Germaniový zesíček
Moderátor: Moderátoři
Obě cesty jsou zasypaný bordelem s názvy Icbo a Iceo, ke všemu neštěstí ještě závislým teplotně i napěťově.
Chování skutečného bambusu ten simulátor nejspíš nedovede ani zhruba napodobit. Já tu Tvoji, určitě dobře míněnou snahu oceňuju, ale považuju ji za naprosto ztracený čas.
Vycházím z jednoduché premisy, že ono to v šedesátkách velmi uspokojivě fungovalo, Angláni toho vyrobili hafo a ještě to i vyváželi.
Namísto 0C44 nastrč bulharsko-francouzský SFT308, na místa budičů si vyber lepší GC510/520 a pak už bych jenom poslouchal
Kór, když máš na klíčový místa sehnaný origo matroš. ADčka se dnes neválejí za každým rohem za búra, jako ještě nedávno kádéčka.
microlan píše:Co mě vadí je malý Uce prvního tranzistoru, který se díky přímé vazbě na VAS a zmenšenému odporu v emitoru pohybuje někde kolem 700 mV. Jak moc by se projevil odpor vložený mezi vstup a VAS?
Ono by to tam chtělo spíš dělič přemostěnej kondem.
Pak by se dala zlikvidovat ta napěťová ztráta v emitoru AF118 a dostal by jsi lepší vybuzení. No a pak vyhodit ten 1R v emitoru spodní AD140, kterej má vliv stabilitu klidováho proudu asi tak třetinovej, než ten nahoře.
Ten zmenšit na 0,5R a věnovat se spíš tomu, aby předpětí nebylo závislé na napájení a se zápornou teplotní závislostí. Křemíková dioda to jistí, to už za času germania uměli
Ze 42V napájení to musí dávat 30W jako fík
https://tinyurl.com/y3mqr7lu
Tady musí být poměrně velký úbytek na emitoru VAS, aby bylo vstup jak napájet a stejně je na kolektoru vstupu velmi málo.
O tenhle úbytek nevybudíš konec, potom má ten odpor v emitoru koncáku proti zemi smysl, tenhle úbytek se nevytopí do koncového tranzistoru, ale na výkonu o to přijdeš.