Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jo, Jirko - ale oba dva případy, který popisuješ, se nestaly "díky" aktivnímu matroši v generátoru s termoelektrickým principem přeměny energie, ale u pokusů o vynesení aktivního reaktoru určenýho přímo pro řízenou štěpnou reakci (Rusáci mu říkali TOPAZ, pokud se dobře pamatuju). Tam je aktivního materiálu potřeba mnohem víc a kvůli regulačním a odběrným prostupům nejde aktivní materiál kvalitně uzavřít. Naproti tomu v termoelektrickým generátoru se štěpnej matroš dá doslova zatavit do úplně hermetickýho obalu, kterej jen produkuje teplo a trochu pronikajícího záření a jehož termická i ionizující aktivita v souladu s poločasem rozpadu použitýho izotopu postupně klesá.

Termoelektrický izotopový generátor a jeho možnosti popisuje autor v knize "Marťan". Snad se na to předem zeptal nějakého znalce, aby věděl, co si může dovolit napsat a neztrapnit se.
https://www.databazeknih.cz/knihy/martan-225946

Ježišikriste tak snad termogenerátor je díky absenci pohyblivejch částí zařízení naprosto idiotensichr und bombenfest - prostě jsou to termočlánky umístěný tak, aby byly na jedný straně ohřívaný a na druhým konci chlazený. Jestli bude ohřev realizovanej zfokusovaným slunečním světlem, plamenem nějakýho hořáku nebo rozpadovým teplem pasivně se rozpadajícího radioizotopu v nějaký hermetický kapsli, to je ganz putýnka. Důležitý hodnoty jsou absolutní rozdíl teplot, mezní vlastní teplota termočlánků (aby se neprotavily) a tepelnej výkon přiváděnej na teplou stranu i odváděnej z chladný strany - udělat tohle všecko dostatečně mechanicky odolný pro nějaký zrychlení už je jen o váze použitý konstrukce. Jo, štěpnej reaktor, kde je potřeba regulovat intenzitu reakce, to už je větší kokosák, jak na samotnou konstrukci, tak i pro její odolnost pro přepravu - ale termoelektrickej zdoj??? Ten se v principu dá udělat stejně homogenní (a tudíž i mechanicky odolnej) jako cihla - a ještě k tomu cihla kovová ...

S tím hermetickým uzavřením bych byl opatrnej. Před chvílí jsem mluvil s mým bývalým spolupracovníkem co má FJFI a dle jeho slov jadernej termočlánek musí mít přetlakovej ventil. Při rozpadu vznikají totiž plyny třeba radon.
Taky zapomínáš, že když bouchne plná rachejtle, tak to nemá destrukčním efektem moc daleko k atomovce malý ráže, takže ledasco se rozloží na prvočinitele.

Tak nám spadlo Arecibo. To ho opravdu musel Pierce Brosnan v devadesátým pátým tak "načnout"?

Klasika, tropický podnebí na Portoriku a zanedbaný investice do údržby. Problémy s pohybem ohniska nad parabolou měli už před 15-20 lety, to že jim přehnily lana a žuchlo jim to do odrazný plochy je jen vrcholek ledovce ...

No kdyť říkam, že jim to Brosnan ve Zlatým voku načnul.

Celeron píše:Tak nám spadlo Arecibo.

https://youtu.be/b3AASKr_iHc

Tak nám to všecko kosmický nějak moc padá a bouchá.
https://www.youtube.com/watch?v=41FMvNefZs8

Je sice hezké že NASA už pozbyla monopol což by mělo - teoreticky - zlevnit a zpřístupnit kosmické lety,
jenomže: pro soukromou firmu zatím neufinancovatelné. zkrátka - na Měsíc natož Mars se letos nepoletí

. . . když né letos, tak napřesrok

Celeron píše:Tak nám to všecko kosmický nějak moc padá a bouchá.
https://www.youtube.com/watch?v=41FMvNefZs8

Kdyby se zveřejňovaly záběry z testů i dřív, to bysme viděli výbuchů

Všiml sis, jak s ubývajícím palivem a snižováním odporu atmosféry ve větších výškách kvůli udržení přijatelnýho zrychlení odpojují motory ze tří na dva a potom na jeden? A jak to při přestavování vektoru tahu po vypnutí jednoho motoru s tím motorovým blokem mlátí? Se divím, že to nebouchlo už v ten moment. Tyhle rázy od vektorovýho řízení a zavření ventilů motoru už rozmlátilo pěkných pár rachejtlí, třeba N1, Atlas atd. Většinou rupne nějaká trubka a už to jede.

Jo. Navíc tohle je prototyp na metan, takže toho asi není vychytaného víc. Ono je dost pravděpodobné, že to něco rozmlátilo a proto při dosedání už ten další motor nenajel. Ale má to "elegantní" plamen...

Metan je u SpaceX cílovej, snáz se získává (ze zemního plynu nebo třeba i blbým tlením rostlinnýho materiálu bez přístupu vzduchu), je míň těkavej než vodík a na jeho udržení v kapalný fázi stačí nižší tlak a vyšší absolutní teplota (= "menší mráz"), přičemž má jen o málo menší specifickej impuls v kombinaci s LOx než kombinace LH+LOx = je to i konstrukčně výhodnější palivo než kapalnej vodík, protože u nádrže na kapalnej metan stačí dimenzovat na menší tlak a použít tenčí izolaci..