Stavba transiwattu - prosím o radu. 2
Moderátor: Moderátoři
To áno, máš pravdu... novšie klony AZK 052, 188, 189, 210 a 220... mali zas na vstupe doplnený druhý diferenciálny stupeň, asi aby znížili THD, .... prvému dif. odobrali prúdový zdroj, zhoršili ale PSR, ... chceli vyšší výkon ale nemali k nemu komplementarnu dvojicu, tak sa vrátili ku kvázi komplementaru s KD503.
To je schéma koncového stupňa Tesla Vráble AZK052, 188, 189 a 210. V podstate to sú novšie lepšie výkonnejšie klony, tých odlišných vyššie kritizovaných starších modelov z Tesly Vráble ako napr. AZK050 a 051.
Uznavam a ospravedlňujem sa, že je to tu OT.
http://zosilnovace.eu/Zosilnovac50W.htm
Uznavam a ospravedlňujem sa, že je to tu OT.
http://zosilnovace.eu/Zosilnovac50W.htm
Tohle druhé schéma možná.
Ale to první postované by nechodilo ani v tom nejblbějším simulátoru.
Se skutečným zapojením 637 tohle nemá nic společného, snad kromě blbého náznaku topologie.
Proto jsem se ptal, jakému účelu to schéma mělo sloužit, zda to myslíš úplně vážně.
Nahrazení 3MHz tranzistorů 20x rychlejšími a o polovinu slabšími, nebo nahrazení jednočipových dvojtranzistorů dvojicemi bécéček, prostě nemůže být myšlený vážně.
Ale to první postované by nechodilo ani v tom nejblbějším simulátoru.
Se skutečným zapojením 637 tohle nemá nic společného, snad kromě blbého náznaku topologie.
Proto jsem se ptal, jakému účelu to schéma mělo sloužit, zda to myslíš úplně vážně.
Nahrazení 3MHz tranzistorů 20x rychlejšími a o polovinu slabšími, nebo nahrazení jednočipových dvojtranzistorů dvojicemi bécéček, prostě nemůže být myšlený vážně.
sinclair píše:Nahrazení 3MHz tranzistorů 20x rychlejšími a o polovinu slabšími, nebo nahrazení jednočipových dvojtranzistorů dvojicemi bécéček, prostě nemůže být myšlený vážně.
Ale tam není důvod, aby to něčemu vadilo
Co se týče emit. odporů, tak AZK052 jede do jmenovitých 3,4R a i 0,18R je víc než 5% jmenovité zátěže. Při špičkovém výstupním proudu 8A je na nich těch 1,5V úbytek.
Naposledy upravil(a) danhard dne 27 pro 2019, 14:20, celkem upraveno 1 x.
To taky.
V rozkmitu je namísto 3MHz faktického 20W/2A výkoňáku KD338, minimálně 60MHz, ale spíš ještě rychlejší tranzistor.
To samý ty KC809-810 vs. BC546. Je to slabých 100MHz vs. 250MHz, o courání stejnosměru na výstupu ani nemluvě.
Přitom právě stabilita nuly výstupu, byla tím hlavním důvodem přidání druhého diferáku - a už nic jiného.
Kdybys chtěl vědět proč, tak stabilita ss nuly výstupu byla /kromě kmitočtové stability/ jedním z hlavních požadavků práce do výstupního trafa, které má ss odpor primáru pod 1 ohm.
Toto zapojení bylo především vyvíjený pro odolný a stabilní 100W/100V blok AUJ637/01. Až se osvědčilo v téhle aplikaci, tak bylo používaný i v muzikantsko-ozvučovací spotřebce.
Úplně první aplikací byl pult ASO601, v jehož SM je nedopatřením ještě vloženo původní schéma zapojení, s mírně jiným způsobem kmitočtové kompenzace.
V nadproudovce máš namísto šotky 1N4148, v takto zapojené nadproudovce by měly BC546/556 velmi krátkou životnost, v řízení předpětí chybí i pro simulační účel trimr i termistor atakdál.
Je to prostě celý úplně nahovno - ale hlavně zavádějící pro ty, kdo nevědí přesně, oč šlo původně.
Vymluvit se z toho můžeš leda tím, žes to bez bližší kontroly převzal od 16-letého génia ze Soplwebu
V rozkmitu je namísto 3MHz faktického 20W/2A výkoňáku KD338, minimálně 60MHz, ale spíš ještě rychlejší tranzistor.
To samý ty KC809-810 vs. BC546. Je to slabých 100MHz vs. 250MHz, o courání stejnosměru na výstupu ani nemluvě.
Přitom právě stabilita nuly výstupu, byla tím hlavním důvodem přidání druhého diferáku - a už nic jiného.
Kdybys chtěl vědět proč, tak stabilita ss nuly výstupu byla /kromě kmitočtové stability/ jedním z hlavních požadavků práce do výstupního trafa, které má ss odpor primáru pod 1 ohm.
Toto zapojení bylo především vyvíjený pro odolný a stabilní 100W/100V blok AUJ637/01. Až se osvědčilo v téhle aplikaci, tak bylo používaný i v muzikantsko-ozvučovací spotřebce.
Úplně první aplikací byl pult ASO601, v jehož SM je nedopatřením ještě vloženo původní schéma zapojení, s mírně jiným způsobem kmitočtové kompenzace.
V nadproudovce máš namísto šotky 1N4148, v takto zapojené nadproudovce by měly BC546/556 velmi krátkou životnost, v řízení předpětí chybí i pro simulační účel trimr i termistor atakdál.
Je to prostě celý úplně nahovno - ale hlavně zavádějící pro ty, kdo nevědí přesně, oč šlo původně.
Vymluvit se z toho můžeš leda tím, žes to bez bližší kontroly převzal od 16-letého génia ze Soplwebu
Opravdu jenom nouzově je možné dvojicí spárovaných KC237 nahradit pouze druhý KC809, první KC810 ale nikoliv.
I tak je nutný v této nouzi stáhnout klidový proud o polovinu dolů, změřit maximálních 8-10mV na výstupu /běžné jsou max. 2mV/ a zkontrolovat, kolik neřízeného proudu švihá výkoňáky a hlavně modlit se k Bohu.
Aby po tom někdo chtěl velký výkon jenom chvilku, aby se to nestihlo moc ohřát.
Co myslíš - nebylo by pro Vráble daleko levnější i jednodušší, osazovat laciný 4xKC147, který už stejně ve velkým nakupovali, než velkoryse osazovat drahý i blbě dostupný KC809 a KC810?
Zkusils tu náhradu někdy realizovat, že blbě pindáš?
I tak je nutný v této nouzi stáhnout klidový proud o polovinu dolů, změřit maximálních 8-10mV na výstupu /běžné jsou max. 2mV/ a zkontrolovat, kolik neřízeného proudu švihá výkoňáky a hlavně modlit se k Bohu.
Aby po tom někdo chtěl velký výkon jenom chvilku, aby se to nestihlo moc ohřát.
Co myslíš - nebylo by pro Vráble daleko levnější i jednodušší, osazovat laciný 4xKC147, který už stejně ve velkým nakupovali, než velkoryse osazovat drahý i blbě dostupný KC809 a KC810?
Zkusils tu náhradu někdy realizovat, že blbě pindáš?
sinclair píše:V nadproudovce máš namísto šotky 1N4148, v takto zapojené nadproudovce by měly BC546/556 velmi krátkou životnost, v řízení předpětí chybí i pro simulační účel trimr i termistor atakdál.
A proč, když přes ty BC teče maximálně cca 30mA ?
A proč by tam dával na simulaci trimr a termistor ? Se spíš divím, že tam místo té maškarády není jen jeden odpor
Mimoto se používají na teplotní kompenzaci prvky se stejnou charakteristikou, diody.
Nemíchej jabka s hruškama a neodváděj řeč jinam, není to slušný
Vedu řeč o zapojení "AUJ637".
Toto zapojení v původní aplikaci, pro kterou bylo vyvinutý, pracuje sice do impedance asi 3,5Ω, ale stejnosměrný odpor primáru trafa 3AN673.10 je pod 1Ω. Proto je co nejnižší a nejstabilnější ss nula výstupu tak důležitá.
Nikde jsem netvrdil, že je 637 zázrak techniky. V roce 1979/1980, s tehdejší součástkovou základnou Tesly, bylo tohle naprosté maximum možného. Celkem krátká doba prokázala, že to udělali dobře, bylo to nezničitelný i v pozdějších můstcích a při týrání svazáckýma diskoškama.
Pokud vím, tak žádný podobný 100V/100W výkonový blok, dokonce ani od renomovaného Philipsu, neměl v zapojení dva diferáky takového provedení. Např. BRG v podobném, 120W bloku proto museli použít aspoň přibližně chodící DC servo, s jejich UA741.
Původní vrábelské zapojení má regulaci předpětí odpory a termistorem velmi dobře vyladěnou/skloněnou i na to, že je tam jen jeden termistor. V praxi to funguje s 3k3 termistorem NR321 výborně, se dvěma sériovými 1k5 jako v AZK052 či dalších AZK18x, to funguje ještě lépe.
Za chyby v původním schématu 637 bohužel nemůžu, je jich tam víc. Kompenzační TK775 68p/250V je v reálu zapojený mezi výstupem rozkmitu a invertem prvního diferáku. Zřejmě to tak bylo účinnější a v širším rozptylu součástek - oproti klasice, zapojené mezi C-B rozkmitu. Například v SPD600 jsem kombinoval oba způsoby, protože je to výhodné. Kompenzace v kolektorech prvního diferáku je nastavená na KC810 a při případné výměně za 2xKC237 je téměř neúčinná.
Ve skutečné AUJ637, ani odvozeninách bez výstupního trafa, nemohou na místech odbuzovacích tranzistorů BC546/556 přežít. Při zkratu výstupu v liberečáku, nebo průrazu některé KD503 často nepřežívaly ani KF507/KF517. Měly buď prostřelený přechod E-B, upálenou bázi, anebo propálený durch. Reakce té zkratovky je poněkud zpožděná těmi elyty. Jediná rozumná a přímá náhrada byly KC635/KC636. Ty to přežívaly vždy, až do smrti celého bloku v pazourách soplů
I na té regulaci předpětí se mnohem líp osvědčily KC635, než KC148.
V době vzniku tohoto zapojení KC6xx ještě nebyly.
Vedu řeč o zapojení "AUJ637".
Toto zapojení v původní aplikaci, pro kterou bylo vyvinutý, pracuje sice do impedance asi 3,5Ω, ale stejnosměrný odpor primáru trafa 3AN673.10 je pod 1Ω. Proto je co nejnižší a nejstabilnější ss nula výstupu tak důležitá.
Nikde jsem netvrdil, že je 637 zázrak techniky. V roce 1979/1980, s tehdejší součástkovou základnou Tesly, bylo tohle naprosté maximum možného. Celkem krátká doba prokázala, že to udělali dobře, bylo to nezničitelný i v pozdějších můstcích a při týrání svazáckýma diskoškama.
Pokud vím, tak žádný podobný 100V/100W výkonový blok, dokonce ani od renomovaného Philipsu, neměl v zapojení dva diferáky takového provedení. Např. BRG v podobném, 120W bloku proto museli použít aspoň přibližně chodící DC servo, s jejich UA741.
Původní vrábelské zapojení má regulaci předpětí odpory a termistorem velmi dobře vyladěnou/skloněnou i na to, že je tam jen jeden termistor. V praxi to funguje s 3k3 termistorem NR321 výborně, se dvěma sériovými 1k5 jako v AZK052 či dalších AZK18x, to funguje ještě lépe.
Za chyby v původním schématu 637 bohužel nemůžu, je jich tam víc. Kompenzační TK775 68p/250V je v reálu zapojený mezi výstupem rozkmitu a invertem prvního diferáku. Zřejmě to tak bylo účinnější a v širším rozptylu součástek - oproti klasice, zapojené mezi C-B rozkmitu. Například v SPD600 jsem kombinoval oba způsoby, protože je to výhodné. Kompenzace v kolektorech prvního diferáku je nastavená na KC810 a při případné výměně za 2xKC237 je téměř neúčinná.
Ve skutečné AUJ637, ani odvozeninách bez výstupního trafa, nemohou na místech odbuzovacích tranzistorů BC546/556 přežít. Při zkratu výstupu v liberečáku, nebo průrazu některé KD503 často nepřežívaly ani KF507/KF517. Měly buď prostřelený přechod E-B, upálenou bázi, anebo propálený durch. Reakce té zkratovky je poněkud zpožděná těmi elyty. Jediná rozumná a přímá náhrada byly KC635/KC636. Ty to přežívaly vždy, až do smrti celého bloku v pazourách soplů
I na té regulaci předpětí se mnohem líp osvědčily KC635, než KC148.
V době vzniku tohoto zapojení KC6xx ještě nebyly.
sinclair píše:Kompenzace v kolektorech prvního diferáku je nastavená na KC810 a při případné výměně za 2xKC237 je téměř neúčinná.
To je prosím blbost a jen ukazuje, jak hluboce máš v hlavě nasráno.
Na tranzistorech to zdaleka nezáleží a nutí to tam celkem definované zlomy na fr.charakteristice ve zpětné vazbě.
Při průrazu KD503 nemají BC celkem důvod něco přežívat
Zase argumentace jako by jsi měl v hlavě pytel sraček.
