Napsal: 17 lis 2016, 12:18
Kono, jenže tam šlo o to, že oba dva hlavní konstruktérský mančafty (jak ruskej Koroljovův, tak americkej von Braunův) měly na kosmický lety už někdy od konce války zálusk - a oba hlavní konstruktéři v tý době naprosto správně usoudili, že jediná cesta, jak kosmu dosáhnout je udělat z toho přívažek k vojenskýmu výzkumu, právě proto, že vojáci na korunu (marku, rubl, dolar, jüan, jen, šekel...) nikdy moc nekoukají.
Oba dva moc dobře věděli, že pokud raketa má mít dolet s bojovou hlavicí větší než cca 8000km, tak bude dostatečně únosná, aby dostala svůj poslední stupeň na oběžnou dráhu s dostatečnou dobou výdrže, aby se dalo mluvit o umělý družici (tzn. perigeum dráhy aspoň 300km vysoko, aby nedocházelo k nadměrnýmu brždění o horní vrstvy atmosféry).
Koneckonců jim to spočítal už K.E.Ciolkovskij ve svejch "pohybovejch rovnicích" a základní aerodynamickej i raketovej výzkum v oblasti kapalinovejch motorů byl učuněnej na účet wehrmachtu a luftwaffe během WW II. - takže následující etapy byly spíš zákonitým pokrokem v oblasti než nějakým "objevem z čista jasna". Fakt, že se k původně navrženýmu zkoumání povrchu Země a její atmosféry z družic (za účelem zlepšení topografie, spojení + navigace a predikce počasí = užitečný pro vojenský využití a dál v neposlední řadě k fotografický a pozdějc i elektronický špionáži) se přidal výzkum astronomickej a materiálovej byl už vedlejší efekt, kterej právě do kosmickejch letů přinesl další finance.
No a protože v tý době lidskou obsluhu nebylo možný jen tak nahradit u všeho, co si vojáci usmysleli (hlavně u fotografickýho průzkumu), došlo i na výcvik kosmonautů - samozřejmě hlavně kvůli uplatnění vojenskejch úkolů šlo o vojáky, no a protože kosmický lodi jsou v podstatě velice rychle lítající "letadla", vybíralo se z okruhu lidí podobnou techniku zvládajících = vojenskejch pilotů. Nic jinýho za tou volbou netřeba hledat - prostě byli zvyklí se pohybovat v prostředí špičkový až experimentální techniky, rychle se rozhodovat, makat v nezvyklejch podmínkách kladnejch i zápornejch "géček", kvůli čemuž byli i pod nejlepším dostupným zdravotním dohledem a byli zvyklí poslouchat rozkazy a dodržovat utajení. V Americe to platilo i pro zaměstnance nevojenskejch institucí, ale i ty byly hlavně v oblasti letectví a zbrojní techniky navázaný na armádní zakázky a výzkum, takže utajení museli dodržovat i tam, v Rusku potažmo v Sovětským Svazu v podstatě nic jinýho než vojenský podniky s kosmickým výzkumem spojenýho nebylo - tam armádu poslouchaly doslova i kolchozy a rybářský družstva a spolupracovali s ní i lovci kožešin v tajze.
V podstatě to vysvětluje všecko, co se o tom dá říct - to, že z kosmickejch technologií má užitek i civilní sektor je doslova jen malej vedlejší efekt ...
Oba dva moc dobře věděli, že pokud raketa má mít dolet s bojovou hlavicí větší než cca 8000km, tak bude dostatečně únosná, aby dostala svůj poslední stupeň na oběžnou dráhu s dostatečnou dobou výdrže, aby se dalo mluvit o umělý družici (tzn. perigeum dráhy aspoň 300km vysoko, aby nedocházelo k nadměrnýmu brždění o horní vrstvy atmosféry).
Koneckonců jim to spočítal už K.E.Ciolkovskij ve svejch "pohybovejch rovnicích" a základní aerodynamickej i raketovej výzkum v oblasti kapalinovejch motorů byl učuněnej na účet wehrmachtu a luftwaffe během WW II. - takže následující etapy byly spíš zákonitým pokrokem v oblasti než nějakým "objevem z čista jasna". Fakt, že se k původně navrženýmu zkoumání povrchu Země a její atmosféry z družic (za účelem zlepšení topografie, spojení + navigace a predikce počasí = užitečný pro vojenský využití a dál v neposlední řadě k fotografický a pozdějc i elektronický špionáži) se přidal výzkum astronomickej a materiálovej byl už vedlejší efekt, kterej právě do kosmickejch letů přinesl další finance.
No a protože v tý době lidskou obsluhu nebylo možný jen tak nahradit u všeho, co si vojáci usmysleli (hlavně u fotografickýho průzkumu), došlo i na výcvik kosmonautů - samozřejmě hlavně kvůli uplatnění vojenskejch úkolů šlo o vojáky, no a protože kosmický lodi jsou v podstatě velice rychle lítající "letadla", vybíralo se z okruhu lidí podobnou techniku zvládajících = vojenskejch pilotů. Nic jinýho za tou volbou netřeba hledat - prostě byli zvyklí se pohybovat v prostředí špičkový až experimentální techniky, rychle se rozhodovat, makat v nezvyklejch podmínkách kladnejch i zápornejch "géček", kvůli čemuž byli i pod nejlepším dostupným zdravotním dohledem a byli zvyklí poslouchat rozkazy a dodržovat utajení. V Americe to platilo i pro zaměstnance nevojenskejch institucí, ale i ty byly hlavně v oblasti letectví a zbrojní techniky navázaný na armádní zakázky a výzkum, takže utajení museli dodržovat i tam, v Rusku potažmo v Sovětským Svazu v podstatě nic jinýho než vojenský podniky s kosmickým výzkumem spojenýho nebylo - tam armádu poslouchaly doslova i kolchozy a rybářský družstva a spolupracovali s ní i lovci kožešin v tajze.
V podstatě to vysvětluje všecko, co se o tom dá říct - to, že z kosmickejch technologií má užitek i civilní sektor je doslova jen malej vedlejší efekt ...
