Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

To je těžké. V jeskyní bude každá anténa na SV/KV fungovat blbě. To, co bude z těch "blbých" řešení nejlepší se od stolu asi nezjistí. Jinak předpokládám, že když budeš mít TX na pevný kmitočet, tak v jeskyni už nic ladit nebudeš. Naladíš to doma, pokřižuješ se, a budeš doufat, že se pánbůh tentokrát nad tebou smiluje.

Tak to ladím a ladím... Sestava je zatím takováhle: vysílač, pí-článek, odpor 47Ω. Postavil jsem udělátko k detekci anténního proudu, sestávající se z toroidní cívečky na vstupu, usměrňovače a µA metru. Toroidní cívkou je protažený živý konec zátěže, tedy odporu 47Ω.
Nejlepší výkon byl při předpětí v gate 4,5V, proud ze zdroje je 960mA-1,15A.
To se ale tranzistor začíná docela péct a při znovu zapnutí se to nerozběhne.
Nastavil jsem tedy předpětí 500mV, tranzistor je výrazně chladnější, vf proud o asi 20% nižší, na zátěži, 5W odporu, se nedá udržet prst.
Tlumivku v drainu jsem zkoušel od 3,5µH do 15µH, ale výraznější změnu jsem nepozoroval.
Toroidní cívky v pí-článku se hřejí, to by asi neměly? Mění se zahřátím parametry cívek?
Děkuji

Nech tam 15µH

Předpokládám že se bavíme o tom zapojení od LA3ZA. V první řadě bys měl naladit pí-článek. A to můžeš dělat i při nějakém malém výkonu. Potřebuješ k tomu pouze nějaký rozumný detekovatelný signál. Ono, když se ti vše hřeje, tak nevíš, jestli je to špatně přizpůsobené nebo špatně nastavený pracovní bod. Ta proudová sonda sice není špatná ale lepší by byl pro tyto účely PSV metr. On ten PSV metr, není zase tak složité zařízení. Při trošce pečlivosti bys ho udělal i ze šuplíkových zásob. Ale když doma nic nemáš (měřící techniku), tak ho ani nenastavíš. Proto se mě zdá výhodný tento typ, který se nastavovat nemusí. http://hamshop.cz/plosne-spoje-c7/plosny-spoj-psv-mustek-i30/. Ten je nastavený z principu činnosti. Při provozu ti ferity nesmí hřát. Jsou silně teplotně závislé a při překročení Currieho teploty by mohly úplně ztratit magnetické vlastnosti. Na cívky v pí- článku bys měl použít železoprachový materiál http://www.ges.cz/cz/elektronicke-soucastky/jadra-indukcnosti/zelezoprachova-jadra-amidon/material-2-kmitocet-2-30mhz/SAG63.html. Ta tlumivka v drainu není kritická a když se ti povede ten konec vybudit, tak může být těch 10 - 15 uH. No a když budeš na 50 Ohm, tak můžeš začít experimentovat s MLA. Nebo můžeš vyzkoušet jinou anténu. Pak se ani nemusíš trápit s těmi 50 Ohmy, protože ty náhražkové antény o kterých se asi bavíme budou impedančně úplně mimo a zase budeš potřebovat ten PSV metr abys je tím pí-článkem přizpůsobil. Možná ještě poznámka. Přizpůsobit dvojitý pí-článek je poměrně složité. Ve hře jsou i ztráty. Možná by bylo jednodušší udělat přizpůsobení L-článkem. Kvalita přizpůsobení bude stejná, obsah harmonických bude vyšší. To by v jeskyni nemělo vadit. No a jestli budeš chtít být akurátní, tak si z L- článku zpětně zjistíš výstupní impedanci samotného konce a můžeš to přepočítat znovu na pí-článek. Takhle nějak to vidím já.

Pokusil jsem se spočítat L článek tím způsobem, že jsem v kalkulátoru http://leleivre.com/rf_lcmatch.html zadal vstupní odpor zkusmo a v Multisimu odzkoušel. Nejlepší výkon mi vyšel při vstupním odporu L článku/výstupním odporu vysílače 2,5 Ω. L mi vychází 0,54µH a C 4n7. Na výstupu byl rezistor 50Ω.
Nejsem si ale moc jist, pokusím se najít pro názornost konkrétní řešení.

Základ je, abys měl v tom článku správný materiál, proto tam dej železoprachové toroidy z PC zdrojů a nic se hřát nebude. Včetně té cívky v Drainu tam dej taky toroid z PC zdroje, natoč na něho 12 závitů.

Ferit N1 nejde použít? Mám jich tu pár v šuplíku. Měly by vyhovovat dle tabulky od 1,5MHz do 10MHz. PC zdroj k rozebrání nemám a u Bučka nic jako železo-prachové jádro neznají... Mají jen jádra se starším značením H a N.

Žluto-bílé železoprachové toroidy ze zdrojů jsou podle Amidonu materiál 26 a ten je do 1MHz. Pro 3MHz je spíše červeno-bezbarvý materiál 2 (250kHz-10MHz).

ja myslim ze cerveny ...

A co tu cívku v L článku udělat vzduchovou? Na těch 600nH se to bude i citlivěji nastavovat. Na jádru by vycházely tak dva závity.

Původně jsem navrhoval udělat všechny cívky vzduchové. 0.6µH je 10 závitů na průměru 8mm, drát 0.8mm.

Sehnal jsem si trochu lepší osciloskop, takže je to hned příjemnější práce.
Takže k tomu L článku:
amplituda signálu na výstupní zátěži 47Ω pohybuje kolem 40V, v určitém okamžiku se při ladění projeví skokové zvýšení amplitudy o nějakých 6V, při dalším snižování kapacity se už ale začíná kazit tvar signálu.
Proudová sonda taky zaznamenala nárust cca o 5%.
Dá se to takhle považovat za správně přizpůsobené?

Cívka je teda vzduchová 600nH a kapacita vychází 2,8n, což by mělo odpovídat výstupní impedanci konce kolem 5Ω. (oproti výsledku simulátoru, kde mi vycházela impedance 2,5Ω)
PSV indikátor ještě nemám, jak bude chvilka, dám to nějak do kupy.

No vidíš, nakonec je to tak jak jsem psal u schéma s KU611 ( byl to odhad,
10 závitů /1µH/ a 2n5 )

No jo, holt jsem k tomu musel dojít vlastní cestou

Gratuluji, vydal jsi se sice vlastní cestou, ale předpokládám, že se pohybuješ někde v okolí optimálního nastavení. Jen mě neladí ta amplituda 40 V na 47 Ohm. to by odpovídalo výkonu cca 16 W. Nemyslíš náhodou 40V špička - špička? Nyní předpokládám, že se chystáš na další krok a to je experimentování s anténami? Docela by mě zajímalo, jaké získáš zkušenosti.