání ve svaru či těsně vedle něj, málo kdo ví, že to je vodíková křehkost.

Takže spaľovacie motory ktoré by spaľovali vodík by kvôli vodikovej korózii asi mali krátku životnosť.

Je něco jinýho povrch kovu v kontaktu s vodíkem za teplot do cca 1000 - 1500°C a něco jinýho když je kov v kontaktu s vodíkem v roztaveným stavu. I proto se daly vyrobit hlavní motory americkýho raketoplánu i japonský motory pro horní stupně raket série "H" elektrochemickým způsobem z měděný slitiny s povrchovým niklem - protože stěny komory, kritickýho průřezu trysky i samotnýho "zvonu" trysky jsou u nich protékaný během hoření kapalným vodíkem, kterej je tak ochlazuje, takže teplota vnitřního povrchu nepřekračuje cca 1000°C i když plyn hořící těsně vedle tý stěny má spalovací teplotu vyšší než 3000°C. A zrovna motory Shuttlu měly životnost 7,5 HODINY běhu do generální opravy - při sekundový spotřebě KPH v řádu stovek kg, tah regulovatelnej mezi 67% a 109% maxima, který činilo 2,1MN ve vakuu (1,67MN na hladině moře - rampy jak na Canaveralu, tak ve Vandenbergu stojí prakticky pár desítek až stovek metrů od moře) ) na každej kus.

Tak nosič Falcon Heavy dnes úspěšně vynesl NASA sondu Europa Clipper, která se vydala na cestu. V únoru 2025 by měla proletět kolem Marsu a v prosinci 2026 se naposledy vrátí k Zemi, u které provede gravitační manévr. V dubnu 2030 pak dojde k jejímu příletu k Jupiteru a vstupu na jeho oběžnou dráhu, ze které bude následně sledovat Jupiterův měsíc Europu.

bastliar píše:Takže spaľovacie motory ktoré by spaľovali vodík by kvôli vodikovej korózii asi mali krátku životnosť.

Pokud by to byla ocel, tak jo. Nerez je proti vodíku dost odolnej a barevný kovy ještě víc.
Tady je k tomu nějaká chytristika.