Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

rctamiya > Cívky na desce nahoře vedle ladicího kondenzátoru jsou vstupní obvody. Už jsem o tom psal v téomto vlákně asi před 2 dny. Šroubováním jadérek upravuješ souběh s oscilátorem, což pro začátečníka znamená, že ve svém důsledku zvyšuješ citlivost příslušného rozsahu.
Naladíš nějakou stanici na SV, třeba SV vysílač Dobrochov, který by na stupnici měl být někde kolem značky "BRNO". Až se vysílač ozve, nastavíš potenciometrem hlasitosti (levý knoflík) nějakou (řekněme střední) hlasitost reprodukce a už s ním nehýbeš. Pootáčením jadérka SV vstupní cívky se snažíš dosáhnout největší hlasitosti. Až to máš, přejedeš si na SV vysílač "PRAHA", je v levém rohu dole a postup zopakuješ. U té Prahy záleží jakou máš anténu a jestli tu Prahu v Opavě dobře chytneš, to neodhadnu.
Pak přepneš na DV a provedeš to samé s Radiožurnálem (Vysílač Topolná 270 kHz nebo 1111 m) a třeba ještě s Varšavou, která tam na severu asi bude dost silná.
Cívky pod šasi (viz fotka součástek pod šasi v tomto vlákně výše) jsou obvody oscilátoru a s tím ti nedoporučuji moc hýbat. Otáčením jadýrek těchto cívek se mění kmitočet oscilátoru přijímače a tím se na stupnici posouvá poloha stanice.
Jinak jsem ti teď poslal osobní zprávu s kontaktem na mého kamaráda který bydlí kousek od Opavy, napiš mu a požátej ho o pomoc. Sbírá stará rádia už řadu let a zkušenosti má. Snad se nějak dohodnete...

Diky, takhle jsem to pochopil....a co teda s tema jaderkama vzadu v tech valcich, tam mam postupovat jak?
Jeste mi prosimte sdel, kde se ma na stupnici nachazet ten Radiozurnal.
Dekuji!

A vyměnil jsi už ty kondenzátory?

rctamiya píše:Jeste mi prosimte sdel, kde se ma na stupnici nachazet ten Radiozurnal

Franta píše:Pak přepneš na DV a provedeš to samé s Radiožurnálem (Vysílač Topolná 270 kHz nebo 1111 m) a třeba ještě s Varšavou, která tam na severu asi bude dost silná.

nemůžu se nějak zbavit dojmu,
že vůbec nečteš předchozí příspěvky s radami !
. . . a nebo si z nás děláš pr*el . . .

Lukas-Peca: Tim jsem zacinal.
ok1hga: Promin, cetl jsem to vespechu.....

Cesky rozhlas plus na SV mam na stupnici mezi Graz a W. Deutsch.
Melo by to byt nekdy na 950kHz?
Je to tak OK?

kmitočty AM vysílání jsou tady,
ale ČTÚ v tom má taky nějaký bordel . . . nesedí názvy stanic.

Na stupnicích přijímačů z období padesátých let samozřejmě nejsou názvy současných vysílačů. Např. na SV: BRNO byl vysílač v Komárově u Brna, ten je již mnoho let zrušený a stožáry vysílače sejmuty, ale blízko pozice značky BRNO je signál současného SV vysílače ČR2 na 954 kHz (200 kW), je to u obce Dobrochov poblíž Prostějova.
Zato pozice SV vysílače PRAHA (Liblice, odbavuje také program ČR2) na 639 kHz (2x750 kW) by měl na stupnici sedět, tento vysílač pracuje na tomto kmitočtu desítky let. Na SV také nenajdeš BRATISLAVU nebo WIEN (Bisamberg), tyto vysílače a mnohé další na SV již neexistují.
Na DV najdeš Radiožurnál (Topolná) přibližně tam, kde je v levém dolním rohu stupnice údaj "ČSR 1102,9" tento údaj je v metrech jenže vysílací kmitočet Topolné byl maličko upraven na 1111 m. Ale např. Warszava vysílá na stejném kmitočtu, takže její signál by měl být tam, kde je na DV části stupnice její značka.
Co se týká postupu dolaďování MF propustí, psal jsem to v tomto vlákně už dříve, najdi si to (petrolej atd...).
Přikládám fotku stupnice Talismanů 306U a 308U, detailní fotka je sice typ 308U, ale názvy a značky vysílačů jsou shodné s typem 306U.

Na stupnicích přijímačů z období padesátých let samozřejmě nejsou názvy současných vysílačů. Např. na SV: BRNO byl vysílač v Komárově u Brna, ten je již mnoho let zrušený a stožáry vysílače sejmuty, ale blízko pozice značky BRNO je signál současného SV vysílače ČR2 na 954 kHz (200 kW), je to u obce Dobrochov poblíž Prostějova.
Zato pozice SV vysílače PRAHA (Liblice, odbavuje také program ČR2) na 639 kHz (2x750 kW) by měl na stupnici sedět, tento vysílač pracuje na tomto kmitočtu desítky let. Na SV také nenajdeš BRATISLAVU nebo WIEN (Bisamberg), tyto vysílače a mnohé další na SV již neexistují.
Na DV najdeš Radiožurnál (Topolná) přibližně tam, kde je v levém dolním rohu stupnice údaj "ČSR 1102,9" tento údaj je v metrech jenže vysílací kmitočet Topolné byl maličko upraven na 1111 m. Ale např. Warszava vysílá na stejném kmitočtu, takže její signál by měl být tam, kde je na DV části stupnice její značka.
Co se týká postupu dolaďování MF propustí, psal jsem to v tomto vlákně už dříve, najdi si to (petrolej atd...).
Přikládám fotku stupnice Talismanů 306U a 308U, detailní fotka je sice typ 308U, ale názvy a značky vysílačů jsou shodné s typem 306U.

Chtel bych se jeste zeptat, jestli se nevali nekomu navic zadni stena na 306u.
Dale, jestli je teda normalni, ze po pripojeni do site po zapnuti jedna uhc21 prudce nazhavi a pak se srovna s ostatnimi, nebo je vadna...kazdy pise neco jineho...
A jeste....cim jste vylestili do lesku bakelit....
Dekuji.

rctamiya píše:A jeste....cim jste vylestili do lesku bakelit....

http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=26880

rctamiya > elektronky v přijímačích tzv. "univerzálního" zapojení mají žhavicí vlákna zapojeny sériově. Po zapnutí se běžně stává, že některá žhavicí vlákna mohou intenzívnějí zasvíti a až se za chívli teplota vláken ustaluje, tak už žhne stejně jako ostatní. Není to závada a elektronku ani přijímač to neohrožuje.

Povrchová úprava-leštění starého bakelitu, tak to je téma málem na vědeckou disputaci. Bakelit je fenol-formaldehydová pryskyřice a na rozdíl od termoplastů, které v hotovém stavu teplem opět měknou a mohou se dále tvarovat, je bakelit tzv. termoset, který po vylisování do formy již nelze dále tepelně zpracovat, leda ho spálit...
Aby výrobci při výrobě výlisků ušetřili pryskyřici, přidávají do ní tzv. plnidla, což mohou být různé hmoty které se při lisování s bakelitem dobře propojí: papírem počínaje přes textil až po minerální moučky. Bakelit (ale v určité míře i jiné platické hmoty) má jednu nepěknou vlastnost, a sice že působením UV záření jeho hmota degraduje, tj. postupně se na povrchu mikroskopicky rozpadá. Degraduje však pouze hmnota PRYSKYŘICE, nikoliv hmota přidaného plnidla. To se opticky projevuje tím, že povrch bakelitového předmětu vystavený UV záření ztrácí svůj původní lesk a časem se stane matným.
Občas problesknou zcestné názory, žeprý je to a) teplem, nebo b) oxidací... Není to pravda, ať za a) nebo za b), stačí se podívat do vnitřku vyčištěné (!!!) skříňky Talismana, jak je vnitřní povrch i po desetiletích krásně leskný, a to vzdor provoznímu teplu i vzduchu s kyslíkem uvnitř skříńky. Zato vnější povrh bývá po letech prakticky vždy matný, ale např. zase na spodku je skříňka docela lesklá. Čili: plochy bakelitového výlisku které jsou dlouhodobě vystavený UV záření (nemusí to vždycky být přímé sluneční světlo!!) jsou matné. Pryskyřice degradovala a zůstává plnidlo.
Co s tím?
Diava to sice na pár dní schová, ale pak vyschne a protože je mastná, nachytá se na povrch prach.
Jediná metoda je vyleštění přípravkem s jemně abrazívním (brusným) účinkem. Postředek který je běžně dostupný, je leštěnka na staré autolaky, která navíc obsahuje silikonovou příměs.
Nejprve je ovšem nutno skříňku DŮKLADNĚ zbavit všech nečistot. Kdesi tady kdosi psal, žeprý "mýdlo a jiné alkálie (!!)" prý povrch bakelitiu poškozují. Nesmysl! Můžeš se přijít podívat na moje renovované a vyleštěné Talismany, nebo viz fotka třistašestky výše!
Můj postup: Důkladná očista v teplé vodě s přidáním pracího prášku, tj. nejprve tak půlhodinku odmočit, potom povrch skříňky odrhnout jemnějším kartáčkem na ruce, to zbaví skříňku jak zbytků degradované pryskyřice, tak také veškerého svinčíku pocházejícího z kuchyňských výparů (plynové sporáky a výpary při vaření) přítomných včetně prachu v každé domácnosti.
Po uschnutí se bohužel obnaží struktura degradovaného povrchu - a někdo se teď může vylekat, že je povrch "poškozený". Není, jen je důkladně umytý a po vysušení připravený k leštění. Jestliže povrch není důkladě odmaštěný a zbavený nečistot, jakékoliv následené "leštění" pouze zapatlá původní špínu ještě důkladněji.
Skříňku zbavenou popsaným způsobem letitých nánosů nečistot a degradované pryskyřice, leštím zmíněnou leštěnkou na staré autolaky podle doporučení výrobce přípravku. Jak jsem se zmínil, taková leštěnka má mírně brusný účinek, takže se nediv, že hadřík nebude čistý, ale budou na něm zahnědlé fleky, to jsou mikroskopické částečky bakelitové pryskyřice, kterou leštěnka odbrousí. A právě o to jde, aby se degradovaný povrch nejen nasytil silikonem, ale pokud možno také jemně přebrousil.
Jinde popsaný postup leštění na hadrovce s jemnou brusnou pastou je také možný, ale jednak je nutno pamatovat, že ty brusné pasty jsou určeny především k leštění kovových předmětů a jednak je riziko, že se může leštěné místo náhle přehřát a bakelit se připálí, to už ale nejde opravit. Zatímco při leštění ručně se nemusíš bát přitlačit, na hadrovce je to právě naopak...

Na vyleštění bakelitové skříňky starého Talismana...zubní pasta hodit se může. Zkazit moc není co a výsledek možná předči očekávání.
http://pocitace-a-prislusenstvi.porad.c ... astou.html
http://www.qkiz.pl/blog/amiga/gotowe-ro ... teStyle=15

Dekuji vsem za nazory, hlavne Frantovi.
Co se tyce tech kondenzatoru, ktere jsem menil...nevadi, ze jsem je nahradil keramickymi misto svitkovymi??

rctamiya píše:...nevadi, ze jsem je nahradil keramickymi misto svitkovymi??

může to vadit, keramické mají obvykle větší svody než svitkové a také nejsou tak stabilní . . .
navíc keramické kondy v době výroby Talismana nebyly . . .