Stránka 5 z 6
Napsal: 30 pro 2016, 11:55
od kokun
Sendyx píše:Ano, 51D byly 9V, a 71D byla 6V trochu většího rozměru - tuším to byly 4 kusy tužek zalité v asfaltu v papírovém obalu.
...
Sendyx - já mám dojem, že i "Typ 71D" byla taky destičková - byla jen o málo větší, než ta 9- tivoltovka. A že byla o něco větší, tak tím měla taky o něco větší kapacitu, než devítka.
Rozhodně nezabrala (v bateriovém prostoru trp) celý prostor po těch čtyřech "tužkách" - tudíž musela být menší, než 4 tužky (dnešní "AA") v držáku. A "minitužky" (dnešní "AAA") v té době ještě neexistovaly (ani ve světě)
A "71D" byla zřejmě jen naše specialita, páč asi ani žádný ekvivalent neměla.
Asi se o nich nic-moc nedochovalo, když se o nich nedá (téměř) nic dohledat na NETu
Napsal: 30 pro 2016, 12:07
od Sendyx
Je to možné, tu 6V jsem měl v ruce jen párkrát, a v době, kdy mne to začalo zajímat už to byl těžce výběhový sortiment. Pamatuju, že to měli někde na vesnici v Jednotě nebo podobném koloniálu, a taky ty velké 6V a 9V.
Na netu není fůra věcí, jak našich, tak zahraničních, google není žádná reference. Dokumenty a věci do roku 1990 často na netu neexistují v žádné zmínce, a mnoho průmyslových věcí, vyrobených do současnosti, pokud jsou třeba z technologických celků, taky nenajdeš.
Napsal: 30 pro 2016, 17:52
od Celeron
Tenhle mrzák se mi podařilo rozchodit až druhej kus a co vím, Prahu hrál přes den zcela určitě a ještě asi 1-2 český stanice na "druhý straně rozsahu SV" . V noci to bylo samozřejmě zahlcený okolníma státama. Ta cívečka na toroidu byla opravdu superpakárna.
Napsal: 30 pro 2016, 17:59
od Celeron
EKKAR píše:A v Československu 9V baterie z n.p. Bateria Slaný, typ IEC 6F22.
Jen na destičkovou 9V Tesla vyráběla 2 typy kapesních přijímačů, T60C a Zuzana. Zuzana určitě, mám ji dodnes. Pak bylo pár dalších, kde se mohla osadit alternativně místo 4 ks tužek.
Napsal: 30 pro 2016, 19:34
od lubos1961
Takle vypadala ta 6V baterie, typ 71D. Oproti klasické 9V byla zhruba o 4 až 5 mm větší ve všech směrech, takže nebyla až tak velká jak tady někteří diskutující zvažovali.
Luboš
Napsal: 30 pro 2016, 21:14
od kokun
Napsal: 31 pro 2016, 09:10
od MH111
Ekkar:
A jak tam ten PNP GC511/512 budu bastlit? Mají tam být 2 NPN.
A co se týče chlazení. Snad to ta kostka uchladí, na tu pružinkovou montáž dávat ještě nějaký plech, to si koleduji po nějakém nárazu o zkrat. GC521 jsem použil už v upraveném zapojení domácího telefonu z knihy Od krystlaky k modelům s tranzistory. Ten tranzistor vůbec nehřál, ovšem celé to jaksi bručelo a skreslovalo, na vině byl v schématu chybějící kondenzátor a odpor u IO MAA225, upraveného tak, aby šel zapojit jako 125, tzn spájené některé vývody-děsná práce, no onen obvod kmital, frekvence kmitů se měnila odporem poteciometrického trimru. Na tuto závadu bylo lze přijít až osciloskopem. Stejně to blbne, plus při transportech jsem častokrát poškodil spojení na mosazných hřebíčcích, natlučených do prkénka, mám tisíc chutí to někam zahodit. Jo a mikrofon se lépe osvědčil uhlíkový, reproduktor ani nevím, co to je za patent. ta úprava spočívala v nahrazení sluchátkové vložky mikrofonem a reproduktorem.
Napsal: 31 pro 2016, 10:07
od Hifista
Ty jsi v Radietě viděl někde na původních koncových tranzistorech 104NU71 nějakou kostku, nebo jiné chlazení? Nevím proč z toho děláš vědu. Pokud máš GC521 tak je tam klidně dej tak jak jsou a zcela určitě se nepřehřejí.
Spíše by to také chtělo ESR metrem projít všechny použité letité růžové elyty, anebo je rovnou vyměnit za nové. Rovněž oba hnědé svitky 10n už nebudou v kondici.
Napsal: 31 pro 2016, 10:23
od masar
Lze to udělat
nejjednodušeji takto: viz obrázek.
Odpor v kolektoru spodního (PNP) tranzistoru lze pak vynechat.
Nejdůležitější je správná volba hodnoty odporů v bázích (nyní 100Ω), které nastavují klidový proud. Ale to ty jistě víš.
Napsal: 01 led 2017, 21:35
od rudolf02
No, pokud se mohu vyjádřit k napájení 9V, pak jedině z plochých baterií, nikdy z kostky 9V (nemá výdrž, hned se vybije).
Lze napětí též poskládat ze 6 článků 1,5V. Při výměně je ale nezbytné měnit všechny najednou.
Při náhradě dobíjecími 1,2V je napětí pouze cca 7,2V - nižší výkon, citlivost atd. Navíc se musí po 2 až 3 měsících dobíjet, vnitřní samovybíjení.
Dříve jsme pro napájení 9V používali dvě ploché baterie, pokud se dovnitř nevlezly, byly zachyceny zavařovací gumou na zadní stěně zvenku.
Jak píše Hifista, při náhradě 104NU71 (bez křidélka 125mW) za GC521 chlazení netřeba řešit (bez kostky 200mW) či GC521K (s kostkou 300mW).
Problém tuším jinde, GC521 má běžně dvojnásobné zesílení, může být problém s nastavením pracovního bodu.
Napsal: 02 led 2017, 08:44
od kokun
rudolf02 píše:No, pokud se mohu vyjádřit k napájení 9V, pak jedině z plochých baterií, nikdy z kostky 9V (nemá výdrž, hned se vybije).
...
A někdo tady psal o napájení Radiety "kostkou"? Četl jsi vůbec celé vlákno?
Použití destičkových baterií 9(6)V tu bylo vzpomenuto snad v jiných souvislostech . . .
rudolf02 píše:Dříve jsme pro napájení 9V používali dvě ploché baterie, pokud se dovnitř nevlezly, byly zachyceny zavařovací gumou na zadní stěně zvenku.
Taky jsi nám nic nového nesdělil:
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... F8ova%E8kykokun[size=75] tam[/size] píše:Co jsem se těch tranzistoráků naopravovával - k řadě z nich byla k zadnímu víku přitažena gumou ze "zavařovačky" plochá baterie a připájenou licnou připojena dovnitř.
...
Napsal: 04 led 2017, 20:35
od MH111
EKKAR:
Možná vás o tu dvojici koncových tranzistorů požádám, zdroj součástek selhal. A nedal by se ten 156NU40 nahradit KF504, nebo 506?
Napsal: 04 led 2017, 20:45
od EKKAR
Zítra vlezu do kutlochu a omrknu, co mám v šufleti s němcoviem - pak napíšu podrobnosti. Nahrazovat němcovium "káefkem" nevidím bez výrazný úpravy nastavení pracovního bodu jako perspektivní - už jen proto, že mají dost podstatně odlišný základní parametry, například UBE je u němcovia jen kolem 350mV, zatímco křemík ho má 650-700mV podle druhu a "bohatosti" dotace materiálu báze. Podstatně odlišný jsou i závěrný a klidový proudy - prostě je to na velký laborování.
Napsal: 04 led 2017, 21:16
od masar
Řekl bych, že to laborování při změně germania za křemík spočívá prakticky
pouze ve zvýšení odporu 1kΩ na cca dvojnásobek. Nejvhodnější velikost nastavit trimrem.
Napsal: 06 led 2017, 18:51
od kokun
Narazil jsem na NETu na nějaké dobové materiály k Radietě:
http://www.starehracky.cz/dobova_fota.php (3. foto)
