Všeobecně je možno konstatovat, že běžné, polštářkové či diskové keramické kondenzátory československé výroby jsou až na několik málo typů velmi mizerné.
Týká se to hlavně keramických kondenzátorů s nevalnými vf i nf vlastnostmi i nevalnou teplotní stabilitou z hmoty Supermit, používaných převážně pro blokovací účely. Jde o typové řady TK682-684 /diskové/ a TK782-TK784 /poštářkové/, defacto jediné řady svého druhu v sortimentu pasivních součástek Tesly.
Používaly se pro blokování a problematické snížení vf impedance ss napájecích cest, při nižších napětích i blokování diod usměrňovačů proti rušení, blokování vstupů od tlačítek do logiky proti rušení, nebo v soustavách cmos logiky i jako nenáročné "zpožďovací" a "přídržné" členy.
Mnohdy byly jako znouzectnost použity na takových místech, kde by je /vzhledem k jejich mizerným vlastnostem/ nečekal ani amatér. Například v hodnotě 150n/32V jako součást výstupního Boucherotova členu v AZS222/223 i jinde, například v televizních modulech Z série C43x, tedy jako součást Boucherotu u A2030V. V HiFi přijímačích řady 813-816A byly použity občas dokonce jako vazební, občas byly používány i do nf korekčních obvodů, přičemž jejich obrovská tepelná závislost nikoho netrápila.
Popravdě - z bláta do louže. Jedno období vlastně nebyl k dispozici např. do korekcí lepší svitkový kondenzátor, než řada TC235-TC237. Takže jestli někam k basovému poťáku namontovali místo TC235 47n/160V keramiku 47n/32V, tak ve výsledku to zákazník ani nemohl poznat.
Šlo o hrozné období našich elektronických dějin, kdy byly ze svitků k dispozici jen papír/hovna TC171-175, MP/hovna TC180-185, pak polyester TC235-237 a semtam polystyren TC281-283. Až mnohem později se díky Oravě začaly objevovat jasně červené, hranaté MKTčka Iskra KBU od jogurtů, hnědočervené bulharské MKTčka MPTPr96 s proměnným RM

, semtam něco slušného, žlutého z NDR /TGL55163, TGL43199/ a když už bylo jó zle, tak špicové zelené i žluté MKT axiály od ERO, od těch krachujících západních Němců

My sami jsme kromě skvělých, ale drahých terylenů pro průmysl, armádu a pak ještě pár oslovin neuměli vyrobit trochu slušný, axiální ani radiální svitkový kondík!!
Taková ostuda - málem elektronická velmoc celého východního bloku a oni nemají svůj, fakt slušný svitek. Tak blbě na tom jsou, že si je musej do výroby TV převážně dovážet...ne-hy-nou-cí ostuda, fakt.
Žluté MKT TC215-219 se začaly dělat až poměrně dost pozdě a s pěknými problémy /ty problémové má kamarád ve sbírce, mají svody jak prase/, o válcové řadě TC205-209 ani nemluvě.
Supermit je bohužel příšerný svinstvo, nejhorší z tuzemských keramik. Ani vlastně nevím, zda některé starší, zahraniční keramiky větších kapacit se chovají podobně, jako Supermit - viz níže poznámku o polaritě. U zahraniční, velmi šikovně malé keramiky a zároveň velkých kapacit /běžně až 470n na 50V, třeba ruský je dole na obrázku/ jsem si podobného chování nikdy nevšiml a to jsem je jeden čas používal /vykuchané/ velmi často, někdy i 14-16 na desce u OZ.
Český Supermit poznáte podle písmenového kódu pod hodnotou - Nn, Nq, Ns - přičemž velké písmeno N konkrétně udává typ keramické hmoty Supermit a vše s ním související, druhé, malé písmeno dovolené ss napětí a vlastně nepřímo i rozměry. Druh Ns byl v diskovém provedení TK684 na 40V zaveden až někdy v 80. letech, původně existovaly jen první dvě napěťová provedení.
I mě by docela zajímalo, co zač jsou čtvercové a obdélníkové polštářky, pouzdřené v krvavě červené hmotě, mám je až do 0,1uF/40V=. Mnohé větší kapacity jakoby tlustší a obdélníkové s vývody na kratší straně, menší kapacity, ale na vyšší napětí byly asi do 22-33n čtvercové a mám i hodně kusů na 250V=.
Nevíte prosím někdo přesně, co to je za keramické kondenzátory?
Bývaly jich plné první tranzistoráky i polovodiči osazená stolní rádia - spolu s hliníkovými radiálními elyty TC941-944.
Supermit je značen takto:
n = 12,5V
q = 32V
s = 40V
Tyto supermitové kondenzátory mají ještě jednu zvláštnost a vlastnost, o které je řeč ve skenovaném obrázku. Ten pochází z přehledového katalogu KK výroby Tesla Hradec Králové a z roku 1981.
Radím dobře zapamatovat a nejlépe uložit, protože to u keramiky vůbec není častý jev. Přepólovaně zpět namontovaný kondík nejenže chytne zvětšující se svod - on se po celkem brzké době úplně a natvrdo prorazí. O tom katalog samozřejmě diplomaticky nehovoří, jen informuje a doporučuje
Píšu o tom proto, že právě tento druh keramik má hned po elektrolytech druhé, čestné místo v žebříčku poruchovosti pasivních součástek.
A přílohu z oficiálního zdroje přikládám proto, že se zde, na webu nedávno s údivem zjistilo, že o této vlastnosti supermitových keramik téměř nikdo neví.