Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

pajosek2 píše:Navíc od kritické teploty 374 stupňů celsia s rostoucí teplotou nevzrůstá tlak...

To je hodně zavádějící formulace.
Nad kritickou teplotou už neexistuje voda v kapalném stavu, ale při dalším ohřevu páry samozřejmě její tlak vzrůstá.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sytá_pára

Rád bych upozornil na poznámku "u přehřáté páry můžeme nezávisle měnit tlak i teplotu."

https://cs.wikipedia.org/wiki/Přehřátá_pára
Tady je zajímavý první řádek " přehřátá pára má nižší tlak i hustotu"

kdysi jsem viděl ještě funkční Oslavanskou elektrárnu, kdy byla chladící věž skoro u silnice a pak později opuštěnou chladící věž v Brně, která je doposud využívána pouze coby nosič reklamního nápisu. K Těm Dukovanským přístup není - možná v rámci nějaký exkurze, jinak ne. Ta brněnska se dá najít na Kafelance vyfocená zevnitř. Ta věž je z jedné třetiny dolů vyplněná ocelovými pláty, který jsou skrápěné rozprašovači vodou. Ta teče po těch plátech dolů a proudícím vzduchem díky komínovýmu efektu zbytku věže se voda ochlazuje. Tím, že se z části vypařuje do ovzduší se chladící efekt zvyšuje. Ztráty vody se doplňují z nejbližšího vodního díla - ta voda nikdy turbínu, ani reaktor, či kotel nepozná. Protíká přes kondenzační výměnníky, kde ochlazuje parní okruh turbín. V kotlech, či reaktoru se vaří demi-voda, která tam cirkuluje stále dokola a případné úbytky se doplňují z úpravny vody. Teplotní poměry uvnitř pracovních okruhů jsou volený tak, aby se parní okruh využíval co nejhospodárněji - chladit vodu na pokojovou teplotu a pak ohřívat zpět na 300°C (při těch tlacích) je podle mě blbost a zbytečnost.

V kotlech, či reaktoru se vaří demi-voda...

Vařit nesmí. Proto ty tlaky.

...chladit vodu na pokojovou teplotu a pak ohřívat zpět na 300°C (při těch tlacích) je podle mě blbost a zbytečnost.

Na výstupu z turbíny v Temelíně má pára cca 40°C, teplota chladicí vody z věží je asi 20-28°C (teplotní spád na kondenzátoru přibližně 15°C). Při větším teplotním spádu se víc vyrobí (v třeba v zimě). Reaktor ohřívá vodu jen asi o 30°C (z 290°C na 320°C) při tlaku asi 160 atmosfér.

p.s. při spouštění reaktoru se musí ohřát voda v primáru, tak se spustí čerpadýlka a ta vrtí vodou. A rozvrtí ji na teplotu přes 200°C

pajosek2 píše:Rád bych upozornil na poznámku "u přehřáté páry můžeme nezávisle měnit tlak i teplotu."

Jistě, chová se podobně jako ideální plyn: pV=RT.

pajosek2 píše:Tady je zajímavý první řádek " přehřátá pára má nižší tlak i hustotu"

než sytá pára téže teploty.
A co je na tom tak zajímavého? To je snad samozřejmé.

Ruprecht píše:

V kotlech, či reaktoru se vaří demi-voda...

Vařit nesmí. Proto ty tlaky.

Kdes přišel na to, že voda v jaderném reaktoru se nesmi voda vařit, co pak jsou za reaktory v Černobylu či Fukušimně, případně nedostavěná atomka v Rakousku v Clentendorfu nebo jak se to píše. Co vím tak jde o varné typy. Aneb voda co je v reaktoru je i na turbíně tj. pára tím padám je nutno stínit turbinu, ale zas to zvyšuje učinost. U reaktoru, který je chlazen a moderován vodou (vyvinuto pro ponorky) má podmínku v tom že palivové tyče musí bit pod vodou, aby vše fungovalo jak má. Kvůli konstrukci palivových soborů se s teplotou nechodí moc přes 300 stupňů, tím pádem jde získat pouze sytá para. Pokut se nepletu tak v Temelíně je jeda vysokotlaká turbina a tři nízkotlaké turbiny.

"v reaktoru vaří voda" jsem myslel obecně. Pro popis parních poměrů uvnitř turbínových okruhů nemá cenu řešit přestup tepla z palivových svazků do parogenerátorů, který se děje u reaktorů používaných v ČR pomocí vody pod vysokým tlakem a z přídavkem látek, které pomáhají optimalizovat štěpnou reakci, protože voda je i jako moderátor.

V Dukovanech horká má voda na vstupu do reaktoru 269°C, ven jde opět horká voda 299°C při tlaku 12,25MPa do parogenerátoru. Zde předává teplo napájecí vodě na sekundáru (ta má teplotu na vstupu do PG 222 °C) a ven na turbíny jde pára o teplotě 256°C a tlaku 4,5MPa. Pára projde VT dílem turbíny, na jednotlivých stupních ztrácí teplotu (na 145°C). Za VT dílem je pára opět pomocí separátoru a přihřívače přihřáta na teplotu 218°C a vstupuje do NT dílů. Projde NT díly, v kondenzátoru je ochlazena chladící vodou z věží na kondenzát o teplotě 30°C a pomocí NT a VT regenerace, kde opět nabere teplotu do úrovně 222°C, je z napájecích nádrž rozváděna přes hlavní napájecí kolektor do parogenerátorů. Primár i sekundár je demi-voda, chladící voda je přímo z Mohelna, očištěna od mechanických nečistot s mírným obsahem chemie - kondenzátory mají titanové trubky, na kterých se nezachytávají řasy.
A viz artaban: v primáru se pro rychlou regulaci štěpné reakce používají regulační tyče a pro pozvolnou regulaci roztok kyseliny borité v koncentraci od "nuly" po 12,5g/l ve vodě, kdy dochází k úplnému zastavení štěpné reakce.

Á, pan vrchní zase nedokázal uznat chybu a tak to radši smazal. A opět se vymluvil na to, jak strašně ho všichni zatěžují. No jak tu v jiném vlákně

microlan píše:Nad hloupostí se nedá vyhrát, ale bojovat se s ní musí neustále

Já jen dodám, že je jedno, jak moc pomazaná hlava ty hlouposti vypouští z tlamičky.

Ty jsi vážně nepoučitelná slepice.

Smícháním vody a kyseliny borité vznikne velmi slabý roztok kyseliny borité. Nic víc. Říká se tomu třeba i modifikovaná voda a nevím, co ještě. Chemicky je to pořád kyselina boritá. Dá se to koupit i v lékárně, tam tomu taky neříkají třeba azbest.

Co je nelogického na tom, že chemicky velmi slabý roztok kyseliny borité jeden neutron zpomalí a dva zachytí? Tím obecně vzato moderuje štěpnou reakci.

Došly argumenty, přicházejí nadávky.
Látka, která jeden neutron zpomalí a dva zachytí, není moderátor.

Vašekpetr1

Laický dotaz, proč se kondenzát chladí na 30° a následně ohřívá na 220°

//Aha, omlouvám se, četl jsem jen jeden příspěvek

Já to chtěl jen uklidnit, Ty jen dokazuješ opak.

Tak jak se to teda jmenuje?

Sorry, ale tady se musím Lesany zastat.
Velmi slabý roztok kyseliny borité je velmi slabý roztok kyseliny borité. Obsahuje dvě složky - moderátor neutronů (vodu) a absorbér neutronů (kyselinu boritou). Poměrem těchto dvou složek se řídí klíčová vlastnost lázně, a proto je věcně nesprávné označovat ji v tomto kontextu jménem či funkcí jen jedné z obou složek. Howgh.

Kyselina boritá je asi tak dobrý moderátor jako ty, Zdendo. Taky umí reakci/diskusi jen utnout.