Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jakjsi obvykle zvyklý , uheš z tematu . Řeší se použití doutnavky na kontrolu izolačního stavu kondu . Kdy z hlediska použitelnosti pro bastlíře není náhrady , Žeby i s ohledem na cenu ?

robos: ono nejde o to, že by v tranzistorovém obvodu vadil svod 1 uA, ale že takový kond je nestabilní, svod se náhodně mění, zanáší to šum atd. Pokud už je to nějaký obvod, kde na kondu není žádné ss napětí (třeba korekce), tak zase vadí ujetá kapacita. Prostě pokud pro někoho opravuju zařízení, které má být spolehlivé a nechci, aby se mi za týden vrátilo, tak je potřeba všechny tyhle papírové kondy bez milosti vyměnit (možná s výjimkou některých hermetických typů, které jsou opravdu i po těch letech z 99 % dobré, ale to určitě nejsou hovňáky).

Dnes už se to bohužel začíná týkat i elektrolytů, hlavně malých hodnot. Člověk je změří na ESR, kond je dobrý a po pár hodinách provozu náhle chytne silný svod. Kromě známé zeleniny to dělají i malé hliníkové axiály. Stalo se mi to už několikrát, tak už taky ve věcech pro lidi všechny tyto kondy měním. Dost tím utrpí rentabilita takových oprav

BOBOBO píše:Jakjsi obvykle zvyklý , uheš z tematu . Řeší se použití doutnavky na kontrolu izolačního stavu kondu . Kdy z hlediska použitelnosti pro bastlíře není náhrady , Žeby i s ohledem na cenu ?

Ale právě že dneska má většina mladších bastlířů spíš ten voltmetr s vysokým vstupním odporem než tu doutnavku

Ale právě práce s tím voltmetrem je úplně de bilní proti té doutnavce . Zůstaňme na zemi .

Lukas-Peca píše:Dnes už se to bohužel začíná týkat i elektrolytů, hlavně malých hodnot. Člověk je změří na ESR, kond je dobrý a po pár hodinách provozu náhle chytne silný svod. Kromě známé zeleniny to dělají i malé hliníkové axiály. Stalo se mi to už několikrát, tak už taky ve věcech pro lidi všechny tyto kondy měním. Dost tím utrpí rentabilita takových oprav

Bohužel, děje se tak. Svody až přímý zkrat mají hlavně malé hliníkové axiály, klidně i z 80. let a pak ty radiální blechy s epoxidovým vrškem z 60. let, co byly třeba v Dolly. Zelenina se z tohoto hlediska mně jeví líp, protože většinou jen vysychá.

BOBOBO píše:Ale právě práce s tím voltmetrem je úplně de bilní proti té doutnavce . Zůstaňme na zemi .

Co je na ní 🤐? Vezmu zdroj napětí, kond a voltmetr. Doutnavka zhasne, tady holt počkám, až se číslo ustálí, ideálně na 0.

Je vidět , že jen teoretizuješ . Neumím v mém bývalém množství toto dělat . Praktický nesmysl .

To, že ty něco neumíš, neznamená, že to nejde
To je jak ta tvá poučka s osciloskopem a TV. To je poučka typu z nouze ctnost. Samozřejmě, že se spousta závad hledá líp s osciloskopem a u barevné TV už vůbec není co řešit.

Zase jen hloupý úkrok vedle . Proč jsem asi napsal čb ??? Jo , proč bych něco řešil v sekundových záležitostech na minutové celky . Všechno jde všelijak , ale je nesmyslnost , jen něco nablít , ano vše jde i jinak . Škoda času , o ten jde . A doutnavka ho v tomto případě bezezbytku řeší .

A kto potrebuje informácie o tlejivkách a tlejivkových skúšačkách a bez zbytočného balastu, nájde ich napríklad v spomentej knihe Doutnavky od Strnada, v knihe od Diefenbacha Příručka pro opravy přijímačů (s.125), ale hlavne v knihe od Třísku Zkoušečky a jednoduchá měření v praxi elektromontéra (s.63), v ktorej sa nachádza veľké množstvo prípravkov, ktoré stoja za vyskúšanie. Kníh je samozrejme viac.
Treba si uvedomiť, že tlejivka je iba tester - zkúšačka a pracuje metódou gonogo. U gonogo metody je treba nastaviť správny limit pre go a správny limit pre no go. Tlejivkovú skúšačku by som radšej aspoň približne nejako skalibroval, než odhadol, aká perióda bliknutia je ešte OK a ktorá je už krátka. Závisí to od kapacity aj od zvodu.
Takže meranie zvodového prúdu to nie je (iba pre toho, kto chce merať so stopkami v ruke a uspokojí sa s 20-30% chybou).

->Lukas-Peca: Vidím to podobne. Aj som napísal, že časom sa zvod môže zhoršovať, takže ja by takému kondenzátoru neveril. Na druhú stranu mi vadí, keď vidím zreštaurované rádio s krabicovými kondenzátormi a pod. Mne to kole oči. Ja by som menil vnútro kondenzátora a ponechal vzhľad - aspoň u elektrónkových. Ale to iba teoretizujem, pretože ja nereštaurujem. Sem-tam konštruujem niečo zo starších súčiastok pre seba. Mal som zbierku rádií, ale potom som ju z priestorovo-časovo-finančných dôvodov predal. Teraz to ľutujem. Tie dôvody neboli až také vážne.

Vďaka za info o tých hliníkových. Zrovna minule som kontroloval elektrolyty v prijímači Duetto. Všetkým klesom prúd pod katalógovú hodnotu, ale rozmýšlal som, či to bude platiť aj za týždeň, za mesiac... Asi ich odletujem a zmeriam znovu.

U sbírkového rádia si prostě musíš rozmyslet, jestli chceš původní nebo plně funkční nebo nějaký kompromisní stav. Už se to tu probíralo mockrát a asi nemá význam to tady znova plevelit. Mně osobně se třeba kuchání původních kondů nelíbí, je to takové prznění historie, lepší je původní kond odpojit a někam vedle schovat nový.

Když to budu posuzovat tržně, tak daleko lépe se dá prodat rádio v původním stavu než rádio, které je takto "restaurované".

Další věcí je, že takhle se dají upravit asfalťáky, ale s popraskanými hovňáky stejně nic neuděláš. A bohužel nabídka axiálních kondenzátorů klesá.

Spolu s počtem zařízení ......
Jo nyní si vzpomenu že CD navrhovali technici v roce 35 .... minulého století .

Sovětští, že jo.