Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Já si nedělám moc srandu. Už jsem řešil takový rozběh pro 1,5MW trafo připojené na záložní zdroj. Nakonec bylo řešení mnohem jednodušší než si dráteníci představovali

Pak jsou ještě trochu chytřejší SSR relé, která mají mód určený pro připojení tansformátoru. Pro 1f nejsou ani nějak drahá.

lesana87 píše:A psal jsi obrovské kmity i u ideální indukčnosti, ta je projektovaná na nekonečný proud, proti tomu je dvojnásobek zanedbatelný.

No dobře, no, tak ne obrovské, ale nadměrné. Taky jsem to kdysi počítal, tak jsem si to teď v rychlosti zopáknul a ten cca dvojnásobek sedí.

HF_Tech píše:rozběh pro 1,5MW trafo připojené na záložní zdroj

Hezký projekt

lesana87 píše:Už je to dlouho, co jsem počítala přechoďáky, ale nějak mě nenapadá, kde by se u ideální indukčnosti vzal nějaký obrovský proudový kmit. Když ji sepnu v nule napětí, naintegruje se tam "jen" dvojnásobný proud oproti ustáleném stavu.

Jestliže mám změřený ustálený proud 1kW regltrafa cca 0,5A, pak by ta špička při sepnutí v nule byla jen 1A ?!
Jaká by ( teoreticky) byla při sepnutí v maximu?

Při sepnutí ideální indukčnosti v maximu přechodný děj nenastane, rovnou tam poteče těch 0,5A. Ale regl trafo má právě do ideální indukčnosti daleko. Jakmile se jádro přesytí, proud letí vzhůru. Při sepnutí v nule k tomu přesycení dojde zcela jistě. Při sepnutí v maximu záleží na remanenci, na kterou stranu bylo jádro zmagnetované při vypnutí. Ale tomasjedno tvrdí, že remanence je zanedbatelný problém, takže při sepnutí v maximu by tam žádný dramatický přechodný děj neměl nastat.

tomasjedno píše:

HF_Tech píše:rozběh pro 1,5MW trafo připojené na záložní zdroj

Hezký projekt

Největší sranda na tom byla, že se to pořešilo úpravou softwaru toho záložního zdroje.

Kdyby někdo chtěl vážně pokusovat, tak mám demo desku s obvodem pro měření spotřeby, který umí časování okamžiku sepnutí relé od průchodu nulou. Řídí se to přes UART. Naprogramují se registry a pak se jenom dává povel pro sepnutí a rozepnutí.

Drobný problém je, že běžná relé mají čas přítahu v řádu desítek ms, tedy srovnatelné s délkou půlperiody. Na experimenty by to chtělo AC SSR bez spínání průchodem nulou.

Olchor: a na ty 10ky milisekund jsi přišel jak? Tohle slyším papouškovat už hodně dlouho.

v DS - relé RP700 20ms, relé LUN 20ms.... Ostatní jsem nezkoumal. Ale půlperioda trvá 10ms, tak aby bylo relé použitelné, muselo by mít řádově kratší časy přítahu.

To taky nesmíš použít takovou vykopávku.
Moderní relé za 100Kč pro 16A má přítah typicky kolem 7ms a odpad 3ms.

Ono i těch 7ms je hodně při půlperiodě 10ms. Navíc vDS bývá tenhle parametr jen jako informativní, takže moc nejde použít třeba pro jeho kompenzaci předstihem.

Než se tady dosyta vykecáte, jinej by to měl dávno hotový. Mně na tohle většinou stačí rezistor ze šuplete a trofejní časový relé. U svýho 5kVA variaku z NDR to mám právě tak.

Však jo, to píšu hned na začátku. Ale forum je od toho, aby se vykecávalo. A zaznělo tady i pár užitečných informací. IMO by stálo za to, oddělit tuhle diskusi někam třeba do teorie.

lesana87 píše:obrovské kmity i u ideální indukčnosti, ta je projektovaná na nekonečný proud, proti tomu je dvojnásobek zanedbatelný.

To je trochu nepřesné, ba zavádějící. Není projektovaná na nekonečný, nýbrž na libovolně veliký konečný proud.
I kdybys shromáždila všechny elektrony z viditelného vesmíru (odhaduji, že jich je tak asi 3x10^79, tedy náboj cca 5x10^60 C) a procpala je během 1 ns skrz tu cívku (jsme limitováni rychlostí světla), tak to máš proud 5x10^69 A, což je proti nekonečnu zanedbatelné

Kazde cislo je oproti nekonecnu zanedbatelne