Jaký máš názor na bi-wire?TheLastUnicorn píše:Takže to taky není nutné přehánět a na ty 3m používat stříbrný kabel průřezu 75mm2...ale opět není úplně jedno, jakým drátem to propojíte.
Opět kyslíkuprostá měď (OT z tématu o NC430)
Moderátor: Moderátoři
Stability zdrojů signálu, preampů a koncových zesilovačů by musely být špatné z výroby tím pádem asi u nás všech, protože se ty rozdíly v cinchových kabelech projevují prakticky u kohokoliv. Někde více, někde méně, ale jsou. Nikdo nemáme prakticky stejný aparát. Jsou tam zastoupené ACCUPHASE, Kenwood, Musical Fidelity, Brassany, Luxmann, Customworks, Yamaha ... Takže co s tím včíl? A jsou to sestavy z vyšších tříd, co nové stály tenkrát asi balík.feliz_navidad píše:A na vstupu powerampu je ještě RC článek s R stovky ohmů.Cust píše: Pokud ale je preamp citlivý na zatěžovací kapacitu, což vždy je, ale dá se s tím trochu pracovat, tak je závislost přednesu na parametrech geometrie vodičů a izolace - permitivita/délka/kapacita daleko významnější.
Obvykle vyhoví, když dáš mezi preamp a kabel odpor okolo 10 Ω. Předpokládám, že to výrobci dělají a pak je ti v celku jedno, jestli má kabel odpor 0.001 Ω nebo 0.01 Ω. Významně záleží jen na kapacitě kabelu a odolnosti zdroje signálu na ni.
Výrobci hifistických kabelů technická data moc neuvádějí, ale z toho, co je dostupné je zřejmé, že kapacity jsou v rozsahu 35-100pF/m, indukčnost 0,2-0,6uH/m a DCR (bez konektoru) 20-80mΩ/m.
Pokud při délce kabelu kolem 1m způsobí změna kapacity 35-100pF slyšitelný rozdíl (potvrzený opakovaným ABX testem) v podání vysokých kmitočtů, tak to není zázračným kabelem ale tím, že je konstruktér preampu idiot.
Zaměřil bych se na stabilitu preampu při komplexní zátěži. Viz poslední věta předchozího odstavce. Se stříbrem to nesouvisí.VASEK_W píše:Rozdíl ve zvukovém projevu mezi postříbřeným a nepostříbřeným provedením téhož kabelu je v přenosu vyšších kmitočtů, ale jejich, nechci říkat zvýraznění, spíše použiji slovíčko vyšším zastoupení, oproti bez postříbření. Jde to opravdu poznat ve slepém testu, kdy na agresivnější nahrávce Vás to až "píchá" do uší, kdežto čistá měď tu agresivitu vyšších kmitočtů a jejich náběžných hran (protože hudební spektrum nejsou jen sinusovky) trochu potlačí a vyhladí, a pak i dlouhodobější poslech se stane snesitelným.
Vašek
Rozdíly mezi kabely prostě jsou, stejné poznatky o ovlivňování zvuku máme i u reproduktorových a silových kabelů. Navzdory teoriím o fyzice, co je údajně stejná a neměnná pro přenos signálu vodičem.
A jak bylo také někým zmíněno výše, podstatný vliv může mít nejen u reproduktorových kabelů celkové provedení jader, jejich geometrie, použité materiály na izolaci a její provedení, atd...
Když bychom vycházeli z teorie, že jakýmkoliv kabelem projde signál bez ovlivnění, tak proč tedy ještě po sto letech poslechu hudby existuje tolik různých variant a provedení kabelů? Nemělo by tedy už po těch letech být konečně ověřené, změřené, a mnoha dalšími testy vyhodnocené, a jasně dané celosvětovou normou, že jakékoliv modifikace jsou k ničemu, a stačí všem jen obyčejná standartizovaná stíněná dvoulinka jednoho rozměru a provedení, byť vyráběná různými výrobci?
Ještě tam byl dotaz na bi-ware propojení reprobeden a zesů.
Jeden kolega to má propojené jiným kabelem na basovou sekci (tuším tam má TASKER 2x4mm2), a jiným kabelem na středovýškovou sekci (zde má snad křížovou čtyřku z CYSY 4x2,5mm2). Tu kombinaci si hledal docela dlouho, ale výsledek je velmi dobrý. Pokud se tam dají stejné kabely na obě sekce, tak je zvuk z reprobeden o dost horší.
Zakončím to tím, že jsou hlavně mladší ročníky co mají zatím dobré uši, a ti ty rozdíly zatím všechny slyší. My starší, už si to jen necháme chvílemi vyprávět
A tímto opravdu z mé strany debatu ukončuji, již se budu vždy večer před spaním jen kochat dalšími příspěvky
Mějme se krásně, poslouchejme s radostí svoji oblíbenou muziku, nezáviďme si ani ty různé kabely a další hifi hejblátka podle hesla: někdo je na vdolky, někdo na holky, a někdo na hifi
Prostě jsme od přírody každý jiný, a tak to má být.
Vašek
Prečo je na trhu také množstvo káblov?
Lebo vždy sa nájde nejaký blbec, čo si kúpi aj ezoterický kábel.
Na trhu je množstvo káblov, lebo majú rôzne použitie. Niekde je prioritou odolnosť vôči rušeniu, niekde mechanická odolnosť, niekde hrúbka a hmotnosť, niekde cena. To sú parametre protichodné, ktoré nejde splniť jedným štandardným káblom. Už som to tu niekde na bastlirne písal, ako som k elektrickej gitare zbastlil kábel z koaxiálu RG58 a bol som prekvapený, jak veľmi je mikrofonický. Každé klepnutie po kábli bolo počuť v repraku. Po originálnom audio kábli som mohol dupať a nebolo počuť nič. Teslácka tienená šedá dvojlinka bola niekde medzi.
Bi-wiring: Kľudne si upleť z káblu vrkoč, výsledkom bude vždy len nejaká komplexná impedancia. Žiadné čary.
Bi-amping: Kedysi cena pasívnej reproduktorovej výhybky bola zlomkom ceny zosilňovača. Koncept pasívnych reproduktorových výhybiek bol v tom čase samozrejmosťou. Nevýhodou pasívnych výhybiek je strata asi tretiny výkonu. Dnes by malo byť samozrejmosťou, že každý reproduktor by mal mať vlastný zosilňovač, najlepšie umiestnený v tesnej blízkosti reproduktora. Odpadá tým pasívna výhybka, odpadá dlhý kábel, miniaturizácia v dnešnej dobe to umožňuje. Rozumný hifista vie, že pasívna výhybka je najväčšie zlo a prioritne sa jej zbavuje. Nerozumný hifista kupuje ezoterický kábel.
Full range: Hifista vie, že celé akustické pásmo sa nedá pokryť jedným reproduktorom a je nutné použiť viacpásmové reprosústavy. Osvietený hifista vie, že pokrok pokročil tak, že toto dnes platí pre ozvučovanie koncertov, diskoték, politických mítingov, ale že výkon dostatočný pre ozvučenie bežnej obývačky dokáže dnes v celom akustickom pásme poskytnúť jeden celopásmový reproduktor. Lebo ak sa bavíme o dokonalej reprodukcii zvuku, tak skladanie výsledného zvuku z viacerých reproduktorov umiestnených v priestore vo vzájomnej vzdialenosti porovnateľnej s vlnovou dĺžkou akustických vĺn má tisíc-krát väčší vplyv na skreslenie, než hocjaký kábel, ktorého elektrické rozmery sú v porovnaní s vlnovou dĺžkou signálu zanedbateľné. Do toho ešte výhybky vnášajú fázové posuny... To už je potom dobrá aj empétrojka. Preto porozmýšľaj, či sa vo svojom hifi náboženstve uberáš cestou správnej viery.
Tak to se s tebou budu hádat. Možná bys moh mít pravdu při minimální hlasitosti, v noci v baráku na samotě u lesa daleko od veškerejch komunikací a mimo letecký koridory. Ale v momentě, kdy si chci vychutnat orchestrálku v plný hlasitosti, musím vzhledem ke kompromisům vyžadovanejm technologickým řešením elektro-akustickýho dynamickýho měniče, jakým běžnej reproduktor je, volit MINIMÁLNĚ dvojpásmovou reprosoustavu. Ano, dá se diskutovat o náhradě pasivní vexly aktivním dělením s oddělenýma zesilovačema, ale to rovnoměrný vyzáření celýho slyšitelnýho spektra jedním měničem je od určitýho minimálního výkonu technicky nereálný.samec píše:...
Full range: Hifista vie, že celé akustické pásmo sa nedá pokryť jedným reproduktorom a je nutné použiť viacpásmové reprosústavy. Osvietený hifista vie, že pokrok pokročil tak, že toto dnes platí pre ozvučovanie koncertov, diskoték, politických mítingov, ale že výkon dostatočný pre ozvučenie bežnej obývačky dokáže dnes v celom akustickom pásme poskytnúť jeden celopásmový reproduktor. Lebo ak sa bavíme o dokonalej reprodukcii zvuku, tak skladanie výsledného zvuku z viacerých reproduktorov umiestnených v priestore vo vzájomnej vzdialenosti porovnateľnej s vlnovou dĺžkou akustických vĺn má tisíc-krát väčší vplyv na skreslenie, než hocjaký kábel, ktorého elektrické rozmery sú v porovnaní s vlnovou dĺžkou signálu zanedbateľné. Do toho ešte výhybky vnášajú fázové posuny... To už je potom dobrá aj empétrojka. Preto porozmýšľaj, či sa vo svojom hifi náboženstve uberáš cestou správnej viery.
A kutilmile - nelituju tě
https://www.hifi-voice.com/testy-a-rece ... ka-veritas
Samec:
Bi-Amping NENÍ aktivní výhybka. Bi-Amping je zapojení stejné jako Bi-Wiring, tedy PASIVNÍ výhybka s oddělenými přívody pro každé pásmo.
Bi-Wiring má od zesilovače samostatný kabel pro spodek a samostatný kabel pro středovýškovou část.
Bi-Amping používá oddelené zesilovače pro spodek a pro středovýškovou část, ty ale přenášejí shodný celopásmový signál. Jeden napájí spodek, druhý středovýšku.
Filozofie je ta, aby se u Bi-Wiringu "neovlivňoval na kabelu přenos různých částí spektra" a u Bi-Ampingu aby se "zesilovač nezatěžoval celým spektrem".
Stále jsou to ale způsoby, jak se připojuje PASIVNÍ výhybka.
(Jestli to má nebo nemá přínos, to neřeším. Pouze upozorňuju na chybný výklad označení.)