Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ss složka tam vzniká vždycky, když dojde k nějaké rychlé změně střídy. Výstupní trafo je vinuté měděným plechem 60x0,5 mm a nic nehoří.
ZVS je super, taky jsem o tom tehdy nic nevěděla. Využívá se při něm energie v parazitní indukčnosti zátěže (např. rozptyl trafa) k přebíjení výstupních kapacit tranzistorů v mostu. Budiče tranzistorů pak mají mnohem snažší práci, protože spínají tranzistory ve chvíli, kdy vede jejich substrátová dioda, takže je na nich dokonce lehce záporné napětí. Tím se úplně eliminuje millerův zjev. A protože k tomu přebíjení kapacit dochází vlastně částí harmonického kmitu (proto kvazirezonanční), značně se snižuje rušení oproti tvrdému spínání.

Ano, jsem si vědom všech výhod ZVS, Miller, přepínání a podobně, ale vytvořit takové zapojení nemám znalosti, proto zůstávám u tvrdého AD PWM, kde vím jak to funguje se všemi důsledky EMI apod.
S mlynářem jsem vedl boj, při kterém musel nasadil diskrétní vysokoproudé gatedrivery složené z IRF510, IRF9510, IRF540, IRF9540 pro každou bránu v mostu.

Ono je to zapojení víceméně stejné, jede jen o řízení. Vzhledem k těm deadtime, co tam máš, si dovolím tvrdit, že při určité zátěži ti to kavzirezonančně spíná, jen o tom nevíš. Při malém výstupní proudu zpravidla energie v parazitní indukčnosti nestačí na přebití kapacit tranzistorů, ale tomu se dá dopomoci různými pomocnými obvody, které tam tu energii dodávají bez ohledu na velikost výstupního proudu.
Řešíš pár wattů ztrát ss proudem a v budičích pálíš možná několikrát víc.

Ano, při zatížení se tam dějí divný věci a v té chvíli hrají čerti v můj prospěch, proč se to děje nevím.
Trafa mají indukčnost 1mH na primární straně a deadtime je 1650ns kvůli těm čertům uvnitř tranzistorů a fsw=54khz, jedna vna je 18520ns.
V budičích se pálí energie taky, ale hlavně ve vnitřních kapacitách tranzistorů mostu.

Máš v těch číslech nějaký hokej. Když na cívku 1 mH přiložíš napětí 320 V, tak začne narůstat proud rychlostí 320 kA/s tj. 3,2 A/10 µs, např. se za těch 10 µs obrátí z -1,6 A na +1,6 A. Jak tam teda tou cívkou proháníš 16 A~ ?

To bude magnetizační indukčnost ne? Tou určitě 16A neprohání, proud prohání zátěží na sekundáru.

Asi máš na mysli nějaké jiné kapacity, než elektrické. Mozkové, finanční, energetické...

lesana87 píše:To bude magnetizační indukčnost ne? Tou určitě 16A neprohání, proud prohání zátěží na sekundáru.

V úvodním příspěvku píše, že prohání 16 A primárem a ve třetím, že má primár 1 mH.

lesana87 píše:Ono je to zapojení víceméně stejné...

Ten tvůj střídač řídí/řídilo něco jako ucc3895?

Zátěž je na sekundární straně transformátorů a všechny sekundární usměrňovače jsou na DC straně spojeny paralelně na fechraly 4.5Ω 60A ( 20kW 4 fechraly po 5kW) aby simulovaly spotřebu reproduktorové stěny.
8 primárních závitů /40V na závit/ všechny transformátory mají stejné vinutí.

masar píše:

lesana87 píše:Ono je to zapojení víceméně stejné...

Ten tvůj střídač řídí/řídilo něco jako ucc3895?

Já to mám řízené digitálně (tehdy patentovaným) obvodem naprogramovaným v FPGA. Ale s tím kontrolérem od Unitrode jsem si tehdy taky chvíli hrála.

tomasjedno píše:

lesana87 píše:To bude magnetizační indukčnost ne? Tou určitě 16A neprohání, proud prohání zátěží na sekundáru.

V úvodním příspěvku píše, že prohání 16 A primárem a ve třetím, že má primár 1 mH.

Náhradní schéma transformátoru už jsi určitě někdy viděl. Proud tekoucí primárem přece neteče celý magnetizační indukčností, většina se ho transformuje na sekundár.

No jo, přestřelil jsem. Nemám trafa tak v krvi jako ty