Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Podle fotek má skutečně 220k. Pravděpodobně ovlivňuje pouze "dynamické" chování zdroje, jak už bylo řečeno.

Mám s touto topologií postavené svoje poslední 4 zdroje a byly s ní mj. problémy po zapnutí, kdy výstupní napětí vyletělo nahoru i když bylo nastaveno nízké.
Možná ty záhadné odpory a diody ošetřují právě start než plně naběhnou všechny zdroje a začne fungovat regulace. Nemůžu sice přijít na to jak by to udělaly...., ale vám taky nedávají smysl.

A jak jsi ten problém vyřešil?

Masare , k tomu původnímu výpočtu - prostě jsem počítal blbě, nějak jsem popletl znaménka ..... . Na omluvu uvádím, že v kalkulačce mám špatný aku s pásky (který u nás nikde nekoupím) a tak když chci počítat , musím si do solárního okénka kalkulačky svítit baterkou , no a ta je také v těch mrazech polovybitá ..... . Chce to s ním silné nervy a hned ho nezabíjet .

S těmi náběhy je problém. Ideální je blokování přímo výkonového stupně
a jeho odblokování, až se zdroje a vnitřní struktury io ustálí . Nakonec kdo dělal něco s procesory a více různými různě napájenými periferiemi to zná, po zapnutí to třeba svítí a bliká jako vánoční stromeček , neni-li to dobře ošetřeno. Speciální obvody řeší reset procesoru , ale ty i cizí periferie mohou být "zmatené" .
Tady je výsledek otázka náhody a nikoliv snahy konstruktéra . Náběhy dvou napáječů s různými časy, chování prvků regul.smyček U a I při jejich náběhu , nabité či již vybité různé kondenzátory v závislosti na době od vypnutí atd. Nakonec i možnost různého chování stejných součástek od různých výrobců při různé strmosti náběhu napájení a mezitím ještě asi
milion možností, na které přijdou třeba až cizí ruce či oči - znám dobře z vlastní praxe kdysi dávno .

U některých verzí G400 je to ošetřeno tak, že při náběhu je trvale otevřený tranzistor blokující budící proud konce až do doby , kdy se zdvojovačem vytvoří dostatečné záporné napětí pro řádnou funkci OZ a pak se to teprve uvolní . Ale i tady by se asi dalo pomocí zap/vyp nasimulovat stav, kdy tam to záporné napětí ještě bude , ale správně to fungovat bez překmitů na výstupu nemusí - nebo třeba stačí pomalá regul.smyčka a stejně to může na výstupu vyletět. Tady psal Barnodaj , že na desce je na výstupu fyzicky ještě kond 500u, který ve schematu není. Tak to je asi důsledek nějakých nepravostí ve funkci , možná i ty dvě diody s odporem 10K v OZ U.

Kde píše o těch 500uF na výstupu? Velký kond na výstupu se tu řešil u jiného zdroje.

Strana 3 příspěvek Barnodaje ( 470u/63V) .

lesana87 píše:A jak jsi ten problém vyřešil?

Tak jsem to popletl, ale princip zůstává. Je to už 15let co jsem to stavěl.
V mém případě napětí nevyletělo po zapnutí zdroje, ale naopak po vypnutí. Což je brutální chyba, protože se na výstup dostalo tvrdé napětí z filtračních elytů.
Nevyřešil jsem to nikterak elegantně ale funguje to. Mám tam pomocné relátko, které v klidu zkratuje bázi budicího tranzistoru (u STATRONu je to T1). Relátko po vypnutí zdroje odpadá jako první ze všeho - je napájené (téměř) nevyhlazeným napětím z trafa. Jen aby nedrnčelo, ale reagovalo rychle. Než ostatní napětí popadají, budicí tranzistor je zavřený. Při zapnutí se nic zlého neděje.

Zajistit stabilitu v celém rozsahu napětí a proudů byl problém. Tehdy jsem se snažil jít na to vědecky, podobně jako Milan, jenže vzorečky pro stabilitu smyčky jaksi neřešily proměnné napětí od nuly do maxima a proud to samé. Na výstupu zdroje 0-30V/1A mám kapacitu 5uF.

Na výstupu zdroje 0-300V/0,1A mám 1,5uF. Zdroj 0-300V/0,1A se mi vůbec nedařilo ukáznit, tak jsem to vzdal a doplnil tam odpínatelnou předzátěž. Nechtělo se mi navyšovat výstupní kapacitu.
Ale s dynamickým chováním jsem vcelku spokojený. Překmity napětí při skokovém odlehčení jsem tehdy prohlásil za snesitelné - přesné hodnoty už nevím.

Oprásknul jsem zapojení podle tohoto konceptu: https://www.yumpu.com/xx/document/read/ ... -30-v-1o-a

Milan píše:Strana 3 příspěvek Barnodaje ( 470u/63V) .

470uF na výstupe

PavelFF, jaký tranzistor používáš jako výkonový regulační prvek ve zdroji 300V?
Mi vychází z hlediska bezpečnosti proti přepětí na výstupu nejlépe elektronka.

S elektronkama už neumím. Mám tam paralelně 6x MJE13007 a sedmý jako budicí. Ve druhém zdroji jsou 2SC3039. Vybrakoval jsem je z vyhozených úsporných zářivek. Dal jsem jich pro jistotu hodně, protože jsou spínací, což tady není ideální a že jsem jich měl hrst zadarmo. Žádný zatím neodešel.

Tak jsem se po čase dopracoval k realizaci a mám na stole funkční prototyp, který ještě vylepšuji a týrám třeba skokovou zátěží 0/3A . Původně jsem tam měl pro řízení LM358 , ale ukázalo se , že jejich pomalost / zotavení po saturaci je až 30us , což způsobuje prakticky neostranitelné překmity při skokové zázěži . Nahradil jsem je OPA2991 na redukční destičce na DIL , a je to opravdu znát na dynamickém chování . Až to dobastlím , dám sem podrobnější informace.
Jinak pro kolegy - měřil jsem 10 ks KDY76 z Hadexu , beta při cca 1A mezi 50 a70 , Uceo 9 kusů více než 130V (dál jsem to netýral) a jeden asi 70V .
Jeden 130V jsem ohřál na asi 100 stupnů , Uceo bylo stále nad 130V . Vzhledem k SOAR charakteristice je určitě možné tyto tranzistory použít paralelně pro větší proudy za mrzký peníz . Já tam mám 4 paralelně a jejich celková Cbc nepůsobí v buzení problémy .