Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tomu se říká "házet perly sviním." Svině není nadávka, to je prostě nevhodný adresát, jiná cílová skupina. Mylný předpoklad, že kdo stěží chápe Medvídka Pú, bude nadšenej z Vojny a míru.
Pokud se pamatuju, nikdo jsme nebyli schopni v tom věku rozjímat nad myšlenkami skrytými za textem, který byl nad naše síly. Maximálně jsme dokázali převyprávět děj, pokud nějaký byl. Tolstého zrovna ne, ale některé povinné autory jsem pobral později. Díky Bohu za mého češtináře Hrušku, který mi místo Tolstého podstrčil třeba Tomanova Sokrata (a trefil se).

Konečne aj ja rozumiem rozdielu medzi mně a mě. Tieto tvary sú pochopiteľné a v podstate logické. Iné je to s písaním krúžkového "ů" vs. dlhého "ú". Zaujímavý je už len dôvod existencie "ů", ktorý je samozrejme v histórii. Každý by mal vedieť, kde sa ktoré ů/ú používa, ale pôvod a dôvod krúžkového "ů" mi nikto z mojich českým a moravských známych nedokázal vysvetliť. Je to taká raritka, ktorých má v sebe každý jazyk dosť a dosť.

ransom píše:No jo, zato pro naše dětské duše byla Niagára nebo Cesta na Okoř přímo vrcholem hodnotné poezie...

Ale pamatuješ si je dodnes.
Od té doby vznikla spousta textů, které se dají i u toho táboráku zazpívat, a přitom stále zůstávají výsostně české, i když originál byl v jiné řeči. A nemusí to být zrovna folk, country, či trampská, vždyť stejně se hraje Olympic, Katapult, Karamel, Chinaski, Kryštof, Buty, Mandragé, Wanastowky, či Hejma, jako Pavel Žalman Lohonka, Nezmaři, Vojta Kiďák Tomáško, Nedvědi, Marien, Klíč, Jelen, Nerez, Alfasrnec, Ponožky pana Semtamťuka,... a to jsem hrábl jen do vrchní vrstvy té hromady.
Proto mají moji úctu všichni, kdo si hrají s češtinou na úrovni, s texty zapamatovatelnými a, jako třešnička na dortu, dávajícími smysl.

Hill píše:...
Od té doby vznikla spousta textů, které se dají i u toho táboráku zazpívat, a přitom stále zůstávají výsostně české, i když originál byl v jiné řeči. ...

Velká sranda je například "Bedna vod whisky". Spousta lidí si myslí, že to je českej cover původního songu v EN - a vono prd, je to čisťoučkej českej originál od Mikiho Ryvoly ...

robos píše:Konečne aj ja rozumiem rozdielu medzi mně a mě. Tieto tvary sú pochopiteľné a v podstate logické. Iné je to s písaním krúžkového "ů" vs. dlhého "ú". Zaujímavý je už len dôvod existencie "ů", ktorý je samozrejme v histórii. Každý by mal vedieť, kde sa ktoré ů/ú používa, ale pôvod a dôvod krúžkového "ů" mi nikto z mojich českým a moravských známych nedokázal vysvetliť. Je to taká raritka, ktorých má v sebe každý jazyk dosť a dosť.

To pochází z konce 14. a začátku 15. století, kdy Mistr Jan Hus chca zjednodušit psanou češtinu do lidu srozumitelnější podoby vymyslel interpunkci čili "nabodeníčka". Většina hlásek, který dnes píšeme s nějakým znamínkem (háčkem, čárkou ...) se totiž do tý doby v písemným projevu psala jako zdvojenej základní znak, nebo se podobně jako v germánskejch jazycích k základnímu písmenu psalo druhý, naznačující prodloužení jeho znění. Hus tohle celý chtěl odstranit a udělat jinak, po česku = po svým. No a zrovna v případě kroužkovanýho "ů" se to psalo jinak na začátku slova (tam se to psalo zdvojeně) a uvnitř ve slově - tam se zrovna používalo složení písmena "u" s písmenkem "o" - a tak Hus to "o" jednoduše začal psát NAD to "u", který mělo znít prodlouženě ...

To není interpunkce, šmarjá, ale diakritika. Interpunkce jsou znamínka mezi slovy, proboha. Karle, kurňa!

U Karla je problém, že onehdá dokončili jenom polovinu oprace. Normálně se ušmikne to dole a pak se odebere polovina mozku. Tady nejdřív odebrali tu polovinu mozku a pak z nějakého důvodu neudělali tu první část...

ransom píše:To není interpunkce, šmarjá, ale diakritika. Interpunkce jsou znamínka mezi slovy, proboha. Karle, kurňa!

Sorráč, Hus ale do češtinu nacpal oboje ... Ono když odbíháš ke klábosnici z kuchyně, kde ti bublají 2 hrnce svíčkový na oslavu, tak jseš radši myšlenkama v tý kuchyni ... Tady mám výhodu, že mě jako správná guvernantka opravíš - v tý kuchyni to za mě ale dost dobře pohlídat nemůžeš.

Ne, Hus do češtiny zavedl diakritiku, tedy nabodeníčka. A ani to nebyla zas taková novinka, čárky pro dlouhé písmeno kupodivu znala i latina, byť se to běžně nepoužívalo.

Proč se pro diakritiku používá označení "nabodeníčka"?

To se musíš optat Mistra Jana z Husi.

Toho se jaksi už nezeptám.
Zeptal jsem se tedy UI Gemini, ale jejímu vysvětlení moc nevěřím. Nebo má pravdu?

Mňa zase zaujíma, prečo sa tomu hovorí čárky a háčky, a nie dĺžeň a mäkčeň

robos, opýtaj sa na bodkočiarku.

Lebo cestina nema ĺ ani ä

robos píše:Každý by mal vedieť, kde sa ktoré ů/ú používa...

Ale vždyť je to jednoduché. Na začátku slova ú, též u cizích uprostřed.

• "Úúú, na, na, na..." -> poněkud kontroverzní jandovské vokální frázování ve skladbě Podivín (Olympic - Laboratoř). Ústa jsou v tomto případě sevřená (úzce).
• "To je můůůj šrobovák!" -> hádka dvou nadějných techniků v jedné rodině. Ústa tentokrát tvoří kroužek.

Doporučuju zkoušet před zrcadlem.