Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Až na ten brutální šum, ale ten vlastně nikomu neubližuje, jasně.

sinclair píše:Fakt si nepamatuju přístroj evropského výrobce, který by separátní polohu FeCr měl.

No vidíš. Pak byly firmy, co i z přepínání pásků udělaly orloj. Dual C844:

Dual má kontakty a všemožný přepínání asi v genech.
Kdo neviděl aspoň zezadu, natož zepředu třeba CV1700, tak neuvěří

sinclair píše:Až na ten brutální šum

Kdesi jsem četl, že funkci Dolby NR u tape decku nejvíce ocení posluchači mezer mezi skladbami Že bys byl jedním z nich

komerčně nahrané kazety ošetřené dolby NR se mohly snadno stát "generátorem šumu" přehrávané v audio aparátech bez toho kompandéru (jezevčíky, walkmany, autorádia, tuzexové hračky...) ale tam o kvalitě tak či onak těžko mohla bejt řeč

Generátorem šumu by se mohly stát jedině tehdy, kdyby byl šum už v té původní nahrávce. Jinak s vyplým/neexistujícím Dolby šuměly naprosto stejně jako ty nahrané bez Dolby, jen měly trochu moc vytažené výšky. Vzhledem k tomu, že se používalo jen Dolby B, ani to moc nevadilo. Neposlouchatelné bylo Dolby C.

jo, spousta lidi co si pak zakoupili "něco lepšího" jako příkladem SM260, 261
pak zas bědovali že prej "dolby žere vejšky" a vypínali ho

No, neprošlo mi prackama tolik originálek, ale mám pocit, že tam Dolby B nebylo.
Dolby C zní dobře, když se nahrává a přehrává na stejném přístroji. To je bez problémů a i posluchač mezer mezi skladbami pochvalně zamručí. Samozřejmě - při použití slušné kazety; chrom nebo metal.

U těch tuzemských kazet z 80. let Dolby B je.

konosuke píše:jo, spousta lidi co si pak zakoupili "něco lepšího" jako příkladem SM260, 261
pak zas bědovali že prej "dolby žere vejšky" a vypínali ho

No, mně taky přijde, že hodně přednahraných kazet s Dolby má na můj vkus málo výšek, když je na tape decku přehrávám se zaplým Dolby. A to nepoužívám SM260.
S vyplým Dolby se mi je ale poslouchat nechce, protože jsem na to pumpování výšek alergický.
Ono přednahraná originální kazeta není zárukou kvality, u dolby zrovna to chce přesné dodržení záznamových úrovní, jinak to pak při přehrávání bude expandovat jinak, než má. A dost přednahraných kazet díky použitému dolby a nekvalitnímu pásku nebo špatně nastavené zázn. úrovni mělo přebuzené sykavky.

Stejně by mě zajímalo, kolik procent přednahraných kazet, jako že od 80. let až do konce své éry byly prakticky všechny s dolby, bylo korektně posloucháno na dolby přístrojích. To muselo být mizivé procento. Dolby bylo výbavou přístrojů vyšší třídy, plebs dolby na svých jezevčíkách nikdy neměl.
Mám takový dojem, že Dolby byla jen pijavice, které každý zákazník odváděl licenční poplatky v ceně každé koupené kazety, ať už doma kazeťák s dolby měl, nebo neměl.
Praktický přínos dobrovolně povinného Dolby systému pro blaho posluchačů proto hodnotím jako mizivý.

Možná pamětník bude tušit, proč se i RVHP nechalo navézt do imperialistické dolbymánie a poslušně odvádělo lic. poplatky z nahraných nosičů a přístrojů. Proč si třeba stylem sobě vlastním nevyvinulo svůj "bolševický" odšumovač (čirou náhodou kompatibilní s dolby), a ten nepoužívalo?

A jsi si jistý, že poplatky odváděli? OSA za ty pajcy cizích písniček neodváděla nic.

Hubert_79 píše:Dolby C zní dobře, když se nahrává a přehrává na stejném přístroji. To je bez problémů a i posluchač mezer mezi skladbami pochvalně zamručí. Samozřejmě - při použití slušné kazety; chrom nebo metal.

Jaké pak bude teprve jeho mručení při slyšení mezery v systému Dolby S, který sice přišel, aby s velkou slávou nabídl o 20 let později totéž, co DBX, ale naštěstí se Dolby S už nepodařilo infiltrovat hudební vydavatelství a devastovat zvuk na přednahraných kazetách ještě více než dobrovolně povinné Dolby B.

xsc píše:OSA za ty pajcy cizích písniček neodváděla nic.

Nestačilo tenkrát jen uvést autora? (Což uváděli na deskách poctivě). Přece jen tehdy to bylo benevolentnější, to až dnes se "umělci" miliónově soudějí za každou notu.

Když např. vydávali supraphoňáci licenční desky se západní hudbou, taky to museli poctivě vyjednat a pak solit procenta z obratu, v doláčích samozřejmě.
V licenci se tady u nás vyrábělo dost věcí - Nivea, Coca Cola, Schwarzkopf... Pochybuju, že to dělali načerno.
Na SM260/261 je zezadu napsána povinná větička o licencovaném systému Dolby.

Samozřejmě, že nestačilo jen uvést autora. To jako myslíš, že by to dělal za pěkně děkuju? Řešilo se to až začátkem 90. let.
Ano, pokud se tu prodávaly desky, tak museli platit. Ono to totiž nebyl špatný kšeft - bez toho by zase nám neplatili za nahrávky vážné hudby, kterou jsme uměli. A tady se to prodávalo o dost dráž než běžná deska, taky rarita... Poláci a Bulhaři, ti na to ovšem ke konci kašlali zcela... Ne vždycky, album Abby málem zruinovalo polský rozpočet. Nakonec z toho byl nějaký šílený výměnný obchod...
Ne všechny věci se tu samozřejmě dělaly na černo, spousta ale ano. SM260 požehnání měla. A taky jim Dolby první verzi vrátilo...

Těch systémů na potlačení šumu vzniklo tehdy tolik právě proto, že
- každý měl nějaké neodstranitelné nedostatky a kdekdo si myslel, že vyvine něco lepšího a levnějšího
- nikomu se moc nechtělo platit za licenci jiného systému, pro sériovou výrobu oprásknout některý i s chlupama si ale nedovolili
- a doufali, že právě jejich systém se poslechově bude líbit víc, komerčně se rozšíří a sami budou licenci prodávat
- někteří to přesto opráskli, ale dali tomu jiné jméno...

V tomto ohledu byli Poláci a Bulhaři žabaři. Takoví Sověti si s licencemi vůbec hlavu nelámali. Systém DNL, už měla Riga 110 (z Rigy, tam se to tlačítko jmenovalo GTN - ģeneratora traucējumu novēršanas val trokšņu slāpēšanas taustiņš) i Aelita (z Kurganu nebo Vorkuty, tam se to jmenovalo PŠ - padavljenije šúmov) - to tlačítko při snímání spínalo systém DNL a při záznamu přelaďovalo mazací oscilátor v případě potřeby odladit interference přijímaného AM signálu s mazacím kmitočtem, odtud ten dlouhý lotyšský název. Přístroj se prodával od roku 1979.
Zapojení i nastavení stejné, jako u Philipsova DNL, který měl být vylepšenou verzí systému DNR od Nationalu. Tady si ale historické prameny nějak neví rady s pořadím, protože DNR se měl prodávat až od roku 1980. Kde se tedy vzal DNL o dva roky dřív? Takže by to mohlo vypadat, že sovětští konstruktéři Pajcovič a Kopirenko vlastně byli rychlejší, než vývojíři od Philipse a ti to zvládli dřív, než NS... ale, ať to bylo, jak chtělo, mám vážné pochybnosti o tom, že by Sověti někdy nějakou licenci nebo patent tehdy koupili. Dlužno podotknout, že obvod LM1894 pro systém DNR® ještě v roce 2002 neměl NS zařazený mezi "obsolete" a vyráběl ho.