Hurá do vesmíru a zpátky na Zem! (A važte slova!)

[Valdano]

Aktuální pozici lodi Orion ve vesmíru lze sledovat viz tento odkaz.

[JiriTom]

Zdroj : X, NASA

[Celeron]

Pěknej a asi i né moc starej kráter. Nepíšou tam kterej to je? Ta fotka bude stejně ikonická jako ty starý 55 let.

[JiriTom]

Díky úsilí posádky mise Artemis II organizace NASA byla poprvé v historii kompletně zachycena celá Orientální pánev, rozsáhlá a tajemná oblast na povrchu Měsíce. Tento pozoruhodný úspěch představuje obrovský krok vpřed ve výzkumu vesmíru a odhaluje dechberoucí nový pohled na našeho nebeského souseda.

Edit: Ale v diskuzi se shodují, že je to výtvor AI, takže s rezervou...
Edit 2: Dobová malba z X:

[samec]

photoshopped

[Valdano]

Hlavní fáze intenzivního snímkování Měsíce z bezprostřední blízkosti začíná na lodi Orion dnes 6. dubna 2026 ve večerních hodinách viz níže uvedený itinerář. Fotogalerie NASA s několika dosavadními snímky a videozáznamy pořízenými na lodi Orion.

Dnešní itinerář focení Měsíce z lodi Orion:

18:45 SELČ: Oficiální začátek hlavního pozorovacího období.

20:15 SELČ: Posádka bude konfigurovat kabinu pro průlet – utlumí vnitřní světla, aby se minimalizovaly odlesky v oknech, a připravuje profesionální kamerovou techniku.

23:07 SELČ: Největší přiblížení k Měsíci. Loď Orion se bude nacházet přibližně 7 000–10 000 km nad povrchem. V tuto chvíli budou vznikat ty nejdetailnější snímky, včetně oblastí, které lidské oko nevidělo více než 50 let.

Noc na 7. dubna: Konec intenzivního snímkování a zahájení odesílání (downlinku) velkého objemu dat a fotografií ve vysokém rozlišení zpět na Zemi.

Na co bude dnešní focení zaměřeno?

Během dnešního průletu mají astronauti za úkol zdokumentovat celkem 35 specifických cílů pro 10 vědeckých úkolů. Mezi nejzajímavější patří:

Místa přistání misí Apollo: Pokusí se vyfotografovat oblasti, kde přistálo Apollo 12 a 14.

Odvrácená strana: Detailní snímky kráterů a terénu, který je ze Země neviditelný.

Zatmění Slunce: Kuriozitou mise je, že posádka uvidí Měsíc zakrývající Slunce (úplné zatmění z pohledu lodi) trvající 53 minut.

První várku těchto čerstvých "blízkých" fotografií můžeme v médiích a na sociálních sítích NASA očekávat během zítřejšího dne tj. 7. dubna dopoledne.

[EKKAR]

Pěknej a asi i né moc starej kráter. Nepíšou tam kterej to je? Ta fotka bude stejně ikonická jako ty starý 55 let.

Takovejch skoro přesně kruhovejch včetně zbytku středovýho vývrhu ani na Měsíci moc není. Já vím o dvou - Tycho a Copernicus.

[masar]

Dost mě zklamal přímý přenos z kamery Artemisu pokud jde o kvalitu videa. Stream má rozlišení FHD, ale na pohled připomíná podobné záběry z let analogových tv přenosů. V dnešní době "honby za Megapixely" dost nečekané.

[lesana87]

Nejde o to ty megapixely pořídit, ale přenést je v reálném čase na Zemi. Možná pro někoho překvapení, ale na Měsíc 5G síť ani Skylink nedosahují.

[masar]

Jasně. Ale i tak. Když srovnám potřebnou šířku pásma pro přenos z Měsíce v r. 1969 s dnešní možností komprimace streamu, tak bych to odhadoval jinak.
A také viditelný rozdíl mezi rozlišením interní kamery a externí příliš neodpovídá nedostatku přenosové kapacity.

[tomasjedno]

Nějak nerozumím těm číslům, co kolem toho publikují. Prý v 6:41 SELČ byli ve vzdálenosti 66099 km od Měsíce a ocitli se na hranici prostoru, kde je gravitační působení Měsíce silnější než gravitační působení Země.
No jo, ale Země má 81-násobek hmotnosti Měsíce, takže jestli ještě pořád platí Newtonův gravitační zákon, tak by v tu chvíli měl být poměr vzdáleností od Země a od Měsíce 9:1. Tedy měli by být cca 600000 km od Země - ale oni jsou jen 400000 km. Vychází mi tedy, že v onu chvíli byla gravitační síla od Země pořád ještě 2x silnější než od Měsíce.

[masar]

"Tedy měli by být cca 600000 km od Země" 9/10 vzdálenosti Země-Měsíc není přece 600000km. Střední hodnota vzdálenosti je 385000km.
Ale máš pravdu v tom, že se o tom publikují bludy. Ale to bychom chtěli po novinářích mnoho.
Pěkná 3D grafika trajektorie v reálu je tady.

[Celeron]

Já vím o dvou - Tycho a Copernicus.

Bude to opravdu AI. Ani jeden nemá tu nízkou kruhovou vlnku na vnitřním svahu. A středy jsou taky jinačí.

[tomasjedno]

"Tedy měli by být cca 600000 km od Země" 9/10 vzdálenosti Země-Měsíc není přece 600000km. Střední hodnota vzdálenosti je 385000km.

Střední hodnotu si strč někam, aktuálně je Měsíc 405 tis. km od Země a Artemis taky.

[Valdano]

Na lodi Orion je celkem 24 kamer. Většina kamer přenáší obraz v rozlišení 4K, ale kvůli omezené šířce pásma při přenosu z vesmíru se k nám na Zemi dostává video v nižší kvalitě. Pro internetový stream rozlišení dost omezili. Video ve vysokém rozlišení se ukládá na palubní disky a stahovat se bude postupně z větší částí zřejmě až po návratu. Nicméně některé záběry se budou přenášet už po obnovení spojení přes systém O2O (Laserová data). Jde o laserový vysílač, který umožňuje posílat pořízené 4K a 8K záběry z lodi Orion na Zemi rychlostí až 260 Mbps.

Kamery na solárních panelech (Camera Controllers)
Počet 4 kamery na panelech. Jde o speciálně upravené kamery GoPro. Jedna na konci každého křídla solárního panelu. Jsou vysoce odolné a dokážou se otáčet. NASA je používá k inspekci stavu lodi, ale primárně slouží k dokumentaci cesty. Díky nim vidíme "selfie" modulu Orion u lunárního povrchu.

Kamery na servisním modulu (European Service Module)
Kamery na servisním modulu monitorují separaci stupňů a stav motorů, ale při průletu kolem Měsíce zachycují detaily jeho povrchu z bezprostřední blízkosti.

Optická navigace (OpNav)
Kamery optické navigace snímají Zemi a Měsíc, aby palubní počítač mohl přesně určit polohu a rychlost lodi v případě, že by došlo k výpadku komunikace se sítí Deep Space Network na Zemi. Pracují s vysokým rozlišením a specifickými algoritmy pro rozpoznávání okrajů vesmírných těles.

Kamery v kabině (Internal Cameras)
Počet 3 vnitřní kamery. Dvě se dívají z oken modulu pro posádku. Právě ty zachycují pohled "očima astronautů", tedy jak se Měsíc přibližuje a zvětšuje v průzoru okna.

Dále jsou na palubě následující fotoaparáty.

Nikon D5 (Osvědčená klasika)
Tato digitální zrcadlovka (DSLR) je hlavním pracovním nástrojem posádky pro dokumentace povrchu Měsíce, zejména odvrácené strany. I když jde o starší model, NASA ho zvolila, protože je důkladně otestován na odolnost proti radiaci ve vesmíru. Astronauti používají širokoúhlé objektivy pro záběry interiéru s Měsícem v okně a výkonný teleobjektiv 80-400 mm pro detailní snímky kráterů.

Nikon Z9 (Moderní premiéra)
NASA testuje, jak si moderní čip a elektronický hledáček poradí s radiací mimo ochranu magnetického pole Země. Nikon Z9 umožňuje posádce natáčet video v rozlišení 8K, což poskytne detaily, které u dřívějších misí nebyly možné.

Zajímavostí je, že pro aktuální misi (2026) NASA povolila posádce vzít si i vlastní telefony. Astronauti je používají pro rychlé momentky a natáčení videí pro sociální sítě. Jde o první misi, kde smartphony cestují tak daleko od Země.