Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mrknout na něj můžu do vokna - bydlí přes ulici. Já ti říkám, že když nemůžeš namalovat lichej počet značek, tak máš použít dvojnásobek, kterej každopádně vyjde SUDEJ. U stroboskopu vůbec nejde o samotný pole, tam jde o polohu jeho obrysový čáry - protože právě tu polohu obrysu vyhodnocuješ pomocí záblesku světla - když otáčky souhlasej, obrys pole se zdánlivě nepohybuje = za 1 periodu bliknutí světla se kotouč posune o celistvej násobek vzdálenosti určený obrysovýma čárama. Když se kotouč pohybuje menšíma točkama, za periodu bliknutí se obrys značky nestačí posunout na místo, kde byla hranice při předchozím bliknutí = značky zdánlivě "couvají" proti směru skutečnýho pohybu kotouče. Při vyšší rychlosti je to opačně ...

vyrobím 33 značek, a dám vědět jak to dopadlo;-)
-Až budeš pozdravovat přes ulici, tak že ho zdraví ok1kpa

Ve starších servisech z Přelouče jsou asi 2-3 metody zjišťování přesné posuvné rychlosti. Já měl asi štěstí v tom, že už tehdy byly kmitočtové/kolmostní pásky, kterými se kromě opravdu přesné kolmosti hlav nastavovala i posuvná rychlost, třeba u řady B5-B100 štelováním řemenic motoru. Stačil k tomu jen měřič kmitočtu, na dílně byl nějaký enderácký.

Jenže - všecko toto nastavování kolmosti a rychlosti /kromě výšky hlav u čtyřstopých strojů/ stojí a padá se zákazníkem.
Resp. jeho už pořízeným archivem všeho toho, co už má doma natočeno i s předchozí, třeba špatně nastavenou kolmostí či rychlostí.
Pokud by Vám zákazník přinesl do opravny opravit a zároveň seřídit třeba několikaletou B100 a Vy mu ji seřídili přesně podle všech továrních předpisů a měřicích pásků, tak po vyzvednutí stroje z opravy Vám nejpozději do hodiny-dvou rozkope prdel na trhací kalendář

Jasně - při restaurování nějakých strojů, které za sebou nemají nějaký, dříve nahraný archiv je to samozřejmé.
Každý zodpovědný restaurátor se snaží o co nejlepší možný stav daného stroje.
Dělám to také tak, třebaže ne zrovna pravidelně u magnetofonů.
Někdy se u toho navztekám možná víc, než ostatní s touhle elektromechanikou.

Ale jinak - pokud má dotyčný stroj nějaký archiv, tak na kolmost hlav a na rychlost prostě nesahejte. Celý ten archiv byste tím poslali k čertu, nebylo by to k poslouchání.

Na tuhle situaci je nejhorší moment, kdy starej stroj a) prodáte nebo b) definitivně odejde mechanicky nebo do křemíkovýho nebe - a vy jste donucený pořídit jinou mašinu. Máte doma kilometry pásků ať už koupenejch, nebo nahranejch a máte je všecky naposlouchaný na svoje starý nastavení kolmosti, rychlosti a korekcí - a z fleku přejdete na jiný. U pozdějších kazeťáků na CC kazety už to nejsou takový dryje, ale kdo žil delší dobu s jedním typem kotoučáku a pak naráz přešel na jinej, ví o čem mluvím ...

Pokud někdo buduje nějakou, třeba i míň systematickou sbírku cívkových strojů, tak kvůli záměně pásků by určitě bylo dobře, nechat si nějaký lepší LP pásek, co se míň vytahuje, nechat natočit na stroji s quartz motorem.

Zdravím vespolek a dovoluju si přidat se k debatě o kontrole jmenovité rychlosti posuvu pásku v magnetofonu. Za současných možností bude nejspíš nejjednodušší (a určitě nejpřesnější) asi toto :
1) cca 1 m pásku (na délce nezáleží, ale je nutno ji co nejpřesněji změřit - tento údaj vstupuje do výpočtu) opatřit na obou koncích blankem ; v nouzi by šlo místo blanku přilepit mgf. pásek "obráceně", tj. emulzí ven. Při ručním stříhání by to chtělo stříhat kolmo (při stříhání pomocí kolejničky budou oba střihy stejně šikmé, takže tady problém nebude)
2) na tento pásek nahrát s téměř plnou úrovní kmitočet cca 6 - 8 kHz (na hodnotě kmitočtu nezáleží). Nahrál bych postupně vnitřní stopy (3 ; 2)
3) pásek přehrát v testovaném magnetofonu ; signál zaznamenat pomocí zvukového editoru (stačí např. volně dostupný WAVOSAUR)
4) ve zmíněném editoru změřit časovou délku nahraného signálu (rozlišovací schopnost editoru je 1ms, s odměřováním začátku a konce bych počítal s nejistotou tak do 10 ms)
5) ze známé délky pásku a známého času už není problém spočítat rychlost. Přesnost tohoto měření může být tak +/- 0,2% - vzhledem k toleranci jmenovité rychlosti magnetofonu určitě dostatečná. Bude to jednodušší, než stroboskopický kotouč na setrvačníku (nehledě na to, že obvodová rychlost tónového hřídele a rychlost posuvu pásku zdaleka nemusí být totožné).

Určitě nebude bez zajímavosti otestovat rychlost při zařazení výše popsaného pásku na začátku i na konci cívky - překvapení nejsou vyloučena.

A Hill psal co?!

Pro nás hloupější : dá se rychlost posuvu u B100 nastavit i jinak, než soustruhem ?

Kmitočtovým měničem = cyklokonvertorem ... například?

V dobách, kdy kotoučák byl jednou z nejdůležitějších věcí v našem životě, nikdo ze známých o frekvenčním měniči nemluvil.

pepik9 píše:...dá se rychlost posuvu u B100 nastavit i jinak, než soustruhem ?

Samozřejmě, že dá: řemenice motoru má shora dva šroubky, které přes pružiny stlačují čela řemenice k sobě. To sevření určuje poloměr, po kterém poběží primární řemínek. Seřizuje se oběma šroubky rovnoměrně - je třeba pohlídat, aby mezera po seřízení byla pokud možno po celém obvodu rovnoměrná.
A po seřízení zakápnout.
Kdybys tady použil funkci "Hledat na fóru", už bys to věděl.

Přece je uvnitř několikrát zmíněná stavitelná řemenice na motoru, soustruhu netřeba. Použití cyklokonvertoru je úplný nesmysl- rušení, výstupní kmitočet může být pouze menší než vstupní, atd. Jedině použít měnič tranzistorový, který teda bude rušit taky.

EDIT: Hill byl opět rychlejší.

Dal jsem na radu a vytisknul stroboskop s 33 černými díly, ale výsledek se tak nějak nedostavil:-( někde máme chybu. Čáry se zastavily až když jsem poměrně už silou přibržďoval setrvačník, ale to už magnetofon výrazně kňoural.
-Vidím, že je vícero způsobů jak změřit rychlost pásku, ale teď bych rád totáhl do konce ten stroboskop

Měřit rychlost tímto způsobem je hlavně nepraktická píčovina. Pokaždý se k setrváku nedostaneš tak snadno.
A koneckonců u mechaniky B7 bez kalibrovaných řemenic, značených už z výroby, měnit rychlost ani nejde.
To lze jen u mechanik B5, ke kterým patří i B100.
Jak jsem napsal už kus zpátky a před dotazem, štelováním motorový řemenice.
Myslím, že žádný jiný cívkový magnetofon naší výroby tohle před řadou B5 a po ní už neměl.
Nešlo to tak jednoduše ani u řady B4. Taky tam byly zapotřebí kalibrovaný díly z výroby. Myslím, že motorový řemenice byly ve 3 velikostech.
Mnohem jednodušší i přesnější by byl ten kmitočtový pásek, nahraný na stroji nejvyšší třídy, s quartz motorem, co točí vždycky stejně a měřit kmitočet.
Stejně se to bude o několik procent lišit u studený a pak několik hodin zahřátý spotřební mašiny...

Ještě takhle: Pokud jsou šroubky v řemenici zakápnuté barvou, vůbec bych do nastavení nezasahoval. Případné kolísání rychlosti může způsobovat vytahaný řemínek nebo nějaká porucha v mechanice. Po výměně řemínku nebo odstranění poruch bude magnetofon posouvat zase správnou rychlostí, na kterou jej nastavili. Jestli tedy není na totálku opotřebený.