Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Do sbírky mi zbývá ještě KU611 s větším chipem a KU601 bez tepelné vložky. Obojí existuje.
Pak Vám mohu odměřit tepelné chování a proudové závislosti.

Tak KU612 s větším chipem nalezena, má označení JX, takže 10/1975
Ze kdy je ta s malým chipem neumím určit, označení XD9 321.

danhard píše:...
Ze kdy je ta s malým chipem neumím určit, označení XD9 321.

[url=http://www.wikina.cz/a/Označení_výrobního_data_na_součástkách_TESLA]Podle týhle tabulky[/url] je to ze září 1989.

A proč by se mělo brát 1. a 3. písmeno ? Ó nejmoudřejší

Protože v prosinci 89 se v Rožnově stávkovalo. Teda takhle si to období pamatuju já - to se furt někde na rynku cinkalo klíčema místo aby se dělalo ...

Tak to bude určitě pravda, když to říká pan neomylný.
Bohužel, odsunul tím sinclaira v pohádkách až na druhé místo

Běžte laskavě do oba tři.

Ještě bych teda prosil dovysvětlit, proč mají naprosto ve všech katalozích, včetně zmatenýho Béma, KU601/602 uváděný 5K/W, KD602 téměř taky tolik /4,5/ a KD607, která stejně jako "velký" KUčka oficiálně měděnou vložku má a je i vidět, má úplně všude uváděno 1,5K/W?

Proč teda Tesla či kdokoliv jinej nepoužíval KU601/602 sériově v koncákách, když byly tak skvělý, byly podle Vás na mědi, měly navrch k tomu 30MHz, celkem slušně lineární a vydržely taky podle vás 60W ???
Já je vždycky viděl jenom v malých měničích, áčkových budičích tak do 6W ztráty, krátkovlnných PA, nebo ještě v pár pofidérních amatérských koncákách, jak jsem postoval kus zpátky.

Nebudu lítat po skladě, kde je teďka tak 8 nad nulou, navlečenej jak pumpa na zimu a s párou u huby fotit všecky KU601/602 co tam mám. Speciálně ze strany jejich tenkých kolíků, o což jsem prosil Vaška.
Jo - z té venkovní strany kolíků, kde po přítomnosti nějaké vlisované měděné vložky, kterou mají jiné silnější výkoňáky, není ani stopa.

Nebo že by v úplných počátcích výroby mesa výkoňáků koncem 60.let už měli tak skvělý technologie lisování i povrchovky, že dokázali vložku úspěšně zamaskovat? Nebo snad dělali celou tu patku měděnou, Rothschildi jedni ??
Už jste se všeci zbláznili, nebo co?

sinclair píše:Nebudu lítat po skladě ...

Tak drž hubu, když nic nevíš.
A nešiř tady bludy o linearitě KU612, ta má betu kopec přesně podle katalogu
Betu mizernou, ty lepší:
40/0.1A
60/0.5A
50/1A
35/2A
20/3A

Leošu - bacha, já se ti nesnažím rozporovat cokoliv o Cu vložce v patce KU-ček, nebo o celkovým tepelným odporu čipu+futrálu. Napíšu jen jedno - kdysi dávno jsem taky podlehnul klukovskýmu "puzení" rozebírat součástky a "dívat se jim do bříška" - a pilkou na železo jsem rozpižlal dva sčudnutý KD501 vybraný z jakýhosi vočouzenýho vraku (nebylo mi ani 15 a sebral jsem to ani ještě ne na SD, který se tenkrát ještě ani nevyskytovaly, ale jednoduše na nějaký černý skládce v pankejtu u lesa) - podle všeho to byl vrak nějaký rozhlasový ústředny AUJ, ale trafo už v tom nebylo, navedl mě tam kámoš, kterej právě sebral stejnej, ale "zachovalejší" kousek i s trafem a chladičema. Já "urval" jen (snad) pozinkovanej úhelníčkovej rám s pár deskama a jedním menším Al žebrem, kde byly právě ty dva KD501 - k mojí největší lítosti protavený na celovodič. Tak jsem je v rámci zkoumání "fiknul" - a musím říct, že jednak klobouk měly snad z čistý Cu (řez byl narůžovělej) a druhak to vypadalo, jako by i celá podložka trandu byla měděná - Cu prosvítala na místech kolem děr v patici, kde byly původně matky s pérovýma podložkama a povrchový pokovení bylo značně odrbaný.

Prosím tě KECALE, nepleť sem ještě další nesmysly.
KD501 má celoměděnou niklovanou základnu a hliníkovej klobouk, to snad ví každej

Vašku, zklidni hormon, v opeře nezpívám a v Prodance už vůbec ne - a nepamatuju se, že by hnilík měl na řezu růžově-červenou barvu jako měď. Navíc vůbec netuším, co by učunila elektrochemie na takovým kontaktu po navaření hnilíkovýho klobouku na měděnou základnu, jak jsi napsal ...

Tak jsem to nevydržel a na rychlo vyfotil KU601 a KU602 všechny (za kvalitu fotek se omluvám) na které jsem narazil, mají měděnou vložku v ocelové základě. U jedné KU602 jsem si škrábl do vložky a podle barvy jde o měď. Co jsem tak zběžně procházel tak TO3 krom germania a KD50x měli měděnou vložku v ocelové základě jen germania a KD50x měli základnu z neželezného kovu (nezjišťoval jsem co je to za kov). Malé TO3 pravděpodobně jde o pouzdro SOT3 je vše s ocelovou základnou a to jak křemík, tak germanium.

A to že v 5 svazkovém katalogu z roku 1986 mají u MAA 50x napsáno OZ s vysokým ziskem a o dvě strany dál je OZ MAA741/748 která má cca 2x tak velký zisk už žádný přídomek nemá … ono co jsi, pamatuji tak ve všech katalozích kde se píše o MAA 50x tak jde vždy o OZ s vysokým ziskem ale s porovnáním s ostatními OZ má zisk nejmenší. Ono asi někdo napsal katalogový list a ten se pak jen kopíroval bez ohledu na změny ve výrobě.

Co jsem jen zběžně procházel tranzistory TESLA v pouzdrech "SOT3" tak pouzdro TO 66 je pouze u tyristorů KT119 a KT120 a taktéž má ocelovou základnou.

To že na KU601/602 požívaly základny s měděnou vložkou může mít i docela prozaický důvod a to ten že měli jednu základnu pro vetešinu tranzistorů. Výjimka byli jen KD50x.

Pokut někde kecám blbosti tak se omlouvám.

Od dob, co se hliník odstěhoval do Humpolce, tak ho nikdo nezná Tak jsem si vzpoměl na jednu historku ze základky, když jsme asi ve vlastivědě psali test na materiály a učitel nechával kolovat předměty ze železa, hliníku a mědi, tak děvče napsalo: 1) Hřebík 2) Plech 3)Drát

EKKAR píše:Navíc vůbec netuším, co by učunila elektrochemie na takovým kontaktu po navaření hnilíkovýho klobouku na měděnou základnu, jak jsi napsal ...

Karle, z čeho to teda je ?

microlan píše:Od dob, co se hliník odstěhoval do Humpolce, tak ho nikdo nezná Tak jsem si vzpoměl na jednu historku ze základky, když jsme asi ve vlastivědě psali test na materiály a učitel nechával kolovat předměty ze železa, hliníku a mědi, tak děvče napsalo: 1) Hřebík 2) Plech 3)Drát

A měla pravdu, holka ...

Vláďo, netuším, může to bejt cokoliv "bílýho" - jak jsem napsal, TO CO JSEM PIŽLAL MĚLO KLOBOUK I ZÁKLADNU Z MĚDI NEBO NĚJAKÝ SLITINY S VYSOKÝM OBSAHEM MĚDI - protože to bylo na řezu růžovočervený. A už jsem držel v ruce tolik různě vypadajících trandů KU i KD z Tesly, že se neodvažuju kategoricky vyloučit jakoukoliv možnost existující kombinace materiálů pro skladbu podložka-čip-vývody-klobouk.

Vždycky jsem si například podle katalogů myslel, že KU se od KD liší slabšíma vývodama emitoru a báze - a ejhle, tady za poslední půlrok diskuse potvrdila existenci kombinací "všechno se vším" - to znamená že reálně existovaly KU se silnýma vývodama i KD se slabšíma ... Jak to tak vypadá, tak prostě v Rožnově pouzdřili "v okamžiku nouze" opravdu do všeho, co přišlo pod ruce - respektive když se občas někdo zmejlil, tak se to prodalo tak jako tak bez ohledu na možnost destrukce v nepříznivým případě kombinace k určitýmu účelu nevhodnejch komponent ...

Karle, asi jsi opravdu nikdy neviděl KD50x na vlastní oči !
chemický rozbor asi doma neudělám, ale když do to rejpnu nožem, základna je měděná a klobouk hliníkový . . .