A hneď si aj odpoviem....
Ak je útlm toho DP filtra teoreticky 40 dB na dekádu a je naladený na cca. 455 kHz, tak asi sotva utlmím SV pásmo.
Ach joj. Takže pekne poctivo - bude treba navinúť cievku pre preselektor so sekundárnym vinutím pre vstupný tranzistor, ladený samostatným otočným kondenzátorom. Súbeh nemám šancu urobiť holými rukami.
Bude to s tým preselektorom fungovať na tak nízkych frekvenciách? (300-500 kHz). Ale aj väzba s anténou by mala byť cez samostatné vinutie?
13V v medzifrekvencii rádia Spirituál 442A
Moderátor: Moderátoři
300-500kHz je mezi SV a DV. Tak se podívej, jak je to uděláno na těchto rozsazích originálně a tak to i bude fungovat. (Anténa má své vinutí, tranzistor je napájen z odbočky sekundárního laděného vinutí. Tohle rádio je docela svérázné, že přepíná extra vstupní cívky nebo feritovou anténu, běžná rádia používají feritku pořád jako součást laděného obvodu a anténu jen přivádějí přes nějakou vazbu.)
Podle mě by s nějakým kompromisním souběhem neměl být problém, vždyť ladíš v užším rozsahu než se ladí normálně na SV. Jen ta frekvence je pitomá v tom, že padá právě tam, kde je MF. Tobě by se hodilo rádio s jiným MF kmitočtem.
Podle mě by s nějakým kompromisním souběhem neměl být problém, vždyť ladíš v užším rozsahu než se ladí normálně na SV. Jen ta frekvence je pitomá v tom, že padá právě tam, kde je MF. Tobě by se hodilo rádio s jiným MF kmitočtem.
->xsc: Nakoniec asi áno, asi to inak nepôjde. Naviniem to v jednej vrsve na feritovú anténu a plným vodičom. To by malo byť technicky celkom zvládnuteľné. Vinúť to krížovo na nejaké titerné teliesko a cínovať vf lanko, to je tŕň v päte... A to pritom nemám z cievok fóbiu, ako niektorí jedinci 
Tak idem študovať, ako sa správne vinú FA. Väzobné vinutie na primárne, alebo vedľa neho atď...
Ale na súbeh si netrúfam. Bez prístrojov, to je ako bez očí. Do toho človek nevidí. Nepoznám ani konštantu feritovej tyčky, takže aj počet závitov bude odhadom. Kdeže súbeh...
Tak idem študovať, ako sa správne vinú FA. Väzobné vinutie na primárne, alebo vedľa neho atď...
Ale na súbeh si netrúfam. Bez prístrojov, to je ako bez očí. Do toho človek nevidí. Nepoznám ani konštantu feritovej tyčky, takže aj počet závitov bude odhadom. Kdeže súbeh...
Dnes som sa vrátil k miestnym NDB najákom, ale už ako "mazák". Postavil som si prvú (a poslednú) rámovú anténu. Je to kryštálka bez zosilňovača. Prvá verzia antény mala asi 55 záv., L=1,63 mH, ale mala enormnú vlastnú kapacitu 160 pF a tým obmedzenú hornú frekvenciu na 310 kHz. Tak som znížil počet závitov na 35, čím som dosiahol maximálnu f = 520 kHz.
Anténa má priemené Q, je laditeľná v pásme 300-450 kHz a odpudzuje ženy.
Pridal som tam aj 100 uA-meter na meranie intenzity poľa. Dal som mu do série odpor 10 k, takže som počítal s tým, že v blízkosti NDB dá rámová anténa stovky mV. Tento môj predpoklad bol absolútne naivný.
Príjem na slúchadlá 4 kΩ bol stredne silný, keď som stál priamo pred bránou NDB, t.j. vzdušná vzdialenosť 20-30 m od NDB antény. Ručička sa vychýlila na 5 uA bez predradného odporu, t.j. anténa zaťažená odporom 1k vlastného meradla. To odpovedá napätiu z rámovej antény jednotiek milivoltov. So vzdialenosťou príjem na kryštálku rýchlo klesal.
A teraz zase k jednej záhade, prečo to sem vlastne píšem. Pri NDB OB som zistil, že keď natočím anténu na maximálny príjem a následne ju otočím o 180 stupňov, tak príjem sa zníži na sotva počuteľné minimu. Pritom by mal byť rovnako hlasný. Na prvej fotke je poloha pre maximálny príjem, na druhej fotke pre takmer nepočiteľný príjem. Dokáže to niekto vysvetliť? Skúšal som to niekoľko krát a je to tak. Pri natočení o 90 stupňov príjem zmizne úplne. To je v poriadku.
Pri NDB OKR som toto nepozoroval. Pre zmenu ručička meradla neukázala vôbec žiadnu výchyľku, ale príjem bol rovnako silný, keď som anténu natočil na max. príjem, a potom o 180 stupňov. Pritom oba NDB majú identickú konštrukciu a stal som pri oboch v rovnakej pozícii. Nerozumiem tomu.
Anténa má priemené Q, je laditeľná v pásme 300-450 kHz a odpudzuje ženy.
Pridal som tam aj 100 uA-meter na meranie intenzity poľa. Dal som mu do série odpor 10 k, takže som počítal s tým, že v blízkosti NDB dá rámová anténa stovky mV. Tento môj predpoklad bol absolútne naivný.
Príjem na slúchadlá 4 kΩ bol stredne silný, keď som stál priamo pred bránou NDB, t.j. vzdušná vzdialenosť 20-30 m od NDB antény. Ručička sa vychýlila na 5 uA bez predradného odporu, t.j. anténa zaťažená odporom 1k vlastného meradla. To odpovedá napätiu z rámovej antény jednotiek milivoltov. So vzdialenosťou príjem na kryštálku rýchlo klesal.
A teraz zase k jednej záhade, prečo to sem vlastne píšem. Pri NDB OB som zistil, že keď natočím anténu na maximálny príjem a následne ju otočím o 180 stupňov, tak príjem sa zníži na sotva počuteľné minimu. Pritom by mal byť rovnako hlasný. Na prvej fotke je poloha pre maximálny príjem, na druhej fotke pre takmer nepočiteľný príjem. Dokáže to niekto vysvetliť? Skúšal som to niekoľko krát a je to tak. Pri natočení o 90 stupňov príjem zmizne úplne. To je v poriadku.
Pri NDB OKR som toto nepozoroval. Pre zmenu ručička meradla neukázala vôbec žiadnu výchyľku, ale príjem bol rovnako silný, keď som anténu natočil na max. príjem, a potom o 180 stupňov. Pritom oba NDB majú identickú konštrukciu a stal som pri oboch v rovnakej pozícii. Nerozumiem tomu.
- Přílohy
-
-
Příjem za plotem v blízkém poli bude vždycky nevyzpytatelný, nevíš jaké je rozložení intenzit, jak vedou zemní radiály, co dělá indukovaná energie v té bráně atd. Pravděpodobně ti ty přívody od rámu k ostatním komponentům působí jako další smyčka, případně prutová anténa, a nedefinovaně se všelijak fázově odčítá a sčítá.
To by mohlo byť vysvetlenie, resp. pravdepodobne to tak aj bude. Niečo som si o tom prečítal v Leteckej rádiotechnike. Musím priznať, že som nebol v celkom rovnakej polohe pri oboch NDB, navyše bol už večer a trochu som to meranie odbil. Ešte sa tam raz vrátim a urobim pokusy poriadne. Keď pokosia pole, tak to tam pobehám okolo celého majáku a urobím si z toho lepší záznam.
- Přílohy
-
robos píše:Ešte sa tam raz vrátim a urobim pokusy poriadne. Keď pokosia pole, tak to tam pobehám okolo celého majáku
ještě abychom si rozuměli, pojem "blízké pole" neznamená hlínu a pozemek okolo domečku s vysílačem, ale prostor ve vztahu k délce vlny a rozměrům antény. V bezprostřední blízkosti vysílací antény se signál šíří induktivní případně kapacitní vazbou, neplatí vztahy pro impedanci prostředí a tedy stálý poměr mezi E a H složkou (a nedá se tedy očekávat nějaká předvídatelná směrovost antény). O něco dál je oblast blízkého zářivého pole, cca do 0,2 vlnové délky tzv. Fresnelova oblast se střídajícími se minimy a maximy intenzity. Teprve za ní je vzdálená oblast s rovinným šířením (Fraunhoferova oblast) s navzájem kolmými vektory E a H pole. Určitě jsou tu na EB lepší teoretici, kteří to vyloží i se vzorci.
Ten odkaz z Letecké radiotechniky je v principu totéž jako disciplína Honu na lišku (ROB) v pásmu 3.5 MHz, které se intenzivně věnovalo AR v ročnících cca mezi 1965-1980 včetně mnoha návodů jak přijímačů tak provedení antén. Jde o to, že přijímač vstupem z rámové antény nesmí přijímat E složku pole a signál se nesmí do přijímače dostávat jinudy, takže ta vzdušná konstrukce na půlmetru překližky bude asi zásadně nevhodná. Stínit.
No a pak je otázka, jak reálný je příjem na krystalku slabého vysílače ve stovkách metrů a dál.
https://en.wikipedia.org/wiki/Near_and_far_field
Crifodo píše:ještě abychom si rozuměli, pojem "blízké pole" neznamená hlínu a pozemek okolo domečku s vysílačem, ale prostor ve vztahu k délce vlny a rozměrům antény. V bezprostřední blízkosti vysílací antény se signál šíří induktivní případně kapacitní v
Vďaka za taktné objasnenie, ale toľko už viem, že pšeničné klasy nie sú vektory poľa
Na druhú stranu, predmet Antény som na škole absolvoval, ale nedal by som dohromady ani pár riadkov. Takže vďaka za základné info. O ROB samozrejme niečo viem, ale nenapadlo ma tam zapátrať ohľadne konštukcie rámovky. Takže sa na to pozriem. Aj keď už to asi nevylepším. Možno skúsim to tienenie. Chcel som len zhruba pomerať priebeh intenzity v hlavnom vysielacom smere antény a kolmo, aby som overil smerovosť, ale aj to nemusí byť tak, ako si myslím. Takže ak sa tam chcem vrátiť, mal by som prerobiť anténu, doplniť to o zosilňovač, odtieniť, merať naprázdno na peak detektore (nie meráčikom s 1kohm) atď. Tak uvidím, zvážim, či to má zmysel. Som hlavne rád, že sa mi tie NDB podarilo počuť priamo na mieste. Aj to je úspech, ale bolo by to oveľa zaujímavejšie, keby som mohol merať E a H zložku aspoň relatívne a porovnať to s teóriou. Hm, čo už.
Mimochodom, ten zameriavač na obrázku v knihe sa mi podarilo nájsť na internete. Šťastný ten, kto ho má v zbierke. Boli to zlé časy pre Európu, ale zlaté časy pre rádiotechniku
http://www.armyradio.wiki/doku.php?id=de:p-700
http://www.armyradio.wiki/doku.php?id=de:p-700
Vysílací anténa majáku by neměla mít směrový účinek, to už popírá samotná zkratka NDB. Letoun se může obecně přiblížit v jakémkoliv směru a musí přijímat stejně silný signál.
Provedení antén pro ROB by myslím bylo v každém případě inspirativní. Jinak potom dvojice kolmých feritek, což je už defacto stavba radiokompasu.
Provedení antén pro ROB by myslím bylo v každém případě inspirativní. Jinak potom dvojice kolmých feritek, což je už defacto stavba radiokompasu.
-> sis2: je to moja prvá rámová anténa, tak začínam od píky. Ale polepším sa 
Než som vyrazil do terénu, tak som potreboval preveriť, že všetko je správne zapojené. Tak som pripojil na túto rámovú anténu uzemnenie a externú anténu (cez malú sériovú kapacitu). Na to paralelne priamo Ge dióda na slúchadlá. Maďarský Solt sa ozval cez pol stupnice, prekrýval aj OKR. Z toho som dospel k názorku, že Q je "priemerné". Stači to takto? Avšak po pripojení GeD na odbočku, je odladivosť omnoho lepšia, tak možno to Q je dokonca napriemerné. Ak čakáš číslo, tak ťa sklamem. Varím tu z vody.
Rozmýšľam, či má zmysel to vylepšovať o to tienenie. Ešte sa rozhodnem, lebo mám toho veľa na práci. Vďaka za tip.
Než som vyrazil do terénu, tak som potreboval preveriť, že všetko je správne zapojené. Tak som pripojil na túto rámovú anténu uzemnenie a externú anténu (cez malú sériovú kapacitu). Na to paralelne priamo Ge dióda na slúchadlá. Maďarský Solt sa ozval cez pol stupnice, prekrýval aj OKR. Z toho som dospel k názorku, že Q je "priemerné". Stači to takto? Avšak po pripojení GeD na odbočku, je odladivosť omnoho lepšia, tak možno to Q je dokonca napriemerné. Ak čakáš číslo, tak ťa sklamem. Varím tu z vody.
Rozmýšľam, či má zmysel to vylepšovať o to tienenie. Ešte sa rozhodnem, lebo mám toho veľa na práci. Vďaka za tip.
Právě na to varení z vody jsem tě chtěl upozornit - když nevím, netárám somáriny akože Q je priemerné či dokonca nadpriemerné... A ten priemer je aký? Aj ked zapojíš diodu na odbočku, bude Q dost mizerné, možná tak 10. Figu borovú, že nadpriemerné!
Q se dá snadno zjistit (pokles nakmitaného napětí o 3 dB na obě strany kolem rezonance je šířka pásma B ... a Q=frez/B )
Q se dá snadno zjistit (pokles nakmitaného napětí o 3 dB na obě strany kolem rezonance je šířka pásma B ... a Q=frez/B )