Toť, načrieme pekne i do vlastnej slovnej zásoby, napríklad na označenie toho, čo si častokrát striháme na prstoch. Necht, ňecht, nehet, nocht... vyberte si.
Vkládání zajímavých obrázků III
Moderátor: Moderátoři
Toť, načrieme pekne i do vlastnej slovnej zásoby, napríklad na označenie toho, čo si častokrát striháme na prstoch. Necht, ňecht, nehet, nocht... vyberte si.
Něco jako spisovná angličtina nebo spisovná výslovnost není. Mluví se tak, jak je to obvyklé v té dané oblasti. Podle toho poznáte jestli je to vzdělaný člověk nebo odkud pochází.
To někteří čeští nebo slovenští učitelé si myslí, že existuje nějaká spisovná angličtina a podle toho pak učí. Co není v jejich učebnici, tak je špatné.
nonius píše:Něco jako spisovná angličtina nebo spisovná výslovnost není...
... ale je.
Neviem ako je to s českými a slovenskými učiteľmi a ich ponímaním čo je spisovné a čo nie, ja som sa to naučil tak nejak sám, a aj slovensky hovorím dialektom špecifickým pre miesto, kde som sa narodil (severozápad). A v neformálnej komunikácii, ako napríklad aj tu, používam "bohemizmy" ako napríklad jak, bych, a podobne. Ale o tom debata vôbec nebola.
Pointa je v tom, že ak by sa ti ten tvoj severoanglán bol robil, že nepočuje rozdiel medzi rum a room, tak je to preto, lebo je pyšný a nabubralý, ostatné je load of bollocks, mate. A Karlův pokus o vtip přestává býti vtipem... Ale z toho si nič nerobím. Toť nedávno myslel, že nerozoznám anglinu od franštiny. I keď je pravda, že počas mojich príhod a skúseností v Ženeve som tam už počul všelijaké výrazy: "prestation" miesto "benefit", "beamer" miesto "projector", podobne ako nemecké anglobastardizmy ako "Handy" (pre mobil) či "Antibabypille", atď. A väčšinou sa tam zase (hrdým frantíkom) anglicky moc nechcelo, no... desolé.
Ale to už sme hodne offtopic, už sa tu dlho nijaký vtipný obrázok neukázal. Treba to napraviť!
V mém předešlém příspěvku jsem přece napsal, že je rozdíl ve výslovnosti mezi slovy "book" a "spool" v severní Anglii. Pouze jsem to dvakrát editoval, tak jste to možná nečetl.
Když jsem ten vtip slyšel poprvé, tak jsem ho hned nepochopil, protože tak, jak vyslovují Češi, tak by to neřekl ani opilý Skot ze Skotské vysočiny.
Edit:
Chtěl jsem napsat "rum" ( "book" ) a room ("spool"), ten sevoroangličan by slyšel rozdíl mezi těmi slovy kdyby to říkal člověk, který by se snažil to vyslovovat jak obvyklé kdekoliv na svět , ale nejsem si jistý jestli by to pochopil od člověka s českou výslovností. Už se do toho nějak zamotávám, teď sleduji toto, na začátku je taky vtipný obrázek:
https://www.youtube.com/watch?v=n4RbkTCp16k
Jinak je to stejná blbost, jako tvrdit, že když na Ostravsku a Hané mluví jinak, neexistuje spisovná čeština.
V různých oblastech (v Anglii, ve Skotsku, v Irsku, v Austrálii nebo v Severní Americe), kde se používá angličtina, existuje nějaká verze jazyka, která je považována za standard (normu), můžeme říct, že je to spisovný jazyk v té oblasti, ale podle mne to není stejné jako spisovná čeština.
Edit, přidáno:
Angličtina se vyvíjela trochu jinak než čeština, ty staroanglické (germánské) znaky podle mne vymizely postupně a navíc v době, kdy angličtinu používali spíše obyčejní lidé. Jako psaný (literární a vědecký) jazyk se používala spíše latina nebo francouzština.
To nejsou staroanglické nebo germánské znaky, to jsou znaky, co se objevily, když byla snaha odlišit různé verze th a podobně. I Anglie měla své jazykové reformátory a ti to následně dotáhli k puristické verzi s minimálním (a nedostatečným) počtem znaků, psaním do angličtiny přejatých francouzských výrazů podle původního pravopisu a podobně.
Na Britských ostrovech je v každé oblasti jiná "spisovná" angličtina, určitě je rozdíl mezi Anglií, Skotskem a Irskem, nicméně není příliš velký a také není moc rozdíl mezi Británií, Austrálií a Novým Zélandem.
Ty uváděné znaky jsou germánské, používali se už v raném středověku, ale moc textů (starogermánským písmem) asi napsáno nebylo, spíše nějaké nápisy, stará angličtina byla později psána latinkou a pak přišli Normané a psalo se latinsky a francouzsky a běžní obyvatelé mluvili anglicky, psát neuměli a germánská slova si pletli se slovy svých francouzsky mluvících Normanských pánů a vše se nějak smíchalo dohromady a nakonec na začátku 15. století jeden anglický král řekl "Jsme V Anglii, tak budeme mluvit a psát anglicky.
V kterém období se ty germánské znaky používali v moderní angličtině, to přesně nevím, řekl bych tak během 15. a na počátku 16. století. Z té doby těch textů moc není, tak těžko říct, je to středověk a ten mě nezajímá. Později se používala pouze latinka a jak píšete slova se převzala jak byla, i se stříškami, čárkami, tečkami a kolečky.
Editováno.
- tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
To nejsou runy. Tyhle znaky se používaly v renesanci až baroku normálně s dalšími písmeny latinky. Tak jako si jiné jazyky k původní latince vytvořily znaky pro zvuky, co původní abeceda neobsahovala, udělala to i angličtina. Ale nevydrželo jí to.nonius píše:Ty uváděné znaky jsou germánské, používali se už v raném středověku, ale moc textů (starogermánským písmem) asi napsáno nebylo, spíše nějaké nápisy, stará angličtina byla později psána latinkou a pak přišli Normané
Jestli ale hledáte runy, dodnes se najdou v Maďarsku. Asi se jim dál od hranice s Rakouskem začalo stýskat po dvoujazyčných jménech obcí, tak tam najdete názvy v latince a současně v runovém písmu Rovás.
Ony se používají doteď spolu s množstvím dalších paznaků k zápisu výslovnosti. V češtině to moc nepotřebujeme, ale jazykovědci je používají i pro ni.Hill píše:Podívejte se na muzikál My Fair Lady - ty v abecedě neobsažené znaky tam používá profesor Higgins, když m.j. přeškoluje Lisu Doolittle z pouličního dialektu na high society speak.
Znaky ƿ , þ pochází z anglosaského písma „futhorc“, které vzniklo ze starogermánského runového písma.
Znak ƿ - výslovnost je „w“ a byl později nahrazen znakem „w“
Znak þ - výslovnost je „th“ a byl později nahrazen znaky „th“
Znak ð nepochází z anglosaského písma „futhorc“, objevil se až v textech psaných latinkou a používá se také v jiných germánských jazycích, výslovnost je „th“ a byl později nahrazen znaky „th“
Všechny tyto znaky se používaly v textech psané latinkou převážně ve staré angličtině (Old English) a ve střední angličtině (Middle English) spolu s dalšími znaky æ , œ , ȝ , ſ . Kdy se přestaly používat nevím, nikde jsem to nezjistil, ale v textech psané na začátku 17.století, které jsem viděl, se znaky ƿ , þ, ð už nevyskytují. Podle mne zmizely během 16. století, kvůli knihtisku, asi se jim nechtělo vyrábět tolik písmenek. (':)')
"znaky se používaly"-opraveno, díky. Těch chyb tam bude možná více, zejména čárky ve větách mi dělají potíže.