Hurá do vesmíru a zpátky na Zem! (A važte slova!)

[Valdano]

Nejdřív by je musel přecvičit na techniku jinýho tisíciletí, nebo by je musel nechat letět ve svěrací kazajce, aby mu ty věčně vožralý vopice nehamtaly po těch tabletech, kterejma se Melounovy lodě řídí ...

V Crew Dragon se posádka více méně jen veze i přibližovací a dokovací systém k ISS už má Crew Dragon plně autonomní. Loď žádné řízení posádkou v podstatě už nepotřebuje. Tablety jsou tam spíš jen jako vizualizace některých dat pro posádku. Jsou tam povely pro manuální řízení jen pro případ nouze, ale ty se už prakticky nepoužívají a tak je mohou pro ten let klidně dočasně deaktivovat a pak na to můžou chmatat jak budou chtít aniž by to na let mělo jakýkoli vliv.

[xsc]

Realita je ale taková, že každý člen posádky, pokud není jako turista, musí být schopen to ovládat. Takže Američani startující v Rusku se učí Sojuz a pár Rusů umí ovládat Dragon.

[Valdano]

Realita se může klidně změnit. Po těch posledních zkušenostech mohou amíci začít rusáky vozit na ISS klidně jen jako turisty tj. bez výcviku pilotování letu a aby si to posichrovali tak pro konkrétní let mohou ty povely pro manuální řízení klidně deaktivovat, protože Crew Dragon je k provedení letu už nepotřebuje. Takže i kdyby to nějaký rusák uměl tak mu to na palubě při letu s deaktivovanými povely už fungovat nemusí.

[Yarda1]

... pro pilotovaný lety furt zůstávala v provozu celou tu dobu pořád jen ta jedna jediná rampa, ze který startovali Gagarin, Titov, Bykovskij, Nikolajev, Těreškovová - ale i Komarov a třeba i náš Vladimír Remek ...

Já se nechci hádat, až tak pozorně to nesleduji. Někde se mihlo že rampa co z ní startoval Gagarin je už nějakou dobu mimo provoz.

[Celeron]

Karle, ty nám mlžíš. Tohle píše v překladu Astronautix:

Site 1 / 5 — „Gagarinův start“ (Pad 1)
Používané rakety: rodina R-7 (Vostok, Voskhod, Soyuz atd.).
Stav: historický / vyřazený / plánován jako muzeum.

Site 110 — pady 110/37 (L) a 110/38 (R)
Používané rakety: N1 (v 60.–70. letech) a později Energia (80. léta, Buran).
Stav: historické (pady z éry N1/Energia; 110/38 byl destruktivně zasažen při neúspěších).

Site 81 — pady 81/23 a 81/24
Používané rakety: Proton (UR-500/Proton-K, Proton-M).
Stav: 81/23 byla dříve používána (věk/rekonstrukce → neaktivní), 81/24 sloužila/slouží pro Proton-M.

Site 90 — pady 90/19 a 90/20
Používané rakety: UR-200, pak Tsyklon (Tsyklon-2/2A).
Stav: 90/19 už neaktivní; 90/20 se používal později (poslední lety rok 2000. ).

Site 250
Používané / určené: testovací/startovací komplex pro Energia (použit 15.5.1987) a navrhované místo pro Angara / Bayterek (plány se měnily).
Stav: stál jako teststand a byl plánován pro Angaru, ale dlouho ležel nevyužitý / zchátralý.

Site 31/6 se používá pro moderní starty Sojuzu (v některých letech právě odsud startuje posádka).

Site 200/39–40 jsou další Proton-montáže.

Můžeš si to ověřit na Google maps.

[Valdano]

Video s českým komentářem. Týden v kosmonautice 2026/3 Celkem 10 startů z toho 3 neúspěchy a několik dalších událostí.

1. 12.01.2026 Start indické rakety PLSV Neúspěch. Start na začátku OK, ale později se 3 . stupeň neřízeně roztočil, nebylo dosaženo oběžné dráhy a náklad byl zničen.
2. 12.01.2026 Start Falcon 9 mise 6-97 s 29 družicemi Starlink Vše OK.
3. 13.01.2026 Start čínské rakety Dlouhý pochod 6A Vše OK.
4. 13.01.2026 Start čínské rakety Dlouhý pochod 8A Vše OK.
5. 14.01.2026 Start Falcon 9 mise 6-98 opět s 29 družicemi Starlink Vše OK.
6. 15.01.2026 Start čínské rakety Dlouhý pochod 2C Vše OK.
7. 15.01.2026 Start čínské rakety Ceres-1 Vše OK.
8. 16.01.2026 Jen foto startu čínské rakety Dlouhý pochod 3B Neúspěch. Selhaly motory 3. stupně.
9. 17.01.2026 Jen info ke startu čínské rakety Ceres-2 Neúspěch. Došlo k zatím neupřesněnému problému a raketa se za letu rozpadla.
10. 17.01.2026 Start Falcon 9 mise NROL-105 s utajenými družicemi Vše OK.

Na videu jsou pak dále
- další přípravy na některé budoucí starty,
- předčasný návrat z ISS kvůli zdravotním potížím,
- vibrační testy evropského teleskopu Plato,
- na startovní rampu byl vyvezen nosič SLS s lodí Orion, mise Artemis II pro průlet okolo měsíce s lidskou posádkou (první termín startu je 6.února).

[AZK401]

Tak ta servisní kabina na rampě 31/6 byla zničená z toho důvodu, že se jí nepodařilo zamknout v zajištěné pozici v krytu, do kterého před zážehem motorů zajíždí a tím pádem ani zajistit žáruvzdorný kryt toho "sklepa". Zkoušeli to několikrát, ale kvůli potřebě dodržení plánovaného času dostali povel toho nechat. Prostě to po rusku riskli a nevyšlo to. Kabina vypadla do plamenů a dopadla "na hlavu" na dno odvodu plynů. Zničená je totálně.

Jinak ta kabina je třípatrová konstrukce s hmotností 144 t a rozměry 17 x 19m.

Ta Gagarinovská rampa na Bajkonuru 1/5 byla použitá naposledy v roce 2019 a vybavení bylo demontované. Funkční modernizované jsou kabiny v Plesecku a na Vostočnyj, ale na žádném z těchto kosmodromů není infrastruktura potřebná pro pilotované lety. Navíc z z Plesecku je oběžná dráha ISS nedosažitelná a jinam Roskosmos "netaxikaří". Jo a další je v Kourou, ale tu blokuje embargo.

Problém je, že lodě Progress a Sojuz po připojení k ISS zajišťovaly její orientaci a úpravy dráhy. To americké Cygnus i Dragon kvůli umístění připojovacích bodů daleko od těžiště můžou jen velmi omezeně, aby složitou strukturu nerozlámaly. Protože v důsledku havárie neodstartoval zásobovací Progress MS-33, na ISS probíhá přísná inventura zdrojů a počítá se optimalizace dráhy pro nedostatek paliva pro korekce.
Takže Roskosmos maká, protože chce stihnout "prázdnik" Den kosmonautiky 12. dubna.

[xsc]

Kourou by i tak nepoužili, z ní nikdy neplánovali pilotované lety. Maximálně pro Progress.

[HF_Tech]

Test manévrování hlavice: https://www.youtube.com/shorts/Yo59kOyOli8
Jak si hrajou kluci Korejský.

[AZK401]

Takže Roskosmos maká, protože chce stihnout "prázdnik" Den kosmonautiky
12. dubna.

Zdá se, že to stihli, ale tak nějak po Rusku: Z opraveného Bajkonuru vzlétla ruská nákladní loď k ISS. Po oddělení od rakety se nevyklopila anténa.

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skol ... -internetu

[Valdano]

Odkaz na video česky komentovaného budoucího startu SLS s kosmickou lodí Orion (mise: Artemis II) k obletu měsíce. Kosmonauti by měli být na palubě lodi už cca od 22:00 SELČ dnes 1.4.2026. Start, pokud nebude odložen, je očekáván s otevřením startovacího okna. Startovací okno se otvírá 2.4.2026 v čase 00:24 a zavírá v 02:24 SELČ. Pokud start neproběhne do doby zavření startovacího okna tak bude zřejmě odložen.

[ransom]

Letěj. A zpoždění menší než na české železnici.

[EKKAR]

Sice po asi 6-nedělním odkladu skutečně odletěli, ale proti původním plánům mají víc jak 3 járy zpoždění (plán zněl letět v lednu 2023). A to "jenom" proto, aby defacto zopakovali misi Apollo 8 z prosince 1968 = víc jak 57 let zpátky - velitel Frank Frederick Borman, 2. let do vesmíru, pilot velitelský sekce James Arthur Lovell Jr., 3. let do vesmíru a pilot lunárního modulu (kterej s sebou neměli) William Alison Anders, 1. let do vesmíru. Jejich úkolem bylo pomocí ne úplně natankovanýho Saturnu V doletět v kompletní lodi Apollo s pořadovým číslem 8 bez lunárního modulu (na posledním stupni Saturnu byl místo něj balast kvůli vyvážení, aby se nemusel extra přeprogramovávat autopilot rakety) k Měsíci, provést brzdicí manévr nad odvrácenou stranou kterým se navedli na orbitu Měsíce a po 10 obězích z ní zase odstartovali k Zemi. Během pobytu na orbitě Měsíce dělali přímý přenosy do pozemský TV včetně Vánočního poselství čtenýho přímo na kameru během letu nad přivrácenou stranou Měsíce. Všichni 3 jsou už bohužel mrtví - Borman umřel v listopadu 2023, Lovell loni v srpnu a Anders v červnu 2024. Dnešní mise Artemis 2 má udělat jen oblet Měsíce po dráze volnýho návratu neboli to, co dokázalo i havarovaný Apollo 13 v dubnu 1970 - po 56 letech ... Jedinej rozdíl "do plusu proti tenkrát" je v tom, že letí 4 člověci najednou a že v posádce je i ženská.

[Valdano]

Start mise Artemis II se úspěšně podařil a nyní je k dispozici od NASA trvalý online přenos z kamery na povrchu lodi Orion. Tento stream bude obsahovat živé záběry po celou dobu trvání této mise s výjimkou případných výpadků. Stream skončí až krátce předtím, než Orion na konci mise dopadne do Tichého oceánu. Diváci uvidí modrou obrazovku, pokud dojde ke ztrátě signálu nebo pokud bude šířka přenosového pásma aktuálně potřebná pro jiné aktivity mise. Pokud bude loď ve tmě, může se zobrazit něco, co se bude jevit jako černá obrazovka. Stream obsahuje i zvukovou stopu s občasnou komunikací mezi vesmírným střediskem a kosmonauty na palubě lodi Orion.

[EKKAR]

No, jsem zvědavej. Mezi prvním obletem Měsíce pilotovanou lodí po jeho orbitě a prvním přistáním pilotovanýho modulu uteklo v "šedesátkách" skoro přesně rok a půl (Vánoce ´68 a červenec ´69). Tak si počkám, kolik času budou po půlce století potřebovat k tomu, aby zopakovali misi Apollo 11 - Eagle - Base Tranquillitatis ... Nehodě podobný katastrofě Apolla 1 (Grissom, Chaffee, White) se jim povedlo vyhnout.