Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jáno -> Jano
Povážský -> Považský
To sú tie drobné rozdiely medzi češtinou a slovenčinou. Drobné, ale veľmi počuteľné.

smažené pečené - to ani radšej nekomentujem

Mňa prekvapilo to, že mojich českých kolegov a priateľov a príbuzných niekedy zaskočia bežné každodenné slová, u ktorých by som to nečakal. Napríklad slová napredovať, brechať... Neviem, či som vtedy viac prekvapený ja, alebo oni. Pri slovách ako olovrant, atrament, brieždenie rovno prepínam do češtiny. To už dopredu viem, že takýmito slovíčkami by som vyvolal veľký údiv

Ale oveľa dlhší je zoznam českých slov, ktorým by Slováci nerozumeli, ani tí starší. Mnoho z nich je nemeckého pôvodu, iné sú české. Pre slovákov úplne neznáme, bez histórie, bez kontexku a bez asociácie - klandr, pangejt, prdelačka, hokynář atď. atď.

Drtivá většina z toho pochází ze Sudet, z asimilačního německo-českýho prostředí, jen malá část se přetáhla do češtiny přes jidiš - třeba "mešuge".

Však hej. Sám som tady pátral čo to je "briežděnie" ako zpievá Pavol Duchoň.

A k tomu si ešte predstav, že pri brieždení môžeš vidieť aj zore! To už nejaká jazyková lyrika...

Keď sú v polievke klochce, tak čo je v nej? Používané na SK. Neviem či je to nárečové alebo odkiaľ sa to vzalo...

Klochce mi připomíná klechtání, neboli záklechtku.

Četl jsem, že nadměrný sex způsobuje ztrátu paměti: Bylo to napsáno v časopise Medicína v květnu roku 2018, strana 12, odstavec 3. Byl pěkný slunečný den, četl jsem to v parku.

Policista potká v parku nahého muže s nasazeným kondomem.
„Občane, proč jste nahý?!“
„Vždyť je teplo.“
„Ale co ten kondom?“
„No zas takový vedro není.“

Na dedine:
-Rád ťa vidím!
-Aj ja teba!
To v preklade znamená, že včerajšia samohonka bola nezávadná.

Říká se: KDO ORÁ POLE MÉ, ŠETŘÍ PLUH MŮJ.
Jenže pak ti doma běhají úplně cizí brambory...

Jendo, tys mi připomněl taky jednu ceduli, na tý byl tenhle nápis:

NEDOSTATEK SEXU

ZPŮSOBUJE KRÁTKOZRAKOST!!!

Německý jazyk se v Čechách a na Moravě běžně používal už od středověku, proto má čeština tolik slov z němčiny.

Protože osadníky z rozvinutějších německejch území do českejch pohraničních hor právě kvůli rozšíření osídlení pozval ve 14. století českej Lucemburk Karel IV. - a dal jim k tomu kupu novoosadnickejch výhod. Přinesli do Čech soukenictví, sklářství a další řemesla, hornictví barevnejch kovů i podhorský a horský zemědělství i svérázný stavební styly. Měli spoustu času zanechat svou kulturní a jazykovou stopu na svým okolí. Nikomu neškodili, dokud v jejich domovině nezískal moc zneuznanej rakouskej malíř mizernejch krajinek a nezblbnul je idejema, že jsou nad všema nadřazená ráce a nepomoh mu v tom další pitomec, původně karlovarskej knihkupec. Pak se z nich stalo všecko nejhorší pro zem, která jim několik set let předtím dávala živobytí a nezanedbatelný výhody - a který z nich a z jejich práce do tý doby vznikal nemalej užitek. Nikdo pak nesmí divit, že jim za to bylo promptně splněný jejich tak hlasitě vykřikovaný přání "Domů do rajchu" ...

Babka používala výraz, idem biglovať.

Buegeln = žehlit

Zaujímavé, u nás bolo piglovať, teda žehliť. Ono sa to asi komolilo z generácie na generáciu.

Česky je to piglovat.
Přechod k neznělé samohlásce je v češtině častý, třeba purkmistr nebo šupléra. Můj slovenský kolega vyslovuje „správněji“ šubléra.

Makro pohľad na 3D tlač
https://m.mojevideo.sk/5rui