Stránka 5 z 6

Napsal: 20 úno 2020, 00:20
od Celeron
Hmm, tak co je pravdou? :)

Napsal: 10 bře 2020, 12:50
od forbidden
Feritová paměť ze Saturnu.

Napsal: 10 bře 2020, 13:21
od sinclair
Měl jsem možnost nahlédnout do letecké a speciální výroby jak v Letu Kundovice, tak v Mesitu. Úžasné i v té době.
V některých funkčních blocích třeba do L-410, nešlo najít žádný jiný drát, než teflonové postříbřené lanko od 0,35 až do 6mm2, postříbřený a propájený, nikoliv krimpovaný byly všecky oka i šroubky. Některé desky ze strany součástek fixovaný asi 3mm vrstvou bílého silikonu, ze strany spojů to asi byl nažloutlý epoxid. Neopravovaly se, ale měnily, asi to bezpečně nešlo.
Taky ten výběr materiálu, který měli k dispozici, to jsem jinde prostě neviděl. Od elektroizolačních materiálů, přes vlastní odlitky modulů a rámů desek, až po pasivy a polovodiče. Tak hustý a kvalitní laminát, jako tam používali, jsem už nikde neviděl.
Hodně polovodičů v elektronice československého letadla bylo ruských, opravdu hodně. A fakt špičkových. Něco málo z té doby zůstalo a v běžných katalozích ty verze nejde najít. Třeba komplementární tranzistory v divných, hnědých a modrých TO126, značené jako KT7xxBM a GM. Hnědé npn, modré pnp. Oboje 250V/2A/28W/100MHz. Dostal jsem je jako doporučený budiče k řízení ruských výkonových npn v TO3. Taky takový exoty - z nějakého důvodu mají prohozený emitor s bází, 180V/22A/200W/10MHz. Oni to ti Rusáci asi fakt uměli, jen se to vůbec nedostalo do běžné elektroniky.
Ta ruská kosmická elektronika, musela teda být ještě o jednu či dvě šprušle výš. Podle toho, že součástky s takovými vlastnostmi naši používali do malých civilních letadel..

Napsal: 10 bře 2020, 16:15
od Celeron
sinclair píše: Dostal jsem je jako doporučený budiče k řízení ruských výkonových npn v TO3. Taky takový exoty - z nějakého důvodu mají prohozený emitor s bází, 180V/22A/200W/10MHz.

Rusáci a TO3? 8O Tak ty jsem za 15 let u ruskejch sáláků nikdy neviděl. Zato těhle kulatejch "bambuko" 2T803 s tříšroubkovejma přírubama tam bylo mraky. Proč tomu tak říkali netuším.

Napsal: 10 bře 2020, 16:33
od EKKAR
sinclair píše:....Oni to ti Rusáci asi fakt uměli, jen se to vůbec nedostalo do běžné elektroniky.
Ta ruská kosmická elektronika, musela teda být ještě o jednu či dvě šprušle výš. Podle toho, že součástky s takovými vlastnostmi naši používali do malých civilních letadel..
Taky šlo v neposledním případě o cenu. Jim bylo ganz putna jedno, jestli jeden tranzistor do rakety stál tolik, co osobní auto a jestli byl chodivej jeden ze sta vyrobenejch při jedný výrobní šarži. Oni to prostě zaplatili a jediný co k tomu dodali, bylo "všecko k větší slávě komunismu" (podobnost s jezovitama není čistě náhodná, fanatici byli oboje). Každýho jinýho výrobce na světě by takový zakázky položily - pokud by za tím nestála bezedná armádní šrajtofle ...

Napsal: 10 bře 2020, 17:15
od sinclair
To byly tranzistory z první poloviny 80.let, Rusové TO3 úplně běžně dělali.
Ty výkoňáky z Mesitu byly z let 83 a 84. Tehdy mě překvapilo jak to pouzdro, tak hlavně ty parametry. Do té doby jsem ruskou TO3 taky neviděl.
TO3 ale používali i ve vyvážené spotřebce, třeba KT808, KT812, KT838.
Ale na celé té jejich produkci 70. a 80.let je dobře vidět, že mnohem radši asi měli ty svoje klasický "špunty do šáňa" :D
Dělali ledacos, i docela pěkné TO220.

Napsal: 10 bře 2020, 19:42
od xsc
Přidělali další díl, kde zkoumali přesnost. A balšája kosmičeskaja technika má přesnost jako tehdy běžné digitálky z HongKongu nebo lepší mechanické hodinky :-)

https://www.youtube.com/watch?v=HKsjwT53yXw

Napsal: 10 bře 2020, 22:59
od kevin_mitnick
Docela by mne zajimalo, jakou presnost by ty digitalky z honkongu nebo mechanicke hodinky meli pri pretizeni 5g u startu nebo pak v beztiznem stavu za letu...

Napsal: 10 bře 2020, 23:20
od Celeron
Hodinky s nepokojem jedou na odstředivý síle a pružnosti. Na to by snad gravitace a zrychlení nemělo mít žádnej vliv. Třeba nás Tiktak poučí.

Napsal: 11 bře 2020, 06:26
od Crifodo
Nevím jestli xsc myslel ty ťamanský nebo mechanický hodinky jako alternativu skutečně palubní.
Na druhou stranu to přetížení a let vůbec je krátkodobá záležitost a navíc se nepředpokládalo ztráta spojení, nebylo to jako Cookova navigační plavba dva roky bez možnosti kalibrace.
Je známa přesnost těch apollích palubních hodin?

Napsal: 11 bře 2020, 07:45
od xsc
Ano, přesnost těch Apollích hodin je v tom videu popsaná a je mnohem vyšší. Až zbytečně...
Jinak myslel jsem běžné digitálky v 80. letech ještě z Hongkongu. Ty taky dosahovaly chyby max pár sekund denně a přetížení by na ten krystal mělo stejný vliv jak na ten v Sojuzích hodinách... Maximálně by bylo vhodné je zalít tou vrstvou laku, aby líp odolaly vibracím.
Mechanické hodinky, které zvládají přetížení, se vyráběly pro piloty i u nás, proto jsem napsal lepší mechanické hodinky.

Napsal: 11 bře 2020, 09:25
od tomasjedno
Celeron píše:Hodinky s nepokojem jedou na odstředivý síle a pružnosti. Na to by snad gravitace a zrychlení nemělo mít žádnej vliv.
A co takhle tourbillon, znáš?

Napsal: 11 bře 2020, 10:17
od Celeron
Ne. Babička sice šéfovala v Bydžově prodejně Klenoty, takže jsem párkrát na hodináře vedle v dílně jako malej čuměl, ale nikdy mi to nic neříkalo.

Napsal: 11 bře 2020, 10:19
od tomasjedno
Ony taky hodinky s touhle antigravitační vychytávkou stojí od půl mega výš. Ty se asi v Bydžově v Klenotech často nepotkaly. :D

Napsal: 11 bře 2020, 14:35
od Crifodo
Je taky otázka jestli ta velká nepřesnost sujozových hodin byla systémová nebo se týká konkrétního kusu. V tom videu tomu moc nerozumím. Někde mluví o tom, že hlavní normál byl někde jinde v lodi a interní oscilátor měl držet čas jen jako záloha. Každopádně sekundy za den je moc, bývalo ctí konstruktéra aby přesnost byla co nejlepší. Ty nahodilé impulsy co se jim tam objevujou, ani nedosahující plné logické úrovně, to tam asi kazí.