Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Celerone, myslím to smrtelně vážně. Samozřejmě nemám na mysli ty z kapitalistického období, to byly super držáky. Obzvlášť ty v televizích za 5000 DM. Ale prostě Soňáci dodržují přísně pravidlo za málo peněz málo muziky. Mám na mysli ty obrazovky z konce minulého tisíciletí. A úplná katastrofa byly ty jejich Trinitrony s "rovným" stínítkem. Nejen to, že konvergenční odchylky na okrajových částech obrazovky byly i 1cm! tj. 10!mm. Ostrost šílená, čára byla široká několik mm. Životnost katastrofální.

Mohli jme se s kolegou, který občas s těmito křápy obchodoval, potrhat smíchy, jak se někteří Sonyfilové rozplývali, když tyto "TV" viděli zapnuté. Samozřejmě ten výbuch smíchu nastával, až jmenovaní opustili prodejnu. Další významnou vlastností výrobků SONY byly studeňáky způsobené pájením s minimem cínu a součástkami s lajdácky pokovenými ocelovými i jinými vývody.

Aha, obojí byly starý japonský trinitrony s vypouklým sklem v jedný ose.
Cena asi nebyla horentní, když to dovezl Tuzex, kterej dovážel taky pěknej hnůj.
Placku jsem nikdy neměl, prý se dělaly v Irsku a to ve mě nebudilo moc důvěru. Brácha si ale hned jak otevřeli hranice nějakou placku cca 65 cm přivezl z Chamu a po asi 12 letech první závada, zkrat na zelený trysce a tak šla do šrotu.
Že jde Soňák do kopru je známá věc, Elvia Pro zrušila všecky krajský pobočky.

ano Videoton, na ten jsem zapomněl, dovozový model preomat měl čtyři dřevěvé přistávací vzpěry které nebylo nutno používat
jo tak z tuzexovejch BTV exceloval JVC, některé slouží dodnes, AV-S250 nebo
C-210 EE o ceně taktně pomlčím - to hraničilo s morální nepřístojnosti...

Pamatuju,že cca v roce 1995 se objevily stereo telky od Sony, 55 cm, cena příznivá. Kupovali jsme jich možná 10 ks pro různé známé. A byl to docela průser, v záruce zdechly snad všechny. Pamatuju si, že byly Made in Spain.
Ale už si vůbec nepamatuju, jestli je měli v Protecu, nebo v Happy Staru...

kokun píše:Na toho Orion Delta mám dosud vzpomínku: Na štědrý den odpoledne jsem sousedovi vyměňoval spodní cívku ve VN-trafu

A když už jsem v té nostalgii - tady jsem už jednou psal:

kokun píše:To znám - už z lampové éry.
Silvestr, 23 hod. - přišel soused z vedlejšího činžáku, že mu telka klekla. Do půlnočního přípitku už zase jela

Jj - ale tehdá jsem byl ještě svobodný (a oslavy pokračovaly u nich) - a tuším to byl tento Videoton TA 5202 Elektron 24.

Anebo zase jednou (to už jsem byl ženatý) - 25.12. (1. svátek vánoční):
Byl jsem tenkrát dopoledne na "velké" mši. Končila před polednem. Před kostelem jsem se potkal s bratrancem (před několika lety už zemřel) - přáli jsme si navzájem a jen tak mmchdm z něj vypadlo: "Večer nám klekla telka (Orava 132, či 134?)". Protože měl tehdá 3 malé děti (a pohádky . . . tehdy neměl každý 3 telky jako dnes ) - říkám: "Po obědě jsem u tebe". Taky jo - ve 13hod. jsem tam byl a za ½ hoďky děcka už čučely na pohádky

Zase jednou štědrý den. Zvonila u nás odpoledne sousedka (bydlela o patro níž), otevřela jí manželka (s 1a½ letým synem na rukou): "Jestli bych se jim nešel podívat na telku, že jim právě "klekla" (divné, že teď si nevzpomenu na model - ale taky asi nějaká Orava xxx).
Manželka jí (pomalu s brekem) říká: "Od rána není doma" (samozřejmě jsem celý den chodil po opravách). Přišel jsem až před samotnou večeří (cca v 17). No a po večeři jsem k milým sousedům šel opravit televizi.

Anebo taky, jak mě u jednoho zákazníka rafnul pes za lýtko, . . . ale to bych se už moc rozkecal

no vidíš ! TV - nejdražší hračka v domácnosti - nás doprovázela od početí až po smrtku natož dnes ? zbytečný předmět hromadné spotřeby

Syrone, jednu Trinitron tu mám na vyhození, můžeš si to na ní odměřit.
Je tedy ještě do válce, ale konvergence tam byly pod tlouštku čáry na celé ploše.

Celeron píše:...
Placku jsem nikdy neměl, prý se dělaly v Irsku a to ve mě nebudilo moc důvěru. Brácha si ale hned jak otevřeli hranice nějakou placku cca 65 cm přivezl z Chamu a po asi 12 letech první závada, zkrat na zelený trysce a tak šla do šrotu.
...

Proč používáš u CRT televizoru výraz "placka" (to je přece výraz pro skutečně "placaté" LCD, LED, plazmy, ...)
CRT s rovnou obrazovkou tzv. "flat" jsou pořád telky s vakuovou bání - tedy jsou hluboké, i když o něco méně než klasické báně.

Když už to tady uhnulo až k Trinitronům, tak poslední pracovní stanice SGI O2 (se sítí ze tří kousků O2 jsem měl tu čest v letech 1997 až 2009) a některé SGI Octane používaly monitor SONY (SNY976) s trinitronem s plochým stínítkem a fyzickým rozlišením 1920x1200 při 64p. Protože to byl trinitron, využíval brždění a urychlování vodorovného vychylování. Konvergence byly velmi přesné, protože na těchto monitorech se tvořily i filmové triky a animované filmy.
O televizních trinitronech, které měly jen 380 trojic proužků na celou šířku stínítka a ostřejší obraz zajišťovalo derivované jasové napětí přiváděné na šikmo dělenou mřížku nebo na zvláštní pomocnou horizontálně vychylující cívku na přibrždění nebo urychlení vodorovného pohybu vychylovaných elektronových svazků, aniž by to mělo vliv na konvergence, by se dalo psát dlouho, ale to zase není z dob tak dávno minulých, některé se dají ještě vidět v chodu.
Proto zpátky k těm starým televizím, prosím.

Nechápu, jak mohl někdo vymyslet delta obrazovku

Hill píše:Taky jsme měli Videoton TA5301 Elevtronic 78, a to i s nožičkami. Byly ale poněkud rachitické od pohledu, ale kupodivu si nechaly dost líbit.

My měli Electronic 75, ale nožičky k němu nebyly Ta telka nebyla špatná až na sokly elektronek, ty se časem vypalovaly. Ovšem měla zcela nesmyslně zapojené trafo pro nahrávání až na výstupu koncového stupně, takže za regulátorem hlasitosti společně se sluchátkovým výstupem. Zjevně už tehdy Maďaři katovali kosty...
Nakonec v ní odešlo VN trafo a z Maďarska už ND nějak neposílali. Kupodivu s tím z Oravy 128 si to docela rozumělo

xsc píše:Ta telka nebyla špatná až na sokly elektronek, ty se časem vypalovaly.

O kvalitě soklů ellek v maďarských tvp jsem tu už taky kdysi psal. Závady se projevovaly stejně jako vakly - ale ani přepájení (vizuelně hezkých) spojů nepomohlo, resp. nepomohlo nadlouho.
Jejich hlavním problémem byly špatně pokovené kontaktní dutinky. Galvanické pokovení (nwm jestli to bylo Ag - spíš nějaká slitina) fosforbronzových kontaktů bylo tak mizerné, že se "odlupovalo" z nosného materiálu, takže ten "student" nebyl mezi pokovením a DPS, ale mezi fosforbronzem a pokovením!
Dokonce se mě jednou stalo, že jsem při vyndávání elky ze šasi tuto vytáhl z desky i s tou paticí
Pak bylo vidět, jak jsou ty "piny" (ploché špičky) téměř černé, jak byly zašlé-zkorodované. Stačilo ovšem všechny oškrabat až na čistý (růžový) kov, dobře pocínovat a pak už jen zapájet do DPS zpátky. S takto "ošetřenou" paticí pak byl navěky pokoj.
Ale že to byla práce pro vrahy, je nabíledni - při tom množství patic jen v jediné telce. Když se takto opravila jen jedna (ta právě zlobící), tak "za týden, za měsíc" jsi mohl jít hledat závadu na jiné

danhard píše:Nechápu, jak mohl někdo vymyslet delta obrazovku

A to jsem kdesi četl, že patentová přihláška obrazovky in-line je o nějaký rok starší, než na deltu. Jenže se nějak technologicky nedařilo udělat tak úzké proužky, aby v obraze nerušily barevnými obrysy svislých rozhraní, tak to skončilo v trezoru. Delta obrazovka má sice daleko složitější vychylování, ale děrovaná maska v kulové ploše stínítka dovolila nanášet ostrůvky luminoforů v trojúhelníkovém rastru, což ta svislá rozhraní účinně potlačilo. Nanášení luminoforů zevnitř na kulovou plochu bylo opakovatelné, maska zavěšená ve 3 bodech byla dostatečně stabilní a při malých vychylovacích úhlech ani nevadila její tepelná roztažnost. Pomocné průběhy pro dynamickou konvergenci (už zmáknuté z tříobrazovkových projekčních televizí) se generovaly převážně pomocí pasivních součástek, což vydrželo od toho února 1952, kdy RCA předvedla asi první delta obrazovku. Ta byla ještě kruhová, stínítko nahoře a dole zakryté, po stranách ne. Průměr stínítka (a úhlopříčka zobrazovací plochy byl 16", vychylovycí úhel neznám, ale byla hodně dlouhá, odhaduji tal do 55° vychylování. Samozřejmě nastavení konvergencí až 17 prvky bylo jistou komplikací, ale šlo to vyrábět, šlo to rozvíjet, v roce 1954 přijala FCC barevný systém NTSC jako standard. Ano, nebyl dokonalý, ale byl rychle komerčně použitelný.
V době, jdy u nás začalo černobílé vysílání, už se v USA nabízela barva. A sbíraly se zkušenosti, vylepšovaly se obrazovky, až kdosi objevil ten návrh na použití apreturového roštu místo masky. Vývojáři u SONY přišli na to, že na válcové ploše stačí na saočinnou dynamickou konvergenci jen náklon vychylovacích cívek a pár permanentních magnetů. A najednou měli obrazovku, která využívala proud elektronů 4x až 5x lépe, než dosáhla kterákoliv Delta, obraz byl jasnější, kontrastnější... prostě lepší. Že se u jiných firem naučili dělat podélné otvory v masce tak, aby se maska nekroutila, o tom svědší obrovské rozšířeno obrazovek in-line.

Na tom je nejzajímavější, že Sony Trinitron vyvinula díky nákupu licence na obrazovku, kterou nikdo (ani Sony) nedokázal realizovat. Trinitron je tak vlastně nouzové řešení návrhu původně bezmaskové obrazovky:
https://en.wikipedia.org/wiki/Chromatron

kokun píše:Anebo taky, jak mě u jednoho zákazníka rafnul pes za lýtko, . . . ale to bych se už moc rozkecal

Tak tento zážitek jsem měl před svojí první opravou ruského tvp Волна.
Už ani nwm kolik modelů těchto ruských "zázraků" bylo (opravoval jsem jich celkově pouze jen několik - asi jich u nás moc nebylo). Ale co vím, byl to první "rusák", ve kterém jsem se setkal s hybridními součástkami. Většinou nějaká kombinace R a C zalisovaná do hranatého futrálu.
Jestli si to ještě dobře pamatuju (njn - je to už přece bezmála 50 let ), tak to bylo něco jako na tomto fotu:


Jsou to ty světlezelené-khaki kostky.

Ale k tomu zážitku:
Zákazník bydlel daleko za městem ve služebním (drážním) strážním domku, hned vedle vlak. tunelu (druhý-stejný domek byl i z druhé strany toho kilometrového tunelu).
Když jsem došel k brance dřevěného plotu, první kdo mě vítal byl takový malý "podvraťák" - štěkotem. Poté přišel z poza domku jeho majitel-zákazník (bydlel tam tehdy sám). Okřikl psa, otevřel branku a vedl mě ne k hl. dveřím-vchodu (oproti branky), ale dozadu za domek. Po dvorku jsme šli vedle sebe, k tomu zadnímu vchodu (pes z povzdálí za námi). Před vchodem bylo několik schodků - 3, či 4. Do těch schodků vyšel ten majitel přede mnou, aby otevřel dveře. Vešel do dveří a já na 1. schod.
A to byl moment, kdy po mě pes skočil a už jsem ho měl zahryznutého v lýtku. Už ani nwm ve kterém, či v P, anebo v L - naštěstí to bylo přes kalhoty, takže to nebylo úplně "do krve". Pouze trochu stržená kůže, otisklé zuby a následně několikadenní různobarevný "modrák". Nakonec mě tam nezůstala ani jizva - "vytlačené" zuby se časem ztratily.
Takže i k takovému zážitku se při opravách dalo přijít, ani jsem nevěděl jak. Pes mě vůbec neznal - ač malý, o to byl zákeřnější