Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nepoužívalo se taky jako napájecí pro zesilovač Texan? Samozřejmě bez regulace.

Určitě ne. Jestli pro něco, tak pro nějaký hračky s MBA810.

xsc píše:Pro ně pak tohle trafo není. Když si postavíš takový model, tak budeš chtít ovládat vláčky aspoň v jednotlivých úsecích, ne jedno regulované napětí pro všechny.

Tak to je dobrý
Pro někoho, kdo si natáhne pár kolejí na zemi určitě není, protože pak by tam byla zbytečná sekce 16V AC. Pochybuju, že se někdo bude na zemi zapojovat aspoň s výhybkama, protože by v té změti drátů potřeboval ještě nějaké tlačítka či přepínače a ani ty výhybky si nejsem jistej, jestli jsou dělaný na časté zapojování.
A pro někoho, kdo už má panel a 16V by využil, tak už to trafo zase není, protože chce ovládat více sekcí!
Tak pro koho teda je?

Vyhybky som mal iba mechanicke, ale zavory s elektrickym ovladanim som skusal. Vypinac som nemal, tak som ich musel vzdy pripojit na trafo.

Těch 16V střídavejch velmi dobře pohání historické pájecí pero, na kterém je napsáno TYP 300 24V 18W (ESČ) FAX. Napájecí konektor má tříkolík DIN a na něm je taky napso FAX.

Kremik píše:Tak pro koho teda je?

Pro toho, kdo tam měl výhybky, aby tam mohl poslat 2 vláčky... Vždyť ani výkon toho trafa není takový, aby utáhlo rozsáhlejší kolejiště.

Kremik píše:....Pro někoho, kdo si natáhne pár kolejí na zemi určitě není, protože pak by tam byla zbytečná sekce 16V AC. Pochybuju, že se někdo bude na zemi zapojovat aspoň s výhybkama, protože by v té změti drátů potřeboval ještě nějaké tlačítka či přepínače a ani ty výhybky si nejsem jistej, jestli jsou dělaný na časté zapojování.

Nevrtej nám do vláčků, šťouro. Je v nich naše dětství. Mám všechny ty vláčky a trafa v krabicích dodnes.
Tak si blbě koupil, no. Už to přijmi.

Je to hračka určená pro napájení vláčků a příslušenství. A tento účel plnila vždy dobře. Ergonomii kudy vede šňůra jsme tehdy vůbec neřešili. Chudáci konstruktéři z NDR nemohli před 50 lety tušit, že si jednou koupíš jejich výrobek a budeš chtít z něj vyrobit supr regulovatelný zdroj do dílny. Na to sis měl pořídit třeba reg. trafo z VEB TPW THALHEIM, abychom zůstali v NDR.

Společná výhybka a dva vláčky? To už jsou potřeba dva okruhy. Společným řízením rychlosti srážce nezabráníš

Trafo FZ1 bez problému "utáhne" 3 vlaky velikosti H0 nebo 4 vlaky TT. Problém je v tom, že všecky pojedou na stejný pro všecky najednou nastavený napájecí napětí - i proto se pro složitější kolejiště používá systém s pevně napájenýma "traťovýma úsekama" a od nich odizolovanýma úsekama s řízeným napájením, určenýma pro zastavení, rozjezd a případně posun souprav. Neznám žádnýho člověka, kterej by jezdil se 3-4 soupravama na kolejišti naráz pomocí jedinýho FZ1, aby plně využil jeho výkonovejch možností - už modelář vlastnící kolejiště umožňující provoz 2 souprav má buď 2 samostatný napáječe, nebo bastlenej kombinovanej zdroj vícero pevnejch i regulovanejch napětí. Pro samotnou jízdu 1 soupravy bohatě stačí menší placatější napáječ F2 bez vyvedenýho střídavýho napětí pro přestavníky a světla - ten umí tuším 800mA stupňovitě regulovanýho napětí pro trakci. Podle mne jediným důvodem doslova obrovskýho předimenzování konstrukce napáječe FZ1 je záměrná snaha konstruktéra a výrobce o bezpečnost za jakejchkoliv okolností používání - prostě "safety first" za každou cenu. Číňan by v dnešní době stejnej (a klidně i vyšší) výstupní výkon spáchal spínákem ve škatulce velikosti dvou krabiček od bonbónů "ENERGIT" ...

Pavel256 > Nevrtám, jenom šťourám
Ne, jenom jsem to zmínil jako zajímavost nebo podivnost, že z toho pokračuje další debata je na fóru normální. A nemysli si, pro mě je to nostalgie taky. Akorát s tím rozdílem, že někteří vláčky měli, já je jen chtěl. Tohle trafo měl i můj otec (do vláčků taky trošku dělal ale já z toho měl prd, protože podle něj jsem na ně byl "ještě malý"!!). Dělal s ním i různé psí kusy, např. s ním napájel A3 VKV a při přetáčení kazety mu "pěkně přidal". Opravdu to pak přetáčelo rychleji. Jak dlouho to ten kazeťák snášel netuším, ale dlouho jsme ho neměli. Pamatuju si jen, že byl pak rozebraný a pak už nebyl. Bylo mi 6, maximálně 7...
Ty vláčky mě tenkrát hodně braly. Jestli víc ty vláčky nebo ta technika kolem, to nevím. Asi vše dohromady. Vlastně i opravdové vlaky. Fascinovaly mě nárazníky a hlavně brzdy na vagonech. To, jak jsou ty špalky těsně u otáčejícího se kola. U modelů mě mrzelo, že ty naznačené špalky jsou od koleček "tak daleko"
Vidíš, teď si vzpomínám, z dětství nezodpovězenou otázku - některé vagonky (TT) měly kombinované kolečka - plastové s kovovými. Většina byla plastová, ale občas bylo na jedné straně kovové (plastové kolečko, ale na povrchu byl žlutý kov), to bylo k čemu?

Kola byly kovový všecky (teda pojezdový obruče), plastový by dlouho nevydržely, ale někdy na ně byly připojený sběrače proudu - u osobních vozů, kde bylo zařízený vnitřní osvětlení, PIKO do nich ale nedávalo žárovky - daly se ale jednoduše doplnit, byly to ty jejich modelový 16V/20mA bezzávitový. Dneska už by tam každej dal LEDky včetně vnitřního akumulátoru, aby vozy neblikaly při přejezdu výhybek a nezhasínaly po zastavení ve stanici ... Celokovový dvojkolí nešlo a nejde udělat, zkratovalo by se tím napájecí napětí v koleji. Vždycky musí bejt aspoň na jedný straně izolace mezi osou a obručí - už jsem viděl mašinku, která to měla udělaný tak, že neměla klasický pružný plíšky pro přenos proudu do motoru z kol, ale měla sběrače ve futrech na osičkách - jedno kolečko bylo spojený s osou, druhý izolovaný. Tyhle dvojkolí byly na každým podvozku vůči sobě otočený. Já na ní čistil pojezd a když jsem ji poskládal (podle svýho mínění dobře všecky dvojkolí stejně), mašinka nejezdila. Trvalo mi 3 dny bádání, než jsem zjistil proč - byla to nějaká zámořská výroba, dost možná i Japonsko, nic jsem k ní tenkrát nenašel ...

Tohle trafo jsme bez problému používali pro napájení poměrně velkého H0 kolejiště a pro účel jeho použití je podle mě zkonstruováno zcela dokonale. Potřeba dělit trať do oddílů se řeší izolovanými úseky a přepínači. Pokud je cílem jezdit současně s více vozidly a regulovat jejich rychlost samostatně, je žádoucí použít na regulaci něco menšího než FZ1. Nedělá se to tak, že by jezdilo současně více vozidel napájených z jednoho zdroje, aspoň ne u modelářů. Leda tak na dětském kolejišti.

Mmch. vývojem elektronického regulátoru jsem se zabýval a bylo docela náročné udělat něco, co by se jemností regulace tomuto trafu vyrovnalo. Klasické lineární nebo PWM regulátory měly problém s tím, že stojící motorek odebíral větší proud než běžící. Takže při rozjezdu vozidlo pořád stálo a najednou vystřelilo, kdežto s FZ1 se dá rozjet plynule. Nakonec se jako nejlepší řešení ukázal PWM regulátor s s frekvencí pár desítek Hz a co nejtvrdší silovou částí. Taky jsem viděl schéma lineárního regulátoru, kde se do výstupu přidávala složka 50 Hz. Ty napěťové špičky dokážou rozběh motorku zjemnit.

Ekkare, píšu o vagonech, ne lokomotivách. Kolečka byly plastové, jen osička byla z kovu. Kovové kolečko bylo třeba jen jedno ze čtyř. Ale ta kovová část byla jen na obvodu kola, vnitřek byl opět plastovej. I kdybys dal dvě kovové kolca na jednu osku, nic by se nezkratovalo.

Rychlíkové(například)osobní vagonky mívaly vevnitř možnost osvětlení. Kovový kroužek na kolečku sloužil k napájení osvětlení. Musely tam být nejméně dvě taková kolečka a každé na jiné straně.
Edit: Teď jsem se byl podívat na svůj TT vagónek a žádné sběrače nemá. Asi holátko bez výbavy

Měl jsem parní mašinku TT která měla žárovku a pomocí optických vláken svítila přední světla.