Stránka 5 z 8
Napsal: 01 črc 2017, 22:21
od microlan
Takže těch 0,4 T je přesyceno, čili o linearitě nemůže být řeč, s tím souvisí i teplotní závislost. Udělej to na 0,1T a zajisti aby k = 0,999 a pak to bude lineárně sedět. (při odporové zátěži)
Napsal: 01 črc 2017, 23:29
od pirat077
1) Není možný dostat se na 0,5T ? popisu y-ové osy grafu sycení úplně nerozumím, ale snad by to šlo?
... dostat se na 0,1T je pro mě počtem závitů nereálný
2) Teplotní závislost jsem chtěl řešit od 0°C do 60°C, tam se jakási linearita objevuje (tenkrát jsem to měřil bez zátěže)
3) Pokud někde bude něco lineárního, pořád nevím, jak se projeví změna indukčnosti na změně amplitudy
4) Možná blbost: není zde frekvence jako taková daná časem vzestupné hrany a ne délkou pulzu??
Napsal: 01 črc 2017, 23:41
od elektrosvit
1. Není, v datašitu uvádějí maximální indukci 0,46 T, ty potřebuješ menší hodnotu, abys zůstal v lineární části magnetizační charakteristiky (pod "kolenem"). V opačném případě se materiál přesytí, permeabilita prudce klesne až k hodnotě µ₀ a magnetizační proud prudce vzroste. Takže zvol těch 0,1 T, jak ti radí microlan.
viz obrázek
2. a 3. Výška sekundárních napěťových impulsů je dána převodem N₂/N₁ a velikostí primárního napětí U₁. Indukčnost má vliv na velikost magnetizačního proudu. Při přesycení je magnetizační proud tak velký, že napěťový úbytek na vnitřním odporu napájecích obvodů jím způsobený zapříčiní pokles primárního napětí.
4. Frekvence je počet period za jednotku času (za sekundu). Perioda je v tomto případě součtem doby trvání jednoho impulsu a doby mezi dvěma sousedními impulsy. Není mi jasné, jakou frekvenci vlastně požaduješ. Na začátku vlákna píšeš o 10 kHz, teď tu mluvíš o desíti impulsech za vteřinu.
5. Vzhledem k tomu, že ten šváb ICL7667 je určen ke spínání MOS-FETů, zapojil bych to celé takto:
Napsal: 02 črc 2017, 08:16
od pirat077
2. a 3. Celou dobu spíš teoreticky narážím na to, jaká je vlastně minimální indukčnost primáru, aby to nedělalo ty zvěrstva viz foto z osciloskopu
4. Definice frekvence je zde jasná. Každopádně já to budu používat tak, že budu posíat fakt jednotlivé pulzy, třeba jeden za sekundu, sto za sekundu je fakt naprostý maximum. (vždycky budou o délce 1/40 000kHz, hranatej obdélník bych i chtěl dostat na výstupu)
Potom ale babo raď...když dosadím frekvenci 100Hz, tak tam bude tolik závitů, že to do smrti nenamotám...
5. má to fakt minimální spotřebu a funguje to takhle samostatně bez MosFetu...šetřím každej kousíček na desce, jinak bych t neřešil a dal ho tam.
X. přibližný ekvivalentní obvod, který bude připojen na sekundár je zde:
http://www.dl1glh.de/usa2-ma40e8-2-equcir.gif
Edit: to přesycení je jasná věc... ale teď se mi bude těžko rozhodovat, jak to teda udělat, když to vlastně jakože funguje a dělá to to, co má

Napsal: 02 črc 2017, 11:27
od masar
1/40000kHz není 1/40000 s, máš v tom evidentní guláš. Přečti si něco o návrhu jednočinných pulzních měničů. Literatury k tomu bylo napsáno dost.
Pro tyhle věci je snad jiná sekce fóra.

Napsal: 02 črc 2017, 11:31
od pirat077
správně je 1/40kHz, to znamená 1/40 000 s
Napsal: 02 črc 2017, 13:16
od Bernard
Problém je hned použití toho vzorce U=4·Bmax·Sž·f·N. Tam se předpokládá, že to budící napětí je střídavé, a v každé polaritě má střední hodnotu stejné velikosti, jen s opačným znaménkem. Tehdy se může sycení courat mezi hodnotami -Bmax +Bmax. Pokud je napájení jen jedné polarity, B začne od 0 do Bmax, a potom třeba zabezpečit, aby se B zas vrátilo do 0.
Spíš bych vycházel ze základního vztahu U=N·S·dB/dt, ze kterého plyne, že
N = U·t1/S/Bmax ;
Požadavka na indukčnost se řeší až potom, hodnotou AL nebo vzduchovou mezerou. Pokud to nechce vycházet, tak se holt musí začít znova s jiným průřezem S.
Existuje literatura pro impulzní transformátory, tam by se dalo poučit.
Napsal: 02 črc 2017, 13:43
od masar
pirat077 píše:správně je 1/40kHz, to znamená 1/40 000 s
Správně je napsat, že impulz má délku (trvání) 25µs. Kmitočet 40kHz je irelevantní, protože se nepracuje s ním, ale s opakovacím kmitočtem těchto pulzů od 0Hz do 100Hz. Zaměňuješ jabka s vokurkama.
edit: jabka s jabloněmi.
Napsal: 02 črc 2017, 18:53
od masar
Bernard píše:...Existuje literatura pro impulzní transformátory, tam by se dalo poučit.
Doporučuji např. ARB č.4/1982, věnované této problematice.

Napsal: 02 črc 2017, 20:45
od pirat077
Pár propočtů:
N = Uef·t1/(S*Bmax)
Uef1=8,5V
Uef2 = 92V
t1 = 1/40 000s
S=0,000013344mm2
Když Bmax = 2,2T:
N1=7, N2 = 78 (takhle mi to "funguje")
Když Bmax = 0,1T:
N1 = 159, N2 = 1722
Diskutabilní je ta konstanta 4 ve vzorci, její odstranění chápu...
Když ve vzorci konstantu nechám, dostanu se na sycení 0,55T , což už by možná šlo...
Otázka je, co se prakticky zlepší, když dodržím menší sycení (fakt na desce nemám vůbec místo potřeboval bych tam tento ferit // o kousek větší velikost nikde nemají
A k té indukčnosti: já pořád nevím, od čeho začít... Kde zjistit,
jakou indukčnost vlastně chcu...?
Napsal: 02 črc 2017, 20:51
od lesana87
pirat077 píše:Pár propočtů:
Uef1=8,5V
Uef2 = 92V
Psal jsi, že na vstupu máš obdélník 15V a na výstupu chceš 120V, tak odkud zase spadlo těch 8,5V?

Napsal: 02 črc 2017, 21:14
od pirat077
Já už su v koncích... jsou to jakože efektivní hodnoty

/který tam asi nemají co dělat...
Začal jsem propočítávat všechny možnosti a takhle to dopadlo...
Dostanu se akorát na 0,4T (s tím, že ve vzorci zůstane konstanta 4)
Teplotní závislost budu muset změřit a digitálně kompenzovat.A pokud to někdy bude muset být teplotně nezávislý, tak jedině když to bude daleko větší.
Zajímá mě ale pořád ta indukčnost... když tam namotám několik stovek závitů, tak zas bude obrovská...musí existovat i nějaká maximální hodnota indukčnosti, ne?
Napsal: 02 črc 2017, 21:21
od lesana87
Jakým postupem se z 15V získá 8,5V "efektivní" hodnota?
Žonglováním s konstantami fyzikální zákony neočůráš, s tím se smiř.
Napsal: 02 črc 2017, 22:06
od Bernard
Takže na výstupu asi bude nějaký ultrazvukový měnič Murata na 40 kHz. Ten asi těžko snese 120 V. To by v rezonanci musel hřát přes 30 W.
Napsal: 02 črc 2017, 22:24
od microlan
Nemůžeš u obdélníkového průběhu spočítat efektivní hodnotu podělením √2. Pro obdélník počítej s hodnotou plného napětí. Myslím, že můžeš započíst tu konstantu 4, protože tam máš ten kondenzátor, tím pádem to není případ klasického jednočinného měniče. Ale i tak je to přesyceno, a to že to nějak chodí, je dáno tou složenou zátěží se kterou to nějak rezonuje. Dalším problémem je asi slabá vazba mezi vinutími. A to jsou ty 2 faktory, proč se nemůžeš dopočítat.