Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Beru, ale v praxi na tom nesejde. I věkem oslabený sluch spolehlivě rozezná a vděčně docení lepší reprodukci. Mnohokrát ověřeno na srazech, poslechovkách, v domácnostech audiofilů v seniorském věku. Podle mé relativně bohaté zkušenosti s pořádáním poslechových srazů mají šedesátníci i někteří sedmdesátníci při hodnocení reprobeden nečekaně velkou shodu preferencí s třicátníky. Což je pro zde probírané téma opravdu podstatnější než hrozivě vypadající výsledky audiometrie.
Víc nemám co k tomu říct, vše podstatné jsem už tady do vlákna napsal. Zrak taky stárne, ale pohled do krajiny si s věkem užíváme o to víc. Ne?

OK, je třeba být optimistický, i když to ne vždy jde...

Celeron:
Určitě nepotřebuju, dík. Už jsme to probírali s Unicornem, že se ty ARV množí jak potkani. Sotva je rozdám, zase se mi doma nějaké objeví. Nebo myslíš ty ARZ360x? Jsou dobré, ale leda do trojpásma s 6,5". Kdysi jsem inicioval malé trojpásmo s nimi (plus ARN567 a ARV165). Dopadlo to slušně, ale je to spíš nostalgie, než že by to mělo nějaký opravdový efekt. Proti dobrému dvoupásmu žádný bonus, jenom to vypadá zajímavě na pohled (najdeš na mém Rajčeti jako T-365). Pravda ale je, že proti ARV161 s laděnou výhybkou to zase je jistý pokrok.
Kdykoli budeš vítán. Stačí se včas nahlásit.
À propos, neřešili jsme spolu nějaký rámečky a průzvučnou strečovku? Mám špatně spárovanou mailovou korespondenci s fórama, plus jsem lehce natvrdlej.

JirkaZ: To, že člověk stárne a degraduje mu sluch opravdu neznamená, že po šedesátce může výškáče vymontovat z bedny a bude to vnímat stejně.
Já mám akorát zkušenost s tím, že senioři maj obvykle rádi větší zdvih na výškách. Mlaďasům mezi 20 a 30 takový zdvih naopak často vadí a různé hrby na 14 nebo 15kHz raději zatlučou RLC-čkem.

A taky není ucho jako ucho, někdo má už ve 30 hluch jak dělostřelec a druhej ještě v 60 slyší jako rys. Hodně to souvisí s expozicí sluchu vysokou hladinou hluku v práci i při zábavě, profesionální zvukaři/muzikanti nebo obsluhy těžkejch drtičů jsou extrémní příklady, ale platí to i pro častý nošení sluchátek vytaženejch na maximum. Je zajímavý, že sportovní střelci tím paradoxně netrpí tolik - protože jsou od mládí nucení bezpečnostníma předpisama nosit "hluchadla" a dohlíží se na ně mnohem víc něž třeba na traktoristy nebo dřevotěžaře s motorovýma pilama.

Je to tak. Jestli jsem za celý život (46 let) měl v uších pecky hodinu a sluchátka na uších tři hodiny, tak je to moc... Prostě mi to vadí.
Na svůj věk si myslím, že slyším dobře (nejen rozsah, to neposoudím), ale i slabé ruchy a podobně.

Já třeba sluchátka používám často a rád. Ale na muziku, ne na rambajz. (I teď s nima čumím do kompu.)

Chrániče při práci používám furt. Nerad bych přišel radost z poslechu. Pravidelně vídám kolegy řemeslníky a montéry, jak řežou flexou obrubák nebo mlátí palicí do jeklů s nahýma ušima. No, jejich věc. Teda pokud si pak budou kompenzační pomůcky platit ze svýho.

Vejškáče z Reprokšeftu dorazily. Už nemaj ani jeden. Koukám na ně, a ono to je lehoučký jak papír. Už je mám osazený přes tištěnej mezikroužek co zmenšuje díru po ARZ3604. Takže vyříznout zvonkem vzadu přívodní terminál, našmodrchat cívky a namalovat plošák na vyhýbku. To se zmákne nalepit na kuprex reklamní maskovačku, ručně namalovat dělící čáry a vyříznout a vytrhat v maskovačce dělící čáry a vyleptat.
Kurňa, mám ňák velkou rozpracovanost...

TheLastUnicorn píše:JirkaZ: To, že člověk stárne a degraduje mu sluch opravdu neznamená, že po šedesátce může výškáče vymontovat z bedny a bude to vnímat stejně.
Já mám akorát zkušenost s tím, že senioři maj obvykle rádi větší zdvih na výškách. Mlaďasům mezi 20 a 30 takový zdvih naopak často vadí a různé hrby na 14 nebo 15kHz raději zatlučou RLC-čkem.

To můžu potvrdit.
Podle doktorů a věku bych to neměl slyšet vůbec, ale rezonanční vrchol na 12,5 kHz s převýšením o pouhých 10 dB jsem slyšel. Kurwa dźwięk, jak tomu museli říkat doma. Já jsem pro to měl slovo jediné - fujtajbl.
Konečně popisuji to ve vláknu jak jsem repasoval Finezji M551S. Podrobnosti tam.
Proto jsem to proměřil a zkontroloval přehrávání na více kazeťákách, na nich ty kazety hrály normálně, až jsem nakonec vzal pájku, odstranil stínicí plechy a tu lumpárnu ve snímací cestě našel. Vrchol, tedy i bok rezonanční křivky obvodu indukčnosti hlavy s paralelním kondenzátorem byl o kvintu, čili o půl oktávy, níž, než tam, kde měl kompenzovat počátek nárůstu štěrbinových ztrát. Teď je přibližně na svém místě a neruší, ale jestli do toho budu muset ještě vlézt, třeba si s tou kapacitou ještě trochu pohraju.
S tím mezním kmitočtem sluchu a jeho závislostí na věku je to podobně, jako s Fletcher-Munsonovými křivkami stejných hladin hlasitosti - taky zobrazují nejčastější výsledek měření na poměrně velkém vzorku populace, či přímo průměr, jestli ten vzorek byl dostatečně velký.

Shrnu-li to, tak bez ohledu na věk bych se těch výškáčů nezříkal.

Kontrolní otázka, u repráků, kde není značení plusu barvou, je plus širokej nástrk a mínus úzkej nástrk?
Díky!

Bejvá to opravdu tak. Přesto je ale dobrý polaritu ověřit fyzicky.

No já na tom pinpongáči ND25FW-4 žádnej pohyb nevidím, jen škvrká.

ND25FW je opravdu značený šířkou fastonů. Krom toho tam možná někde jsou i vylisované značky, akorát jsou blbě vidět. Někdy je na širším fastonu použitý načervenalý pájecí lak.

Polarita repráků bez neviditelného pohybu se nejlíp zkoumá akusticky. Na to dnes stačí ten nejlacinější mikrofonek a zvukovka, plus libovolný program na akustické měření. Klidně stará ARTA v demo verzi. Každé akustické měření vždycky začíná nastavením časového okna, každý program proto má pro nastavení nějakou funkci prvotního pingu, kdy pošle do výstupu kladný impuls, a ze vstupu ti zobrazí odezvu zachycenou mikrofonem. Tam je polarita vidět na první pohled, a nic víc už s programem netřeba umět. Jinak to jde i s editorem jako Audacity a podobně - vygenerovat puls, sejmout ho mikrofonem, nahrát a podívat se na tvar. Zní to složitě, ale opravdu to složité není. No a pro ty nejlínější máme třeba Polarity Checker pro telefon s Androidem. Hodí se mít telefon s Jackem pro sluchátka - pak stačí opravdu už jen kousek kablíku od starých sluchátek. Připojíš reprák, zvolíš základní frekvenci pulzu (pro výšku třeba 3kHz), aplikace lupne, sejme to mikrofon v telefonu, a napíše ti to plus nebo minus. Jenom je potřeba vyhnout se blízkým odrazům.
https://play.google.com/store/apps/deta ... cker&hl=cs

(Krom toho furt dokola melduju každému, kdo si chce hrát s reprákama, ať si nainstaluje demo ARTY, a udělá si za dest korun kablíky s jedním odpůrkem. Pokud nemá v PC zvukovku s Line vstupem, ať si pořídí tu nejlevnější externí, a zkusí si měření impedance. Kdykoli pak hledáme na dálku nějakou chybku, stačí si prošumět impedanci repráku, výhybky nebo celé reprosoustavy, a jsme schopni to snadno a rychle dohledat. Kouknutím na naměřenou impedančku je okamžitě vidět drtivá většina vad repráků nebo chyb v zapojení výhybky. A dají se tím měřit kapacity a indukčnosti.)

Včera jsem vyřezal masky na plošáky, vyleptal, namotal špule, osadil desky na vyhýbky. Dnes kompletace beden.
Když jsem je zkusil na signál VKV z MC170 a Zetawatt, padla mě brada. Hlavně když byla jedna bedna s ARN5604 + ND25FW-4 + vyhýbkou Pet007 z fotky a druhá od Soprána s ARN567 + ARV161 + vyhýbka Gotz. Ty bedny s ND25FW jsou o třídu jinde hlavně v oblasti výšek. V porovnání s bednama od MC170 jsou taky výrazně lepší. Až bude mít zase Reprokšeft ND25FW skladem, tak koupím další dva a dám je místo ARV161 do Sopráňáckých beden. S ARV161 je prostě bedna placatá.
Díky všem reproexpertům, co se podělili o rady.

Já Ti to říkal, že opravdový výškový reproduktor s kompetentní výhybkou katapultuje tu bednu úplně jinam.
Stejně tak jsem kdysi ugradoval nešťastné bratislavské 1PF 067 08 (co se prodávaly jako příslušenství k přijímačům 814A a 816A). Výměna ARV168 za ND25FW spolu s odladěnou výhybkou a najednou jsou z toho zvukově seriozní bedny schopné konkurovat násobně dražším komerčním záležitostem i věhlasných značek. Jediný, co jim (stejně jako i 1PF 067 33 apod.) chybí je pořádný objem.