Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Cuprexcartové desky modulů se holt musejí pájet velmi krátce a nepřehřátou páječkou. U trafačky si na tento materiál, nebo jiné, vyhlášeně mizerné papundekly, obvykle beru delší očko - a nic mi pod rukama neodpadává. Dokonce ani v případech naprosto mimořádně mizerných desek v AZS222- AZS224. Ty jsou sice laminátové, ale někdo při jejich výrobě uplatnil nějaký "zlepšovák" a dopadlo to jako vždy.

sinclair píše:U trafačky si na tento materiál, nebo jiné, vyhlášeně mizerné papundekly, obvykle beru delší očko - a nic mi pod rukama neodpadává.

někdy je to věda,
ale s citem a cvikem se to dá i bez zničení jakýchkoliv spojů . . .
mám tři trafopájky na každé jiné očko a měním je podle potřeby.

MH111 píše:Když už se tu vede řeč o páskách, na B4 i B100 Agfa PE46, PE41 excelentní. Všechny 3 pásy Scotch se mi nedaří použitelně nahrát, chrčí nebo syčí, nejlépe oboje.

Myslím, že zrovna ten scotch se mi choval podobně- měl výrazné výšky až docházelo k sykavkám. Byl asi mechanicky horší, často jsem ho viděl deformovaný-zvlněné okraje, ale nešpinil. Jinak B100 je moje srdeční záležitost. Nejhezčí magneťák z Tesly navíc jednoduše seříditelný. Nástupce B101 je esteticky daleko horší- ale nejspíše seděl k dobovému designu tesly - Dřevo a černý plast známý např. u gramofonů. Stále mám asi 30ks 15cm PE41/PE46 a ty pásky hrajou po více jak 40 letech výborně a navíc nešpiní. Agfa mi nikdy moc nešpinila, pouze někdy se u kusů koupených z druhé ruky objevoval slabý bělavý otěr, ale práškový nikoli ten lepivý, známý u Basfů DP26LH, který znemožnil normální funkci magnetofonu (zalepil štěrbinu hlavy) a bylo po výškách.
Další AGFA PE49 byla plně srovnatelná s Maxellem UD, když se podívám do tech. listu, má o dost větší koercitivitu než PE46.
Při nahrávání PE46/49/maxell UD byla u B115 seřízeného na BASF DP26LH dost větší úroveň za při přepínači na TAPE než na SOURCE.
Basf asi nebyl špatný když byl nový, ale po vícero přehráních se to horšilo, prostě podle mne byla AGFA vždy a ve všem lepší, alespoň pokud hodnotím cívkové pásky. S kazetami skušenost nemám.

Mně jedna cívka Basfu uvolňovala tu lepivou hmotu, ovšem po delším uskladnění v suché místnosti jev zmizel a nyní je normálně použitelná. U kazet LH-M I téhož výrobce se hmota uvolňovala pořád, takže jsem je vyhodil.

EL34 píše:Myslím, že zrovna ten scotch se mi choval podobně- měl výrazné výšky až docházelo k sykavkám. Byl asi mechanicky horší, často jsem ho viděl deformovaný-zvlněné okraje, ale nešpinil.

sice nešpinil, ale odpadávaly celé kusy . . .
mám tady několik cívek na kterých je pás místy úplně průhledný, magnetická vrstva jednoduše odpadla . . .

Asi se shodneme v názoru že nejlepší - u nás dostupný - šmirglpás byl Maxell, ať už LN nebo UD, však byl také vybrán
k záznamu dat pro tehdejší sálové computry velikosti almary...protože: Basf špínil, Scotch syčel, Emgeton jak kdy,
pak zbýval pašunk z Polska - Stilon lic.Agfa standartní jakosti vyráběl se v síle LP35, DP25 i v kazetách vč. CC120

sinclair píše:Cuprexcartové desky modulů se holt musejí pájet velmi krátce a nepřehřátou páječkou. U trafačky si na tento materiál, nebo jiné, vyhlášeně mizerné papundekly, obvykle beru delší očko - a nic mi pod rukama neodpadává. Dokonce ani v případech naprosto mimořádně mizerných desek v AZS222- AZS224. Ty jsou sice laminátové, ale někdo při jejich výrobě uplatnil nějaký "zlepšovák" a dopadlo to jako vždy.

Potíž je v tom, že to odpadává a přerušuje se a vznikají studeňáky a odchazí součástky snad jen zlým pohledem. Bohužel byl můj kus skladovaný ve vlhku. No a desky z druhého zase mají jiné konektory. Přitom to po přinesení a vysušení elektricky až na nesvítící ledku, i přiměřeně mechanicky fungovalo... a není to shnilým trimrem ve stabilizátoru jak v té B101. Nahrávalo to i přehrávalo ve stereu, pak se pokazil oscilátor, pak cosi na záznamovém zesilovači a teď je cosi okolo přepínačů.

Kono víš, co je hrozně zvláštní?
Že ty Stilony, cívky i kazety, se prakticky nedochovaly a ani je nikdo moc neprodává.
Mám jich asi 18-20 cívek, vedle spousty Maxellů a BASF LP35 - jsou to ty klasické Stilon DP180LN, 740m, robustní dvouděrové cívky v růžové, papírové vyklápěčce z polských nákupů.
Po různým, někdy i dost divokým vyjednávání se šmelináři, vycházely tyhle DP180LN při odběru 10ks na tehdejších asi 140,-Kčs, což byla oproti všemu jinému supr cena. A rovnoměrná kvalita všech, to bylo už jako bonus, co se zjistil až později.
Obecné zkušenosti těch přátel, co 1ks Stilonu LP180LN dostali jako "příbal" k posledním kusům ZK246, nebo ještě později k M2405S, byly velice dobré, nikdo nepyskoval na zasírání, či zvuk.
Myslím, že ty polské stroje byly na ten Stilon seřízené i přesto, že v návodech doporučovali všecky typy Agfa.
Mám jich tolik a doposud jen proto, že jsou na nich výjimečně kvalitně nahrané /Shure V15-III na SL-Q3, RIAA kopie Revox/ originální LP desky a fláky, kterým říkám "trvalky".
https://www.vinylengine.com/library/tec ... l-q3.shtml
Jsou tam převážně jen "klíčové" desky klasických hardrockových kapel, jako DP, NZ, UH, BS..Před pár lety jsem zrovna tyhle záznamy zběžně "kontroloval" s tím, že je aspoň přetočím tam-zpět, přes DIN adaptéry na stroji STM610, který převine 730m pásu bleskově, za 110s.
K mému všeobecnému údivu nejsou slyšitelně prokopírované a podle úrovně výšek mi přišlo, že i jejich demagnetizace na výškách není téměř postřehnutelná.
Na to, že vlastně jde o úplně běžné, DP-LN pásy a že jsou modulované naplno na A77, tak mi to přijde jako malý zázrak.
Nahráno samozřejmě 19,05cm/s a samozřejmě půlstopě. Ty pásy vycházely fakt lacino asi do 1988, než je Poláci hrozně zdražili, jako ostatně všecko v Polsku. Zdražili je téměř na ceny pásků Basf a Maxell z Domácích potřeb - za DP 15cm chtěli 150,- a za DP i LP 18cm 200,-Kčs. To už nebylo zajímavé, protože u jiných šmelinářů byly skoro za stejné ceny dostupné Agfy PE46 a PE49.
Nahrával jsem je všechny ještě na první, tuzexové A77, než jsem ji po svatbě, já gigaultrakokot, prodal.
Úplně zbytečně, pod mylným dojmem, že s děckama už nebude čas na zábavu s magičema, bude se jen makat.
Byl to zbytečný omyl. Bývalý kupující se do Revoxu bohužel zamiloval, je to navíc silně návykové, takže mi ji po 3 letech nechtěl prodat zpět, ani za cenu o asi 10k vyšší, tak jsem objednal B77. Ta už vyšla o dost dráž, než A77, přestože jde o téměř identický stroj co do vlastností i výbavy.
No a dneska má moji B77 na hraní bývalý švagr, bo tu na cypoviny neničaspyčo.

nojo, a pak tam měli cívky Orwo (DDR) takový trochu lepší (nešpinící)
Emgeteon, pro B400 a mono jakost dostačující (Φ150 mm přibližně za stovku)
bylo malým zázrakem že jsme (při průměrném platu 2500 Kčs/měs) ušetřili
za žrádlo na pásek tento, dostupnej i pro študáka

MH111:
Na ZD může zůstávat voda v pryskyřičném pájecím laku a dělat paseku.
Měl jsem s tím velkou potíž u desky zdroje i základky v jedné, taky ve vlhké garáži bůhví jak dlouho skladované CM130. Dokonce to udělalo na desce zdroje vodivé, zuhelnatělé můstky, nevysvětlitelně odcházely diody a taky to načnulo aktivní součástky zdroje. Asi tepelným přetížením, trvalým velkým proudem do těch můstků, ale těsně pod hranicí přetavení pojistek.
Nasrratý jsem byl hrozně, protože se "definitivně" spravila jedna věc - a o týden později něco dalšího - měl jsem to tu 5 týdnů, než se vše vychytalo.

Souhlasím s tím, že B100 je patrně nejhezčí československý magnetofon, taky to tak mám. Kombinace dřeva a kartáčovaného kovu, bytelné ovládací prvky nepraskaly, jako později na B101. Hned po něm by mohl následovat B444 a B400. Nebýt u B444 toho laciného, šedivého a žloutnoucího plastového panelu, mohla to být dodnes okrasa sbírek. Najít B444 v kterékoli verzi a s pěkným panelem, je velký kumšt. Všechny dochované a zároveň pěkné, jsou v opečovávaných sbírkách a nenechává se na ně smažit sluníčko.
Nikdy mi nevadilo, že je B100 "stroj pro leváky", nijak zvláštní mi to nepřišlo. U mého strojku /a není to přitom B100A/ nejsou původní indikátory Dj40/S3, ale novější, mnohem hbitější, licenční Sankyo indikátory z Polska, které se používaly např. v mixpultech ASO600-601, AZL060, AOS191-192 i jinde. Je to dost pravděpodobně z výroby, protože držák systémů i s podsvitem nejsou žádné improvizace, ale profi povrchově upravený, šroubovaný výlisek s výstupky pro nasouvací objímky žárovek 12V/0,1A.

Pásky ORWO, ať už DP na cívkách, nebo v kazetách K60, prodávané v obchoďáku v Drážďanech za velmi příjemnou cenu tuším 36 DEM za 540 m cívku, takže legálně jsem dvě cívky převézt mohl, vešly se do 80 východních marek povolených na jeden den, se výborně hodily k doleštění čel přebroušených hlav. Jednu cívku i jednu kazetu mám ještě schované, i když zabrušovat hlavy asi už nikdy nebudu.
Na primární půlstopou nahrávku na B41 se ale hodily náramně (i když jsem o většinu originálů po sestřihu na jiném stroji přišel, takže už nezjistím, jaké měly po letech prokopírování a vůbec, jak se změnil zvuk): nevím, jak to soudruzi v NDR dělali, ale při stejném vybuzení a beze změny předmagnetizace dávají černé pásky ORWO DP typicky o 3,5 dB vyšší výstupní úroveň, než Emgeton DP25LH, takže paradoxně jsou v odstupu lepší - šumí totiž jen o 2 dB víc.

konosuke píše:Asi se shodneme v názoru že nejlepší - u nás dostupný - šmirglpás byl Maxell, ať už LN nebo UD, však byl také vybrán
k záznamu dat pro tehdejší sálové computry velikosti almary

To myslíš vážně? Jako že magneťákovej pásek se používal na záznam dat na magnetopáskovkách u sálových počítačů? Viděl jsi vůbec někdy pásku do magnetopáskový jednotky? Byla dvojnásobně široká a dvojnásobně tlustá. A kvůli zápisový metodě NRZ-1 byla tak magneticky "tvrdá" že bys na ní v magneťáku nenahrál naprosto nic.

Nahrál, skoušel jsem to Ale bez zásahu do předmagnetizace byl záznam samozřejmě zkreslený.
Zkoušel jsem ho i ve V2000, ale patrné byly jen obrysy obrazu.

Za mně:
1. Maxell UD/UD-XL/XLI (vyžaduje však trochu "spešl" magnetofon)
2. Agfa PEx9
3. BASF DPR/LPR
4. Agfa PEx6
5. BASF LH HiFi
Samostatnou kapitolou by pak mohly být pásy Maxell EE (CrO2), no pracovat s tím umí pouze komerční stroje nejvyšších tříd a tím pádem o ně není příliš velký zájem. Já mám doma 2ks jen kvůli seřizovaní.

Ostatní starý pásy mi už v dnešní době z praktickýho hlediska nestojí za zmínku pro nedostupnost nebo nepoužitelnost.

Celeron píše:

konosuke píše:To myslíš vážně? Jako že magneťákovej pásek se používal na záznam dat na magnetopáskovkách u sálových počítačů? Viděl jsi vůbec někdy pásku do magnetopáskový jednotky? Byla dvojnásobně široká a dvojnásobně tlustá. A kvůli zápisový metodě NRZ-1 byla tak magneticky "tvrdá" že bys na ní v magneťáku nenahrál naprosto nic.

asi nepochopeno, mluvím o značce, ne rozměru a vlastnostoch pásku pro
počítač (jsou mně přibližně důvěrně známý) klííídek kámo, nedorozumění