Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Koupila jsem 100m koaxiálu RG-58C/U. Zkusila jsem na něm změřit odraz, jestli má fakt 100m. Zdá se, že ano (koeficient zkrácení z katalogu je 0,66). Dá se z těch průběhů, kromě délky (100m), impedance (50Ω) a ss odporu (5,5Ω tam a zpět) říct ještě něco víc o kvalitě toho kabelu?

Edit: Ještě jsem zkusila změřit útlum, na 10MHz to je asi 4,8dB. Podle katalogu má mít 17dB na 100MHz, ale to nemám jak změřit.

Dobrý je taky znát odpor pláště, když tam teče nějaký proud, tak to ovlivní prosak.

Plášť 1,4Ω/100m, žíla 4,1Ω/100m.

má nějaký vliv na měření těch 100m koaxu stočeno takhle do solenoidu?

Jak takhle do solenoidu? Tohle není solenoid, to je klubkoid.

Stočením se zvýší akorát podélná indukčnost.
Tu můžete na plášti změřit a taky jak se to změní, když polovinu klubka otočíte.

Po opravě osciloskopu, kde odešel FET ve spínaném zdrojii, jsem se vrátil k MeFce. Ale jsou to tatry jak vyšité. Už nevím co s tím, asi je to nějaký nepřizpůsobený. Ještě vyzkouším jiný filtr.

// foceno vteřinou, tak proto to máznutí

Jsem hloupý, dyť je to lineární stupnice, v logaritmu by to tak hrozně nevypadalo

že jsem tak smělý, čeho je to měření?

No toho fantoma z KP89, lépe řečeno mezifrekvence 9 MHz, rozmítaný kmitočet mezi 8,995 - 9,005 MHz
//ten druhý obrázek je z netu, kde ten samý filtr někdo měřil na pořádné mašině.

///Chci to porovnat s tím co je o tom toto vlákno z hlediska šumu. Ale protože tam je jiný filtr než tam patří, tak jsem to napřed musel trochu upravit a pořádně sladit, aby to nějak vypadalo.

Podle názvu obrázku SSB filtr XF-9B (můstkový 9MHz).

Práve som dočítal toto vlákno, veľmi výživné a zaujímavé. Chýba mi v celom príbehu len rozuzlenie a záver, vyšlo to tak nejako do stratena. Ako vlastne dopadol ten príjimač autorky vlákna a všetky tie simulácie ? Môj dojem z toho čo som si tu prečítal je, že jej to niekde riadne parazitne zakmitávalo, svedčalo by o tom aj niektorá správa, kde tvrdila, že to kmitá na 83 MHz a tú istú F myslím dosiahli aj pri nejakej simulácii ... Samozrejme môžem sa mýliť informácií je málo.


Zaujal ma aj príspevok síce trochu ot :

danhard píše:........A co je špatné na MAA661 ? Na produkt detektor dobrá, na vstup asi ty dvě J310.
Chtěl jsem říct, že optimální by byly BF862, ale ty už se nedělají

ps. 8 kousků MAA661 jsem ještě našel, takže kdyby chtěl někdo experimentovat, tak tu jsou.

Taky tu mám dostatek dvouotvorových jader na symetrizační členy
Pramet 205 534 306 300 materiál N1 Al 380 a mám na to zlepšovák, jak vinutím současně realizovat transformaci a definovanou rozptylovou indukčnost, což u toroidu v takovém rozsahu nejde.
https://ok1kvk.cz/clanek/2009/toroidy-a ... ske-praxi/

S MAA661 som si v 1982 postavil prijimaciu časť Trampkita na 80 m. Bol som s prijímačom plne spokojný, dokonca až tak, že som ho doplnil o digitálnu stupnicu. Citlivosť veľmi dobrá a aj selektivita nebola zlá, stačilo len doplniť ten LC filter. A práve vstupná selektivita vďaka spomínaným jadrám bola super a pohodlne ladená varikapmi. Mať tak tých jadier dostatok, tak iné ani nepoužívam.

Waldes.

V MAA661 byly trochu potíže v tom, že kus od kusu jinak šuměl. V QRPP TRX Kolibřík nic moc.

Crifodo píše:V MAA661 byly trochu potíže v tom, že kus od kusu jinak šuměl.

. . . ony MAA661 byly celkově kus od kusu rozdílné ve více parametrech, né jen v šumu . . .

a taky A244 na tom s rozptylem parametrů nebyly o moc lépe, při stavbě PS83 jsem se o tom dostatečně přesvědčil . . .

Ten rozptyl parametrov polovodičov bol veru dosť veľký, hlavne v počiatkoch výroby. Niekde to tu aj zaznelo, rada tranzistorov GS5xx - konečne zvládnutá výroba 15xNU70. O dederónských šváboch to platilo duplovane. No malo to aj výhodu dalo sa vybrať aj veľmi dobré kusy.

No vrátim sa k téme vlákna ako to dopadlo s tým prijímačom ?

Waldes.