Stránka 5 z 6

Napsal: 10 bře 2019, 09:55
od pajosek2
A dál? :-) :-) :-) :-)

Napsal: 10 bře 2019, 10:02
od Cust
Dál už stačí říct, že jaderná fúze neexistuje...

Napsal: 10 bře 2019, 10:03
od tomasjedno
pajosek2 píše:Danharde jenže voda je nestlačitelná jen odplyněná.
Další omyl - modul objemové pružnosti vody je cca 2 GPa.

Napsal: 10 bře 2019, 10:11
od pajosek2
A dál? :-) :-) :-)

Napsal: 10 bře 2019, 10:53
od danhard
A taky musíš počítat s teplotou, ta nemusí být s hloubkou konstantní :D

Napsal: 10 bře 2019, 12:06
od pajosek2
Kdo ještě nechápe povrchové napětí vody,tak je to naprosto stejný princip jako,když mnoho lidí drží napnutou plachtu uprostřed,které je těžký předmět. Lidi napínají plachtu vodorovným směrem,ale na zátěž je vyvýjine síla svislá směrem nahoru. Jakmile se plachta protrhne zátěž padá dolů a plachta (hladina) se vyrovnává.

Napsal: 10 bře 2019, 12:41
od tomasjedno
Je to marný, je to marný, je to marný.

Napsal: 10 bře 2019, 12:46
od p32
pajosek2 píše:Kdo ještě nechápe povrchové napětí vody,tak je to
Co furt memleš o koze? Tady se ptal někdo na vůz. :lol:

Napsal: 10 bře 2019, 13:02
od pajosek2
P32 :-) :-) :-) :-) Dobrý máš bod. Pravdu máš...… Modrá záře nad bastlírnou táhne vůz zatím co mi se pase koza. :-)

Napsal: 10 bře 2019, 18:15
od tomasjedno
Nejhorší na tom tvém bludu je to, že je dvojitý.
I kdyby povrchové napětí na hladině kapaliny nadnášelo silou úměrnou ploše podstavy ponořovaného předmětu (což je první blud), tak by to nevysvětlovalo rozdíl mezi chováním ponořovaného špalku a trubky (druhý blud). Argumentuješ, že trubka má X-krát menší plochu podstavy a proto je X-krát méně nadnášena. Zapomínáš ale na to, že je taky X-krát lehčí.

P.S. X=3,58

Napsal: 11 bře 2019, 06:52
od pajosek2
A Ty zapomínáš na to,že je hlavním znakem povrchového napětí to,že pokud plavajícímu předmětu pomůžeš se potopit a hladina se nad ním zavře,tak se začnou chovat naprosto stejně oba předměty právě,protože povrchové napětí zmizí. Začne působit nad předmětem.

Napsal: 11 bře 2019, 09:24
od p32
Já mám dojem, že ta trubka neměla být lehčí, ale měla mít stejnou váhu jak ten špalek (nechce se mi to znovu pročítat). A ano, s menším plochou vůči při stejné zemské přitažlivosti (stejná váha u obou) má menší odpor k vodě. Stejně jako mince daná kolmo k vodě oproti stejné minci daná k vodě naplacato pokud bereme v úvahu to, že se ani jedna netočí a padají furt stejnou orientací jak po vhození.

Napsal: 11 bře 2019, 10:07
od tomasjedno
p32 píše:(nechce se mi to znovu pročítat)
a proto blábolíš, čistě aby řeč nestála, že. Všechny 3 předměty jsou stejně vysoké, proto mají hmotnosti v poměru ploch jejich podstav.

P.S. Poměr hmotností jsem uvedl v předchozím příspěvku.

Napsal: 11 bře 2019, 10:23
od tomasjedno
pajosek2 píše:A Ty zapomínáš na to...
Naopak jsem na to upozornil.
Právě jsi předvedl Cimrmanův krok stranou. Proto, a s ohledem na ostatní tvé výkony v tomto vláknu, navrhuji udělit ti status Nejlepší bavič diskusí (na Elektrice je spojen s přidělením avataru kachničky, historicky prvním držitelem byl Michal Kolesa :D ).

Napsal: 11 bře 2019, 11:16
od p32
Tak jsem si přečetl znovu to zadání a je fakt, že ta trubka nemůže být stejně těžká jako ten zbytek vypíchnutý z ní. Ale na druhé straně má x-krát menší plochu, takže menší odpor ke klesání, že? (to za že je otazník)
Takže vztlaková síla vody u té trubky je 3.58x menší než u toho válce, že? Takže musí klesat tedy asi rychleji. Nebo zase blábolím? :wink: